Rozhovor s děkanem 1. Lékařské fakulty UK

21.5.2009, 22:10, pořad: Studio STOP

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobrý večer. Na okruhu Českého rozhlasu 6 právě začal profilový rozhovor Studia STOP, který slýcháte každý čtvrtek od 22 hodin a 10 minut. Dnes ho pro vás připravili Terezie Jirásková ...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A Petr Holub.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Přejeme všem posluchačům šestky ničím nerušený poslech.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Dnešním hostem je děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity profesor Tomáš Zima. Dobrý večer, pane profesore.

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Dobrý večer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobrý večer, pane profesore.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ten důvod, proč jsme vás pozvali, je prostý a očekávaný. Jednak stojíte v čele nejstarší české školy, která na univerzitní úrovni dosud vyučuje medicínu, jednak se o vaší instituci v posledních týdnech mluví hned z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že hlavním pracovištěm pro vaše vědce i studenty je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, která stojí na Karlově náměstí a v nejbližším okolí. Zabírá tam dokonce 13,5 hektaru, jestli je to správné číslo, a takový pozemek v centru Prahy je, jak se říká, lukrativní. Tak jsem se chtěl hned pro začátek zeptat, za kolik by se daly pozemky prodat?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Tak, já nejsem realitní makléř, takže si netroufnu říci, jestli je to 1 miliarda, 20 miliard, 100 miliard, já nevím. Ale já o těchto myšlenkách nechci ani uvažovat, protože tato nemocnice zde sídlí od roku 1790, kdy právě v rámci reforem Josefa II. byly vybrány prostředky, aby zde z ústavu šlechtičen byly, byla vybudována nemocnice pro občany Prahy, Českého království. A tato nemocnice poskytuje jak více než 200 let tuto péči a samozřejmě po více než 100 let je zde vyučována medicína.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

A patří tyto pozemky státní nemocnici, anebo univerzitě?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

V oblasti Prahy 2 sídlí jak Všeobecná fakultní nemocnice, tak několik budov, nebo několik fakult Univerzity Karlovy. Takže se zde smíchávají, vlastně jsou zde pozemky dvou vlastníků, Univerzity Karlovy a státu. Protože Všeobecná fakultní nemocnice je přímo řízená organizace ministerstvem zdravotnictví, takže ten hlavní třeba areál na Karlově náměstí patří státu, Faustův dům patří Hlavnímu městu Praha, který má, od kterého má fakulta pronajatu tuto budovu na dlouhou dobu za symbolický pronájem, pro právě ty výukové účely a vzdělávací. Pak jsou zde budovy jako je Anatomický ústav, budova děkanátu a stomatologické kliniky, objekty na Karlově a Albertově, tak to jsou objekty patřící Univerzitě Karlově. Jsou zde budovy matematicko-fyzikální, přírodovědecké fakulty naší univerzity.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A ten pěkný pozemek u kostela Svaté Kateřiny ten patří komu?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já se domnívám, že tedy zahrada, psychiatrická zahrada, že je součástí Všeobecné fakultní nemocnice, tudíž majetku státu, kde sídlí tedy naše psychiatrická a neurologická klinika, centrum adiktologie a podobně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Už na začátku předminulého týdne vzbudil rozruch plán ministerstva zdravotnictví nemocnici na Karlově náměstí zrušit a její provoz přestěhovat. V dokumentu, který vládě předložila odstupující ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová a který vláda schválila stojí, že opravit stávající budovy na pražském Karlově náměstí je neúčelné. Píše se tam: "Je třeba řešit soudobé požadavky novou výstavbou." Podle ministerstva je třeba hledat místo v jiných nemocnicích, anebo postavit nový areál, v jiné lokalitě na kraji Prahy. O tom, co by se mělo dít s budovami na Karlově náměstí se v dokumentu neříká. Vládou schválený návrh s plánovanou dotací ve výši 6,5 miliardy korun se od chvíle, kdy ho vláda schválila stal značně kontroverzním. Poté, co plán zveřejnila média, tak se proti projektu za tuto částku již zmíněnou, 6,5 miliard korun, postavil pražský magistrát i Karlova univerzita.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

