21. září 2009
Na anketní otázky odpovídá Prof. MUDr. Milan Holeček, DrSc.
Mohl byste nám prozradit, jaké povolání jste si představoval, že budete vykonávat, když jste chodil do základní školy a co nakonec rozhodlo o Vaší volbě?
Nepamatuji se, že bych měl jasnou představu o mém budoucím povolání. Vždy mne však zajímaly přírodovědné obory, zejména biologie živočichů a chemie. O studiu medicíny zřejmě rozhodla možnost studovat v místě mého bydliště, tedy v Hradci Králové.
Vybavíte si okamžik, kdy Vám vědecká činnost přinesla největší radost?
Vždy mám velkou radost ze získání nového poznatku a při zavedení nového metodického postupu, bez kterého by toto nebylo možné. Nedokážu posoudit, kdy byla moje radost největší. V posledních letech mám často velmi dobrý pocit z vědeckých úspěchů mých studentů.
Za posledních dvacet let se věda hodně změnila. Jaký vývoj předpokládáte ve Vašem oboru v následující deseti letech?
Nesporně bude výrazná vazba na rozvoj molekulární biologie. Pro lékařskou fyziologii bude významným úkolem aplikovat poznatky z regulace řízení činnosti buněk, zejména poznatky ohledně přenosu signálů a interakcí mezi jednotlivými signálními cestami, na organismus jako celek. Zřejmě bude nutné podstatně přepracovat koncepci výuky některých částí fyziologie, jako jsou například regulace metabolismu, fyziologie výživy a endokrinologie.
Ve svém projevu u příležitosti jmenování profesorů v říjnu 2008 ministr školství zmínil: „Akademický svět bývá někdy stereotypně vnímán jako centrum potenciálního odporu vůči stávajícímu společenskému uspořádání“. Jaké kroky byste doporučil budoucímu ministrovi školství?
Nevím, v jakém kontextu bývalý pan ministr tuto větu použil a necítím se oprávněn tento výrok komentovat. Z pohledu vysokoškolského učitele mne někdy negativně překvapují snahy ministerstva a některých politiků experimentovat a měnit osvědčené výukové koncepce a rovněž představy, že vysokoškolské vzdělání by měla získat stále větší a větší část populace. Od budoucího ministra školství bych si přál odolnost vůči těmto tendencím a ochotu hledat cesty, které zvýší společenskou prestiž učitele.