Postavení germanistiky v České republice po boloňské reformě

Mezinárodní konferenci "Postavení germanistiky v České republice po boloňské reformě" pořádal ve dnech 16. - 17. září 2010 Ústav germánských studií FF UK ve spolupráci se Svazem germanistů. Reformy vyvolané Boloňským procesem vyvolaly v české germanistice změny a první zkušenosti přinášejí pozitivní výsledky. O kritickém rozboru této transformace a aktuálních tématech germanistiky jsem hovořila s Vítem Dovalilem, Ph.D.

Samotný název konference vyzývá k otázce: Jaké je postavení germanistiky v České republice po boloňské reformě?

To je složitá otázka. Nejčastěji se na konferenci ozýval názor, že strukturování studia na bakalářské a magisterské kvalitativně žádnou změnu k pozitivnímu nepřineslo. Navíc je nutno brát v úvahu, že na různých fakultách toto strukturované studium existuje odlišně dlouhou dobu – podle toho, kdy bylo kde zavedeno. Vysokoškolská germanistika se obecně nachází ve vleku výuky němčiny na středních školách. Panuje široká shoda v tom, že znalosti uchazečů o germanistiku jsou rok od roku nižší, z čehož plyne nutnost dohánět gymnaziální znalosti – měřeno první polovinou devadesátých let – právě v bakalářském studiu. To je z hlediska studia pragmaticky řečeno ztráta času a energie, která se např. v 90. letech již v prvních semestrech studia věnovala odborným záležitostem, nikoli jen výuce jazyka. Tento jev by ale nastal i bez Boloni. Reforma ale přispěla k diverzifikaci studia – dominantní bylo klasické filologicky orientované studium, nyní je na různých univerzitách akreditované bakalářské studium např. hospodářské němčiny apod. Na nějaké opravdu konkrétní srovnání se stavem před Boloňou je ale podle mého názoru příliš brzy – alespoň pokud mluvím za náš ústav na FF. My budeme mít první absolventy bakalářského studia na konci příštího letního semestru a pak právě touto dobou za rok.

Postavení germanistiky zajisté ztěžuje dlouhodobější trend roustoucího zájmu studentů o studium anglistiky a amerikanistiky a možnost studovat obor na německy mluvících univerzitách v Evropě. Ostatně postavením své země a kultury v globálním prostoru se při zahájení konference zabýval i profesor Ludwig Eichinger. Vyplynulo při odborném jednání, jakým způsobem může česká germanistika úspěšně soupeřit s konkurencí?

Německá nebo rakouská germanistika není ani tak naším konkurentem, jako spíše partnerem. Studijní pobyty a stipendia našich studentů v SRN, Rakousku i Švýcarsku velice vítáme, studenti se vracejí nejen jazykově lépe vybavení, ale i bohatší o poznatky z disciplín, které lze v Česku jen těžko provozovat, např. studium mluvené němčiny, jazyka mládeže příp. dialektologie apod. Intenzivní badatelské kontakty probíhají také mezi učiteli. A to nikoli jen v tom směru, že by do Česka přijížděli kolegové z ciziny, nýbrž i čeští germanisté mají kolegům v Rakousku a Německu co nabídnout. Učíme např. ve formě blokových seminářů v Kolíně nad Rýnem a Kostnici, kolegové z Ostravy a Opavy ve Würzburgu atd. V zahraničí uplatňujeme jak témata teoreticky zaměřená (my z FF v Praze např. bilingvální lexikografii, teorii jazykového managementu či témata z nejnovější švýcarské literatury),

Vít Dovalil, Ph.D. předložil Svazu germanistů k diskusi materiál o postavení němčiny jako cizího jazyka v České republice. Přítomní velvyslanci Německa a Rakouska přislíbili při jednání s MŠMT podporu.

Znění rezoluce zde.