"Nikdo neví, kam ji chcete stěhovat, za jaké peníze, nikdo nic náležitě neprojednal s městem, fakultou, zaměstnanci." Napsal v otevřeném dopise končící ministryni Daniele Filipiové dokonce pražský primátor Pavel Bém. Schválit takový plán těsně před jmenováním nové vlády je podle něj zcela neprozíravým krokem. Připomínám, že vláda schválila ten investiční dokument na svém předposledním zasedání 4 dny před tím, než skončila. Ministerstvo se poté nechalo slyšet, po tom proudu kritiky, že vlastně o ničem není rozhodnuto, že se teprve zpracovává studie. "Až na základě této studie se rozhodne, jestli se areál zrekonstruuje, anebo jestli se nemocnice přestěhuje." To řekla předminulý čtvrtek Daniela Filipiová. A stěhování nakonec zpochybnila 12. května na tiskové konferenci i nová ministryně Dana Jurásková, která shodou okolností Všeobecnou fakultní nemocnici řídila. Tak to je stručný nástin situace před konferencí, která se konala onoho 12. května a na níž zaznělo z úst Dany Juráskové, že dokonce požádá o změnu vládního usnesení, které vyvolalo spekulace o možném zrušení celé Všeobecné fakultní nemocnice. Pane děkane Zimo, co se tedy od té doby stalo? Už je vládní usnesení zrušeno?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Tak, já bych možná začal, teď jste hovořili dlouze vy, tak já bych možná se to pokusil, pokusil nějak zrekapitulovat. Ten vládní materiál, kde je zmíněna Všeobecná fakultní nemocnice - nová nemocnice, je velmi nešťastný dokument, který vyvolal velké emoce v řadách pacientů, studentů i zaměstnanců. A druhý den byl na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví dementován a jak jste říkal i paní ministryně Filipiová sdělila, že tak to tedy nebude a bylo to i potvrzeno novou paní ministryní, paní magistrou Juráskovou. Já bych chtěl říci, že neexistuje a neviděl jsem žádnou analýzu, která by říkala, že rekonstrukce stávajících budov je neefektivní. To je, je nějaké tvrzení, nikdo nám neukázal data, která by to potvrdila. Byli jsme ještě také i v určitým pracovním týmu, který byl ustaven a týkal se právě otázek rozvoje VFN, který ustavila paní ředitelka Jurásková, byli jsme jmenováni paní ministryní Filipiovou, se sešel 4. května dopoledne, ráno, kdy jsme si řekli, jakým způsobem budeme pracovat a vlastně v odpoledních hodinách, nebo ve večerních, jsme se dozvěděli o tom vládním usnesení, což nás rozčarovalo, protože tak jaksi jsme s tím nepočítali. Já se domnívám, že tato otázka již byla vyjasněna, nebo alespoň chci o tom být přesvědčen. A ty kroky, které, které vedly k těm dalším dementi ukázaly to, že jaksi ta nemocnice i ta fakulta patří do středu města. Ta jednání, která od té doby proběhly na úrovni městské části Praha 2, zdravotní výbor hlavního města Prahy, akademický senát naší fakulty prosazují, prosazují tu myšlenku rekonstrukce a renovace Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí ve středu města. Paní ministryně Jurásková opakovaně na setkání třeba u nás v nemocnici sdělila, že zvažuje ty kroky, kroky o revokaci toho usnesení vlády, že to, to zvažuje. Berme také, že byla jmenována v pátek a dneska máme, uplynulo několik dní od jejího jmenování, takže jistě je to nějaká procedura. Já si myslím, že ta revokace usnesení by měla být i s tou jaksi konkrétní vizí, jak ta Všeobecná fakultní nemocnice má vypadat.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Takže nebojíte se toho, že sice všichni politici dnes říkají, že nemocnice se z Karlova náměstí stěhovat nebude, ovšem zůstává vládní usnesení, že se stěhovat bude. Nemáte tedy strach, že se na řeči zapomene a zůstane jen to, co je napsáno?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já samozřejmě strach určitý mohu mít, ale jsem optimistou a můžu vás ujistit, že jaksi akademická obec a i studenti a zaměstnanci nemocnice budeme dbát, aby to, co bylo veřejně deklarováno mnohokráte, bylo, bylo naplněno a i samozřejmě, a já paní ministryni Juráskové věřím, že dostojí svým slovům. A já paní ministryni Juráskovou znám, znám mnoho let, kdy vedla ústav ošetřovatelský, z jejího působení v minulosti, takže já jsem si o tom skoro pevně jist.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A předpokládáte tedy, že by se třeba, řekněme, v termínu dvou, tří měsíců to vládní usnesení revokovalo? Prostě že by se tam použily jiné formulace, jiné vize?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já se domnívám, v tom dokumentu je definována brutto, netto ta další částka je, dá se říci, nadhozena. Já nevím, jak je to u jiných projektů, jestli 6,5 miliardy nebo podobně. To je takto. 6,5 miliardy na novou nemocnici je málo, na revitalizaci Karlova náměstí třeba s výstavou 2, 3 nových budov a renovací je tak akorát. Takže co je, tam se jedná o ty částky pro rok 2009. A ta částka 50 milionů by měla sloužit dle mého názoru na studii, na projekt a na přípravu vlastně té renovace VFN na Karlově náměstí. A to jsou ty prostředky, které jsou tam alokovány, těch 50 milionů korun pro rok 2009.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A jak k té změně formulace by tedy mělo dojít? Že tam nebude jasně řečeno, že ta rekonstrukce je nesmyslná?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Kdybych sdělil své přání, tak já bych si přál, aby to bylo třeba v tom horizontu těch 2 měsíců a aby to byla jaksi revokace z toho usnesení vlády i s tou pozitivní vizí, že je zde prostě projekt, nebo koncept Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí a v tomto prostoru jako projekt rozvojový a že ten pro jaksi občany tohoto státu ta vláda podpoří. Takže aby to nebylo jenom jaksi opravujeme, nebo vkládáme jednu větu, ale aby to byla i ta vize prostě do, do budoucna. Protože je potřeba tuto nemocnici v některých objektech opravit nebo dokončit probíhající rekonstrukce a podobně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pojďme se podívat ještě blíže na to, co stojí v tom vládním dokumentu. Přímo se v něm píše, že rekonstrukce stávajících budov pro účely moderní zdravotnické péče není z hlediska dispozice areálu plně efektivní. Proto že je třeba řešit soudobé požadavky novou výstavbou. Stojí, jak jsem řekla, ve zmíněném vládním materiálu. Ten zároveň doporučuje dvě možnosti, jak to řešit. Buď postavit nový areál za Prahou, anebo oddělení z Karlova náměstí přesunout na území již existujících zdravotnických zařízení. A nejčastěji se hovoří o novém areálu v Praze-Letňanech a případně o využití volných prostor v komplexu Thomayerovy nemocnice v Praze v Krči. Tak, pane děkane, jsou tyto úvahy na pořadu dne? V tom světle, v jakém jsme hovořili o tom dokumentu i o tom, že by tam měl být přidán, přidána ta formulace o té modernizaci možné?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Tak, já řeknu to, o čem jsme v posledních dnech hovořili. Prioritní je projektování a rekonstrukce v areálu na Karlově náměstí. Myslím si, že přesunout 1700 lůžek, výuku 4000 studentů plus, dejme tomu, ještě mezi několik stovek až, až tisíc studentek zdravotních škol do prostorů stávajících pražských nemocnic, tak je obtížné. Těch nemocnic je několik, tak Vinohrady, je tam fakulta, staví se v Motole, 2. Lékařská fakulta. My tam sice máme tři kliniky, ale ten prostor je, dá se říci, také, také jaksi komponován jinak. Otázka, otázka Bulovky, tam něco patří Praze, něco to, ale také tam není volný prostor, kde by se mohlo, moh tento, tento obrovský komplex vybudovat. A když se podíváme, jak jste teda zmínila, o té variantě Krč a IKEM, já si myslím, že toto není moc reálná varianta, protože tam je část prostor, které by bylo možné uvolnit, ale ty prostory nejsou jaksi z hlediska přírodních možné propojit a nebylo by to efektivní. Stačí, když se někdo podívá na seznam.cz mapy nebo pojede kolem, je tam přírodní park, je tam určitý jaksi přírodní útvar, který nelze jaksi obtížně, obtížně řešit, takže tam by se to určitě nevešlo. Takže to je jedna varianta, která si myslím, o které se asi nebude diskutovat.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

