Vysokoškoláci se bouří: Zápisné pět tisíc za rok studia platit nechceme

14. 5. 2009  17:19  (aktualizováno: 14. 5. 2009  17:54)

Čtěte také Vyjádření SK RVŠ k článku „Vysokoškoláci se bouří: Zápisné pět tisíc za rok studia platit nechceme” Vyjádření SK k prezentaci námětů UK na novelizaci zákona o VŠ a reformě VŠ

Studenti odmítají jeden z nejviditelnějších bodů reformy vysokého školství, jak ji navrhuje Univerzita Karlova. Roční zápisné ve výši 5 tisíc korun.

Až dosud studenti drželi se svou alma mater proti vládní reformě vysokých škol. Univerzita Karlova ale ve svém návrhu reformy terciárního vzdělání napsala, že studenti mají platit zápisné, a situace se obrací.

"Dlouhodobě odmítáme jakékoli formy zpoplatnění studia a domnívá se, že možnost zavedení zápisného diskutována v koncepčním materiálu UK není ničím jiným, než jednou z forem zpoplatnění studia,“ řekl HN Miroslav Jašurek, mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol.

Čerstvě představený plán univerzity totiž počítá s takzvaným zápisným ve výši 5 tisíc korun za každý rok studia. Byli to přitom zástupci vysokých škol, kteří se postavili proti myšlence takzvané Bílé knihy, která se školným počítala. Někdejší ministr školství Ondřej Liška už ale reformu nestihl prosadit.

Ministryně se diví

Nová ministryně školství Miroslava Kopicová se nad návrhem podivuje: "Je pozoruhodné, že o tzv. zápisném uvažuje právě ta univerzita, která tolik protestovala proti myšlence odloženého školného. Jinak je to hra se slovy - zápisné, školné.“

Jašurek ovšem univerzitě přiznal , že se jí v reformním plánu „v zásadě podařilo identifikovat nejvýznamnější aktuální problémy vysokého školství, zejména co se týče financování a řízení vysokých škol“.

Změna financování

Návrh chce prosadit pětileté smlouvy, ve kterých by se stanovily dlouhodobé cíle vysokých škol včetně počtu přijímaných studentů. Stát by jim za to garantoval určitý objem peněz. Pro školy by prý také bylo jednodušší, kdyby si mohly samy rozhodovat o tom, do čeho investují.

"Nechme na vysokých školách, jestli za to koupí třeba mikroskop nebo postaví novou posluchárnu," vysvětlil záměr kancléř UK Tomáš Jelínek. Dosud prý totiž o každé jednotlivé investici rozhoduje ministerstvo školství.

Nejdiskutovaněším tématem nicméně zůstává školné. "Pokud chceme vybírat od studentů peníze, pak za něco, co má pro ně hodnotu. A to je vzdělání, ne úřednický akt zapsání," napsal na blogu iHNed.cz ekonom Ondřej Schneider, který je sám docent na Univerzitě Karlově.

Samotná ministryně se k reformě zatím staví odměřeně. "Návrh Univerzity Karlovy nebudeme nijak blíže komentovat, dokud si jej neprostudujeme," řekla Kopicová.

Reforma podle UK v sedmi bodech

• 1. Posílení mezinárodního charakteru studia usnadněním mezinárodní výměny studentů i akademiků; zlepšením uznávání předchozího vzdělávání a titulů na mezinárodní úrovni. Zavádět by se měly evropské standardy kvality pro hodnocení úrovně vysokých škol.

• 2. Vysoké školy by se měly orientovat na různé skupiny studentů a odlišné potřeby společnosti a pracovního trhu - školy by se tedy měly více zaměřovat třeba na výzkum a vývoj, na vzdělávání nebo na potřeby regionu. Podle toho by měly na škole převládat i typy studijních programů: doktorské, magisterské nebo bakalářské. Různé typy škol by byly financovány odlišným způsobem.

• 3. Zavedení systému hodnocení kvality jednotlivých škol - kvalita by byla zároveň vázána na financování. Hodnotily by se všechny činnosti školy, třeba i to, jak se podílí na rozvoji regionu nebo jaké poskytuje služby studentům.

• 4. Požadavky nutné k udělení titulu docent nebo profesor si každá vysoká škola stanoví sama, tituly může jejich držitel uvádět spolu s názvem instituce, kde je získal. Školy také budou moci po časově omezenou dobu udělovat titul mimořádný profesor, ten bude určen pro odborníky z praxe.

• 5. Zvýšení stipendií doktorandů, kteří studují v denní formě studia; o výši jejich stipendií by už nemělo rozhodovat MŠMT, ale samotné školy. Stát by měl zvýšit financování vědy a výzkumu na univerzitách. Také by měl motivovat firmy, aby víc investovaly do inovací, které se vyvíjejí ve školách, podniky by k tomu mohla přimět třeba daňová zvýhodnění.

• 6. O financování by si měly víc rozhodovat samy univerzity. Stát by školám garantoval určitý objem financí pro následujících pět let, školy by si ale musely vytyčit dlouhodobé cíle a určit počet přijímaných studentů. Také by si samy rozhodovaly, do čeho budou peníze investovat, dosud jim jejich rozhodnutí musí schvalovat ministerstvo. Stát by měl vytvořit plán dlouhodobé podpory pro ty obory, které nemají šanci získat prostředky třeba ze soukromého sektoru. 

• 7. Zrušení poplatků za další studium a za opravné zkoušky, zároveň zavedení takzvaného zápisného. Jeho výše by měla být do 5000 korun za rok studia, peníze by šly na administrativu spojenou se studiem.