To znamená, že by bylo třeba nutno pokácet kus Krčského lesa, abyste se tam vešli?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Ono, ono je tam taková rokle, jo, takže to by bylo jako zasypat možná rokli a pokácet kus Krčského lesa. Takže já si myslím, že to asi, asi není, není na pořadu dne, bych řekl. Já si myslím, že prioritní je tedy ten projekt na tom Karlově náměstí. Otázka nějaké zelené louky někde za městem, když si to řekneme, protože je to velký, velký komplex.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

V tomto ohledu, pardon ...

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já nevím, jestli k tomu jako bych si dovolil něco říci. My samozřejmě jsme se dívali, jak to bývá, jak je to v evropských zemích a jak to funguje. Tak jestliže mám tady prostor, tak pro představu čtenářů, pro představu posluchačů většina evropských měst má ve svém středu města komplexní zdravotnické zařízení, nejčastěji tedy nemocnici univerzitní, anebo fakultního typu, které jsou různě staré. A většina je to kombinace staré budovy renovované a vybudování nového komplexu. Pro představu jenom, a řada lidí cestuje, tak se může někde podívat, tak když se podíváme do Berlína, tak je to, je to komplex v nemocnici Charité, ve středu města Campus Mitte. V Mnichově univerzitní klinika Maxmiliánovy univerzity. Ve Vídni Allgemeines Krankenhaus na Gürtelu, pár starých budov, obrovský komplex. Pro zajímavost tento projekt se celkem realizoval 27 let od začátku do konce, aby byla představa, jak to někde probíhá. Saint Pierre Marie Curie univerzita v Paříži, v Římě lékařská fakulta univerzity La Sapienza. Jenom příklad, co se teďka odehrává, odehrává v Londýně. Lékařská fakulta univerzity London a nemocnice Saint Bartoloměj se teďka kompletně přestavuje. Uprostřed města, kde jsou staré budovy a je, je dostavěna. Pro zajímavost tato nemocnice byla založena roku 1123, obnovena 1546, od roku 1576 zde je výuka a od roku 2006 prochází rekonstrukcí, kdy se dostavuje nová budova a dále se zachovávají většiny těch původních, původních budov. Takže těch příkladů, které je, aby nikdo neřekl, že jsem zaujatý, tak třeba problémem je diskutovat, zda takováto nemocnice je třeba ve Stockholmu, nebo v Amsterdamu. Třeba ale Stockholm je rozložen jaksi v zálivu, je tam řada ostrovů, tak tam je samozřejmě říci, jestli střed města je kolem královského paláce nebo ne. Takže je několik takových měst, kde to přímo ve středu města není. Ale pokud to ve středu města takovejto komplex existuje, tak většinou ten stát a ostatní dbají o to, aby tento komplex se zrenovoval a poskytoval tu péči odpovídající počátku jednadvacátého století. Novou výstavbou a kombinací staré. A je snahou nalézt koexistenci těchto dvou, těchto dvou celků.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale velice zajímavé by bylo právě o těchto světových velkoměstech hovořit v tom smyslu, kolik tam takových nemocnic je. Mnohokrát se mluví o tom, že v Praze je příliš mnoho fakultních nemocnic. Je to i váš názor? Kolik by jich mělo být a kde se ta péče dubluje?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Podívejte se, jestli se nějaká nemocnice jmenuje fakultní nebo ne, je dáno, jestli tam probíhá výuka lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, o tom se diskutuje, jestli jsou v Praze vlastně Na Bulovce, kde je několik pracovišť dvou fakult, v Motole, základna 2. Lékařské fakulty. My tam máme tři své pracoviště. V Thomayerově nemocnici je několik pracovišť naší fakulty a podobně. Ono to není o tom, jestli, jak se ta instituce jmenuje, ale je to především o té náplni, kde tam je ta vědecká činnost, zavádění nových technologií a podobně. Otázka v počtu a struktury zdravotní péče závisí o tom, jak se ty obory vyvíjejí a jak se koncentrují. Nelze říci, a pokud vím, tak jaksi využitelnost lůžek v řadě oborů je vysoká. Je pravda, že na území Prahy nejsou, není zdravotnické zařízení, je Nemocnice Na Františku, ale které by poskytovalo takovou tu péči, nechci říkat základní, ale takové pro ty běžné, běžné nemoci. To je pravda, je tady, jsou vlastně, když si tady rozříznete prst, tak jdete rovnou do fakultní nemocnice, protože jiná taková nemocnice není. Nebo za nějaké, obvodní polikliniku, když třeba během dne. To je samozřejmě pravdou. Druhá záležitost je, že ten student medicíny musí umět jak na jedné straně zašít prst a na druhé straně by měl jaksi se seznámit i s těmi vzácnějšími chorobami, nebo těmi méně častějšími. Prostě musí toho člověka se naučit v celé, v celé šíři. Protože neví, co ho v té jeho praxi, praxi potká. Na druhou stranu řada oborů je lokalizováno už v současné době na několika místech a není diskutována expanze. Neurochirurgie, několik pracovišť, klinika popáleninové medicíny na Vinohradech a nikdo nezakládá další takovéto pracoviště. A pak samozřejmě jsou choroby častější, kardiovaskulární, gastroenterologické a podobně, které jsou jaksi v každé té nemocnici rozvinuté. Celá interní medicína. Otázka třeba psychiatrické péče, víte, že to je psychiatrické centrum v Bohnicích, psychiatrická klinika u nás v takovém tom větším celku. Ale je samozřejmě také Vinohrady, Vinohrady, Motol. Otázka další, máte obory, které jsou komplementární, které si i vzájemně třeba některá vzácnější vyšetření vyměňují. Ústav dědičných metabolických poruch, ale tato problematika je vlastně v Praze řešena na Karlově. Genetická vyšetření, třeba cystické fibrózy v Motolu u profesora Macka. Takže ona už některá ta, ta distribuce těch pacientů, nebo u těch častěji u těch vzácnějších chorob nebo náročnějších technologií už existuje. A je to otázka jaksi vzájemné komunikace a sdílení těch technologií. Což samozřejmě určitě by mohlo býti efektivnější. Ale nelze si představit, že ty pacienty svezete na jedno, jedno místo ve městě a tam bude, tam bude všechno. Jistě třeba kožní kliniky, lůžkové taky už se významně redukovaly. Já si třeba jenom pamatuji, že dříve to byly prostě velká zařízení, dneska jsou menší. Že je to pracoviště profesora Štorka a profesory, profesorky Herzogové, profesora Ahrenbergera s postačující, že jo, kapacitou, která je. Takže i ta medicína se vyvíjí. Někde je potřeba rozšiřovat lůžkovou kapacitu, někde naopak méně. Co je takový handicap, nejen Prahy, ale i jinde, jsou lůžka následné péče, kde prostě po tom akutním výkonu několikadenním by ten pacient mohl být na to doléčení přesunut někam jinam.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

My jsme se na názor na případné stěhování nemocnice a obsah vládního návrhu také zeptali poslance Borise Šťastného, který je v ODS zdravotnickým expertem. Odpověděl takto.

Boris ŠŤASTNÝ, poslanec ODS

--------------------

Tak, my jsme byli překvapeni pouze skutečností, že jsme o té věci nevěděli. Časem se ukázalo, a ministerstvo zdravotnictví to ihned potvrdilo a na včerejší tiskové konferenci ještě jednou paní ministryně, že jde o omyl, že z toho vládního materiálu vypadly některá slova, některé věty a že nic takového samozřejmě nepřipadá v úvahu. Já tomu ani od začátku nevěřil, mně to přišlo jako legrační a spíše na úrovni nějakého nedorozumění nebo mediální bubliny.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pokud vím, tak již 10 let se hovoří tak latentně o tom, že by se Všeobecná fakultní nemocnice buďto měla rušit, anebo by se měla renovovat. Tak k čemu vy se přikláníte? Protože rozhodně ta nemocnice potřebuje rekonstrukci.

Boris ŠŤASTNÝ, poslanec ODS

--------------------

Nikdo nikdy neřekl jediného slova, že by se nemocnice na Karlově náměstí měla rušit. V minulosti, a i nyní, probíhají diskuse o tom, jak co nejefektivněji technicky zlepšit celé zdravotnické zařízení. Protože jde o velmi staré zdravotnické zařízení, ty rekonstrukce probíhaly a investice postupně. A Všeobecná fakultní nemocnice samozřejmě potřebuje obrovskou investici. I z toho důvodu vznikl ten vládní materiál a i z toho důvodu bude potřeba do budoucna v odborných studiích vyčíslit a specifikovat jednotlivé možné varianty. Ať už možnost dostavby Všeobecné fakultní nemocnice v rámci areálu a postupného zrekonstruování těch jednotlivých prostor, nebo případně nějaká dlouhodobější varianta, která by, která by hovořila o tom, že na nějakém místě v Praze, ale upozorňuji všechny posluchače, že nikdo takové místo ještě nezná, nikdy v životě ho nespecifikoval, nikdy nikdo nenakreslil jakýkoli projekt, kde by taková nemocnice mohla být, nebo jak by měla vypadat. Kde by část těch zdravotních služeb mohla být, mohla být poskytována dislokovaně a fakulta a část, část zdravotních služeb by působila v obou místech, to znamená v tom původním areálu nemocnice a na tom novém. Ale upozorňuji, že tato varianta spíše je variantou teoretickou, i když možnou. Ale spíše tak, jak slyším všechny odborníky a všechny okolo Všeobecné fakultní nemocnice, tak, řekl bych, že ta varianta dostavby a postupné rekonstrukce VFN je reálnější.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Uvedl zdravotnický expert za ODS Boris Šťastný.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Jak jsme slyšeli z úst Borise Šťastného, zprávy o zrušení zdravotnického provozu se mu zdají být mediální bublinou. Zamýšlel se ovšem Boris Šťastný nad tím, že vládní materiál včetně schválené dotace 6,5 miliardy byl přinejmenším podivně zkonstruován?

Boris ŠŤASTNÝ, poslanec ODS

--------------------

Tak, ministerstvo zdravotnictví přiznalo chybu. Paní ministryně včera slíbila dokonce na té tiskové konferenci, že bude revokovat část toho usnesení vládního. Zřejmě někdo z ministerských úředníků, a já nedokáži říci, jak se k tomu, jak se to stalo, protože to jde mimo kontrolu parlamentu, někdo z úředníků na ministerstvu zdravotnictví tam přidal, nebo zapomněl některé věty a vyvolalo to takovouto paniku, která samozřejmě byla okamžitě uchopena médii. Ale nutno říci, že došlo k určité destabilizace v samotné nemocnici, k určitým obavám, jak ze strany zdravotnického personálu, tak pacientů. Ale já jsem rád, že prostě to byly skutečně jenom plané, plané obavy, že jde s největší pravděpodobností tak, jak nám bylo ministryní zdravotnictví včera řečeno, o pouze technickou chybu. A že naopak nyní vznikne jasná studie, která řekne, kterou cestou se VFN bude ubírat. Pak musí dojít k jasnému politickému i manažerskému rozhodnutí, která z konkrétních variant přichází v úvahu. A teprve potom by došlo k jasným investicím, spočívajícím v modernizaci Všeobecné fakultní nemocnice tak, aby mohlo jít o jasný kvalitní zdravotnický celek propojený s univerzitou.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Řekl Boris Šťastný z ODS.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A ve studiu hovoříme s děkanem 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity profesorem Tomášem Zimou. Pane profesore, my jsme teď společně poslouchali názory pana poslance Šťastného, takže už vás uklidnilo, že se nebudete stěhovat?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já si myslím, že pan poslanec Šťastný tady ve svém vystoupení řekl, že jako reálnější variantu vidí renovaci a rekonstrukci objektů a výstavbu v prostorách Prahy 2 ve středu města. Já mu za tato, tato slova děkuji. Je, neznám, jak se tvoří, tvoří vládní materiály, chybovati je lidské. Já si myslím, že je třeba hledět jaksi k budoucnosti. Věřím, že jak už jsme hovořili i na začátku a jaký je příslib paní ministryně, že tyto věci budou napraveny i v té, jak bych řekl, správné, té silné formě, jako je třeba usnesení vlády, nebo něco závazného. Bylo také, bych řekl, správné, že to ministerstvo velmi, bych řekl, promptně zareagovalo, protože ty informace byly v pondělí večer a v úterý dopoledne vlastně tyto informace byly, byly dementovány, nebo upřesněny. Takže jaksi jsem, jsem klidnější, ale budeme ostražití.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Takže to, co říká pan poslanec Šťastný, že tedy vláda těsně před tím svým odchodem trochu spěchala, udělala technickou chybu, média se toho chopila a nafoukla celou aféru. To si myslíte, že vystihuje tu situaci?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já, tak samozřejmě, když se, tak je jistě řada, řada zmatků a může se udělat, udělat řada chyb. Já chci míti spíše, že ti lidé mají čisté úmysly, takže já chci věřit tomu, že došlo, došlo k chybám. Říkám, chybovati je lidské. Moudrý člověk své chyby přizná a napraví je, takže já věřím, že, že toto bude napraveno. A jestli vláda, vláda spěchala nebo nespěchala, tak samozřejmě neznám plán vlády, takže nemůžu říci, jestli se, jestli toto bylo tady uděláno. Já si myslím, že je třeba, aby investice do zdravotní péče a do zdravotnictví šly. Takže, takže to je třeba na tomto, na tomto vidět jako pozitivní.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

My jsme se samozřejmě také ptali na ministerstvu. Já jenom připomenu i některé údaje, které již zazněly. Pro posluchače Českého rozhlasu 6, kteří třeba přišli k vysílání právě v tuto chvíli. Po tiskové konferenci toho 12. května o dalším osudu Všeobecné fakultní nemocnice zaznělo z úst Dany Juráskové, že požádá o změnu vládního usnesení z předminulého týdne, které vyvolalo spekulace o možném zrušení nemocnice. V té důvodové zprávě k usnesení bylo uvedeno, že rekonstrukce areálu u Karlova náměstí v centru Prahy není efektivní a výhodnější by bylo najít pro nemocnici novou lokalitu. Na podrobnosti jsme se zeptali náměstka ministryně zdravotnictví Dany Juráskové Marka Šnajdra.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví

--------------------

Není to tak dávno, co paní současná ministryně Jurásková byla jmenovaná ředitelkou Všeobecné fakultní nemocnice tímto ministerstvem. A je evidentní, že jeden z jejích prvořadých strategických úkolů, který, který dostala, bylo najít odpověď na otázku, jakým způsobem modernizovat Všeobecnou fakultní nemocnici. A proč jsme, jak my, tak paní ministryně, říkali, že jsme přesvědčeni, že se jedná o bouři ve sklenici vody, tak i proto, že v té technokratické úřednické důvodové zprávě chybí jedna jediná větička, která říká: "Nebo rekonstrukci." Na druhou stranu podstatná je faktická stránka věci, a já musím říct, že již v minulosti byl jmenován podle návrhu jak paní ředitelky tehdejší Juráskové, tak i pana děkana odborný tým, který má posoudit obě varianty a má předložit doporučení, jakým způsobem modernizovat Všeobecnou fakultní nemocnici. Já musím připomenout, že když jsme přebírali zřizovatelskou roli v roce 2006, na konci roku 2006, tak jsme se potýkali se dvěma zásadními problémy. Ten první problém byl zadlužení této nemocnice, které přesahovalo částku 1 miliardu korun. A podvazovalo její rozvoj, podvazovalo její ekonomiku a museli jsme to řešit a vyřešili jsme to. A dneska téměř tato nemocnice zadlužená není a stát investoval významnou částku, víc než 800 milionů korun. A ten druhý problém je, 10 let se o něm hovoří, 10 let ho všichni považují za zásadní, ale nikdo, nikdo ho neřeší. A to je materiálně technický stav. Musíme si uvědomit jednu věc. Ano, je pravda, že ve Všeobecné fakultní nemocnici v tom komplexu, i ve spolupráci s Lékařskou fakultou pracují špičkové týmy. Ale aby tyto týmy tam pracovaly i nadále, aby nadále se tam poskytovala superspecializovaná špičková péče, aby tam byly kvalitní podmínky pro vědu a koneckonců i pro vzdělávání, tak o tom nestačí pouze hovořit, ale musí se pro to vytvořit prostředí a musí se pro to vytvořit podmínky. A kvalita přístrojů, jejich stáří, respektive jejich modernost, účinnost. Ale taky vzhled a funkcionalita budov, jak pro zdravotníky, tak pro pacienty je významný faktor.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Když dovolíte, tak se vrátím ještě k tomu vládnímu materiálu. Tam se přímo píše, že rekonstrukce stávajících budov pro účely moderní zdravotnické péče není z hlediska dispozice areálu plně efektivní. To vy potvrzujete. Proto je třeba řešit soudobé požadavky novou výstavbou. Mám tomu rozumět tak, že tam vypadlo "nebo modernizovat"?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví

--------------------

Ano. Pracujeme na dvou variantách základních. Buď zásadní modernizace areálu fakultní nemocnice v prostorách, kde je. Nebo varianta jiná. To jsou rovnocenné varianty a někdo na ně musí zodpovědně, kvalifikovaně, odborně odpovědět.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, promiňte, že vám vstoupím do řeči. A dále se tam ještě říká: "Dále doporučuje dvě možnosti, jak situaci řešit. Buď postavit nový areál za Prahou, nebo oddělení z Karlova náměstí přesunout na území již existujících zdravotnických zařízení, a to buď do nového areálu v Letňanech, nebo do volných prostor Thomayerovy nemocnice." Já musím říct, že, že opravdu z toho dokumentu spíše vyplývá, že je jasné, že ta nemocnice se bude stěhovat buď tam, anebo tam. Souhlasíte s tím?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví

--------------------

Nesouhlasím. Troufnu si říct, že ta důvodová zpráva je nepodstatná. Musíme si uvědomit, o čem ten vládní dokument je. Ten vládní dokument je o, validní je ta jedna jediná stránka, která říká, jaká je finanční alokace na tu kterou státní nemocnici. Já mohu ujistit všechny, že zájem o zařazení na tuto, na tento seznam těchto mimořádných prvořadých státních investic, strategických investic byl mimořádný. A že ne všechna zdravotnická zařízení, která o to usilovala, se tam dostala. A proto my jsme rozhodovali o alokaci finančních prostředků z toho speciálního účtu. To, že tam byla v podstatě narychlo zařazena Všeobecná fakultní nemocnice, právě proto, abychom demonstrovali, že vláda má zájem nejenom verbálně deklarovat, ale že pokud už byl ustaven tento odborný tým, tak že jsme připraveni jeho práci podpořit finančními prostředky na potřebné architektonické studie, na potřebné analýzy. A ve chvíli, kdy dojde k doporučení, tak samozřejmě, že se vláda zavazuje uvolnit tyto významné finanční prostředky. Ta důvodová zpráva, přestože ji nechci bagatelizovat a souhlasím s tím, že tam slovíčko "nebo rekonstrukce" mělo být, je v podstatě zbytná. Ten materiál nebyl o rozhodnutí, o plzeňské fakultní nemocnici, nebyl o rozhodnutí o Všeobecné fakultní nemocnici, nebyl o rozhodnutí nemocnice Hradec Králové, ale byl o alokaci finančních prostředků. Jsem rád, že VFN je považována za strategickou investici, její obnova a modernizace. A já bych se cítil nekomfortně, kdyby VFN na tomto seznamu nebyla.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Toto uvedl náměstek ministryně zdravotnictví Dany Juráskové Marek Šnajdr.

Hostem dnešního vydání Studia STOP je děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima, se kterým hovoříme o dalším osudu Všeobecné fakultní nemocnice a samozřejmě i o její kvalitě. Pane děkane, vy jste slyšel slova prvního náměstka ministryně zdravotnictví Šnajdra. Samozřejmě můžete na jeho slova reagovat. Ale myslím, že mnoho z toho jste již uvedl. Tak, nás by dále zajímalo, protože se ví, že o tom, co bude dál s nemocnicí, má být rozhodnuto na základě expertízy, expertní komise, která je složena z představitelů nemocnice a univerzity. Tak, prosím, připojte odpověď, zda už se na tom pracuje.

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Ano, poradní sbor se sešel poprvé 4. května. Je složen z představitelů klíčových oborů Všeobecné fakultní nemocnice, z jejích přednostů, primářů, řada z nich je i předními jaksi odborníky v dané oblasti v našem i mezinárodním měřítku. Jsou to přednostové společných pracovišť a klinik, to, členem toho poradního sboru jsou tři proděkani fakulty, přednostové pracovišť, sedím v tom poradním sboru též. Takže je to sbor, bych řekl, odborný, medicínský, jak po stránce tedy lékařské, pedagogické i vědecké. Pak se ten sbor sešel, sešel naléhavě tedy pátého, kde přišel pan náměstek Šnajdr informovat a vlastně dopřesnit ty věci ještě z té tiskové, tiskové konference. Následně ten sbor jedná zhruba ve dvoutýdenních intervalech. Sešli jsme se, když jsme definovali určité zadání si, jak popsat jednotlivé obory, po stránce současného stavu, lůžkové, ambulantní péče, určitého jaksi rozvoje daného oboru. Trendů evropských, kdy do dalšího zasedání určitá skupina zase tohoto týmu připraví, bych řekl, takový preformovaný dokument, nebo formulář pro jednotlivé obory, který by se pak vyplňoval, abysme měli srovnatelná data. Takže chceme v této chvíli získat, bych řekl, analytická, analytická data a určitou vizi do budoucna. Samozřejmě pak je potřeba, aby k tomu nastoupili, bych řekl, odborníci po stránce ekonomické, technické, je tam, že jo, silné zázemí jaksi nemocnice, že jo. Po té stránce administrativní, administrativně technické a ekonomické. Jistě je pak otázka k tomu pozvat ty experty jaksi mimo, kteří jsou v tomto fundovaní. Takže to je takový, když řeknu, konkrétní jeden, jeden úkol do, do toho dalšího jednání. Můžu říci, že pro nás a v tom, při tom jednání tohoto sboru je pro nás prioritní, jak už zaznělo ve vystoupení, vystoupení jak pana náměstka Šnajdra, který by cítil, kdyby tam Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, která tedy sídlí na Karlově náměstí, nebyla, tak i z úst pana poslance Šťastného, je pro nás prioritní ta, a k tomu napínáme jaksi své úsilí, hledání řešení a kroků v té renovaci a výstavbě v areálu na Karlově náměstí. Takže ten tým se schází, je reprezentativní a pracujeme prostě na tom, abysme měli jaksi tvrdá data, protože s těmi je vždycky dobré pracovat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pojďme se ještě podívat přímo na tu kvalitu toho areálu a na jednotlivé jeho části. Tak Všeobecná fakultní nemocnice má kapacitu 1960 lůžek a 25 operačních sálů. Jsou toto kritéria pro plně vybavenou nemocnici, kde se dělá moderní medicína? A můžete popsat našim posluchačům, které části nemocnice potřebují rekonstrukci a které jsou jaksi dostačující?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Ty počty jsou, bych řekl, řekl vysoké. Je to jedno z největších zařízení u nás, kde ta péče je poskytovaná v celém spektru oborů. Někde na špičkové evropské úrovni, někde na špičkové české úrovni, někde samozřejmě na velmi dobrém českém, českém standartu, nebo nadstandardu. Já bych řekl, že to, o čem se někdy, někdy málo hovoří, je ta otázka i toho lidského potenciálu, ale to já si nechám nakonec. Vy jste zmínila, jak to vypadá. Jsou v oblasti Karlova náměstí a ve VFN zrekonstruovány kliniky, oddělení, které jsou špičková. Kardiochirurgická klinika, části 2. Interní kliniky, část porodnice, otevírala se po komplexní renovaci. Komplex operačních sálů, v březnu tohoto roku na 1. Chirurgické klinice, kde je proveden největší počet operačních výkonů v České republice v rámci chirurgických oborů. Takže to je třeba rekonstrukce, která byla teďka provedena a ty sály jsou na špičkovém evropském standartu, otevíraly se v březnu tohoto roku. Na porodnické klinice U Apolináře, jedna z největších porodnic, porodnic u nás. Zase jsou tam části kliniky opraveny, neonatologické oddělení, některá oddělení pro těhotné. A samozřejmě části jsou neopravené. Jedna anketa třeba ukázala, jak na jednom pracovišti, která byla provedena mezi, mezi pacienty, jsme byli úplně na špičce v té péči a některé jsme byli podprůměrné. A přesně to bylo o té, a ty lékaři jsou tam stejní, bylo to o tom, jak to prostředí vypadá. Takže jsou místa, kde je třeba, třeba renovovat, opravovat a, a poskytovat tu péči. Takže je to třeba dokončení té rekonstrukce chirurgické kliniky, gynekologicko-porodnické kliniky. Otázka rekonstrukce toho Josefínského traktu, některých částí. Zubní klinika, její část je v nových prostorách. Dokončení rekonstrukce v oblasti kliniky anesteziologie a resuscitace. A, a podobně. Takže řada už je třeba uděláno, někdy ta fasáda trošinku jaksi není dobrá, ale ten obsah je třeba po, po rekonstrukci a vypadá velmi pro ty pacienty, pacienty přívětivě. Ale já bych hlavně co řekl, na co se někdy velmi zapomíná a co je takové někdy málo hmatatelné, jsou ty lidi. Můžete postavit zlatý palác za n-desítek miliard korun a když tam nebudete mít týmy, které budou pracovat, které se nebudou chovat dobře k těm pacientům, tak vám to bude na nic. Anebo když ty lidi nebudete mít vůbec, tak může ta budova býti prázdná. Sice hypermoderní, ale nebude sloužit svému účelu. A právě to je to podstatné, že tady řada těch týmů, nechci říci po generace, ale desítky let jsou navazovány nejen ty standardní komunikační vztahy, ale podíl a spolupráce na výuce studentů, péči o pacienta, komplexní pohled na toho pacienta. Protože řada těch pacientů v současné době trpí, a se stárnutím populace tomu bude více, stále více a více, trpí celou řadou chorob. A ta komplexnost umožní, že v krátké době se k tomu pacientovi dostanou přední odborníci řady oborů a mohou mu poskytnout špičkovou péči. A je to otázka, i když se možná jevíme, že ta plocha je relativně, relativně velká. Ale ono z toho, z té nemocnice 2 k Apolináři, jste sanitkou za dvě minuty a může tam přijet prostě špičkový břišní chirurg a podobně. Takže on ten areál je sice relativně rozlehlý, ale ty vzdálenosti jsou, jsou minimální. A samozřejmě je potřeba zvýšit ten komfort pro ty pacienty, jak já říkám někdy, ty hotelové služby. A samozřejmě v některých oborech i nové technologie, aby se poskytla ta špičková péče a ty pacienti měli to nejlepší, co je možné.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A postavili byste nějaký nový pavilon, pokud byste tedy na to sehnali peníze?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já si myslím, že areál na Karlově náměstí, a teďka hovořím o tom takovém trojúhelníku, to znamená u nemocnice 2, ulice Benátská, tak je v tomto trojúhelníku, jsou tam prostory, kde je možno postavit jednu až tři budovy, které mohou třeba naopak některou tu péči i z jiných budov, které jsou vzdálenější, koncentrovat do toho areálu, vytvořit tam centrální, centrální urgentní příjem a některé další obory. Takže ten prostor, prostor pro to tam vybudovat, vybudovat nové objekty určitě je.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Věnujme se v závěrečných minutách trošku jiné oblasti. Další zajímavou otázkou v minulosti řešenou byla snaha připojit Ústav hematologie a krevní transfúze právě k Všeobecné fakultní nemocnici. Toto zařízení vedl rok a půl zastupující ředitel Jan Dyr, když ředitele profesora Pavla Klenera odvolal z funkce v roce 2007 tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Profesor Klenere totiž nesouhlasil se způsobem, jakým chtělo ministerstvo sloučit ústav se Všeobecnou fakultní nemocnicí. Vy jste, pane děkane, tehdy s tím sloučení Všeobecné fakultní nemocnice a ÚHKT souhlasil?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já bych to trošinku uvedl na pravou míru. Jsou dvě, dvě roviny. Jedna věc je spojování direktivní, druhá věc je spojování mentální a řada věcí je také o tom procesu a o tom způsobu. Když se na to podívám, tak z hlediska řízení můžete spojit cokoliv se sebou a jsou nadnárodní koncerny, které existují. Což může, a asi v té době vedlo ministerstvo k tomu, že by tam mohlo dojít k nějakým ekonomickým úsporám. Takže to je tento pohled na věc. Ale způsob, který byl, byl tehdy proveden, anebo který byl v té době prezentován a samozřejmě i některé, některé věci, které pak z toho vyplynuly, nebyly, nebyly šťastné, byly velmi nešťastné. Ona ta provázanost, bych řekl, lidská, zájem o pacienta, vědecká, existuje, existovala a bude existovat, ať to budou samostatné, či spojené jednotky. Já si myslím, že v současné době je třeba, aby obě ty instituce, to znamená z té VFN já bych vyňal pracoviště 1. Interní kliniku, kliniku hematologie a hematoonkologie, kterou vedl pan profesor Klener do loňského roku a kterou nyní vede pan docent Trněný. A Ústav hematologie a krevní transfúze jsou dvě samostatné jednotky, které spolu spolupracují, které se doplňují v péči o pacienty, které trpí poruchami krvetvorby. A tato spolupráce probíhá. Takže já jsem přesvědčen, a i proto, že už se zase začalo vkládat do úst jaksi spojování a různé lobbistické tlaky a podobně, takže já jsem cítil povinnost k tomu v této době také vydat své prohlášení, že si myslím, že tyto instituce budou se rozvíjet jako samostatné, které budou společně úzce kooperovat a budou sloužit pro blaho pacientů. A to, že pan docent Trněný byl jmenován ministryní zdravotnictví do funkce ředitele ÚHKT, by nemělo ty pacienty znepokojovat. Profesor Klener a docent Trněný je žákem profesora Klenera, je vlastně, a za profesora Klenera také existovala personální unie těchto dvou pracovišť a nikdo ne..., neměl obavy o toto zařízení. A já jak docenta Trněného znám po mnoho, mnoho let z jeho působení na fakultě, kde je členem akademického senátu a vede úspěšně po panu profesorovi 1. Interní kliniku, tak já si myslím, že v jeho osobě ta garance rozvoje obou těchto institucí, 1. Interny, ÚHKT bude ku prospěchu pacientů, že bude provázanost samozřejmě v rámci vědeckých projektů, v rámci výuky studentů v oboru, v oboru hematologie a že se není nutné řešit otázku nějakého spojování nebo podobně.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

V médiích se ovšem pochybnosti objevily. Ono totiž ústav pro hematologii a tělní transfúzi je stejně jako nemocnice na Karlově náměstí velice vděčným mediálním tématem. A tyto spekulace se týkaly výběrového řízení na ředitele ÚHKT. To proběhlo už kdysi v únoru, už v podstatě je neplatné. A, ale tehdy, když proběhlo, tak pan docent Trněný získal pouze dva hlasy od členů komise a pět hlasů získal současný přednosta na ÚHKT profesor Cetkovský. Myslíte si, že v tom je nějaký problém?

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já bych trošku uvedl ty informace na pravou míru. Konkurz proběhl někdy asi v únoru, já nevím, já jsem nebyl členem a ani nikdo z 1. Lékařské fakulty, i když působí na ÚHKT pracoviště 1. Lékařské fakulty, tak nikdo se toho konkurzu neúčastnil. Takže tady jsem odkázán čistě, čistě na média. Pokud vím, byli uchazeči dva, vedoucí klinického úseku, nikoliv přednosta. Přednostou, nebo ředitelem, tam je ředitel, je pan profesor Dyr, nebo byl pověřen vedením tohoto ústavu, tak se hlásil docent Cetkovský a docent, docent Trněný. Takže jaké byly ty hlasy, jsem odkázán na média. Jestliže členové komise říkají, že to bylo 5 ku 2, nebo 7 ku 2, nevím, já jsem tam neseděl. Já sám vím, že rozhoduji o konkurzech na místa přednostů na té nejnižší úrovni než návrh postupujeme rektorovi a pánům ministrům ke jmenování, tak vím, že rozhodnutí, nebo konkurzní komise je doporučením a že vždycky tedy na tom, kdo o tom rozhoduje, zda se tím doporučením řídí, řídí nebo ne. Možná by bylo zajímavé se třeba zeptat, nebo podívat se, já jsem ty dokumenty neviděl, jakou vizi předložil docent Cetkovský, docent Trněný. A možná, že třeba právě ta představa, která byla představena, říkám, nečetl jsem ty dokumenty, takže ta třeba paní ministryni vedla k tomuto rozhodnutí. Ale, říkám, tady se pouštím do, do spekulací. Já jenom mohu říci, že obavy o nějaké slučování ÚHKT a VFN jsou v tuto chvíli liché. Samozřejmě, když teda jste řekla takovou tu verzi těch pozemků, no, tak jako jestliže bude stěhována VFN, tak asi ÚHKT by tam nezůstalo. Ale já jsem optimistou a i ujištění, která jsme dnes slyšeli od vrcholných jaksi představitelů, i která zazněla v minulosti, tak s touto variantou nepočítají a předpokládají rozvoj na Karlově náměstí. A to, si myslím, je i, i jaksi dobrá zpráva pro to ÚHKT, že tady to zdravotnictví bude a jaksi v územním plánu Hlavního města Prahy, v této oblasti je právě dedikováno zdravotní péče.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak, a více se, milí posluchači, do dnešního vydání Studia STOP nevejde. Jeho hostem byl děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima. Děkujeme za návštěvu.

Tomáš ZIMA, děkan 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity

--------------------

Já vám děkuji za pozvání a přeji posluchačům hezký večer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Z technického a režijního pracoviště se loučí Helena Málková a Jaroslava Tvrzníková a ze studia Českého rozhlasu 6 vám klidnou noc přeje ...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Petr Holub.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

A Terezie Jirásková.