Pohled na odlišné tradice a pojetí archivní práce i samotné archivářské profese přináší mezinárodní konference archivářů, která dnes začala v Modré posluchárně Karolina a která potrvá do 3. října. Jejími organizátory jsou spolu s Ústavem dějin UK a archivem Univerzity Karlovy Masarykův ústav a archiv Akademie věd ČR. Výroční konference archivářů vysokých škol a vědeckých institucí je také prostorem pro diskuse nad požadavky nové, postmoderní „doby elektronického záznamu,“ nad vztahem mezi archivy a historií a jejich novou perspektivou se zvláštním zřetelem ke specifickému postavení univerzitních archivů.

Jak v úvodu konference zdůraznila Juliane Mikoletzky, šéfka Section on University and Research Archives (SUV), téma konference „Archivní tradice a praxe: Jsou archiváři historikové?“ není jen formální, obecně položenou otázkou a není jen o tom, jak sbírat a uchovávat archivní dokumenty; je mimo jiné také o aktivní roli a vlivu archiváře při výkladu a „psaní" historie. Příkladem takového vlivu mohla být hned první panelová diskuse zahajovacího odpoledne na téma: „Slunce, moře a písek? Role archivářů při definování post-koloniální historie Západní Indie,“ autorů Cherri Ann Beckles, Sharon Alexander-Goodinga a Stanley Griffina.

„Je objektivní rozhodování v archivech mýtem?“, táže se svým příspěvkem nazvaným Vystoupení ze stínu prof. William J. Maher, jeden z prvních řečníků konference. Obrácenou otázku naopak pokládá Matěj Spurný: „Jsou historikové archiváři? Možnosti a limity psaní univerzitní historie.“ Konkrétním problémům historiografické práce a archivní praxe, akvizic, oceňování a popisu archiválií, národních i mezinárodních standardů, roli univerzitních archivů, digitální knihovně evropského registru historických pramenů, úloze historických společností při uchovávání historického dědictví, ale i archivování umění – roli archiváře ve vzdělávání v oblasti umění a designu –  byla věnována další témata přednášek a diskusí přítomných odborníků.

Sešlo se jich na čtyřdenní pražské archivářské konferenci téměř pět desítek z 19 států: České republiky, Francie, Španělska, Norska, Barbadosu, Švédska, Spojených států, Velké Británie, Spojených arabských emirátů, Kanady, Polska, Jamajky, Lotyšska, Severního Irska, Rakouska, Belgie, Švýcarska, Rumunska a Brazílie. Aby účastníci konference osvěžili po namáhavé práci své smysly pohledem na krásu, organizátoři pro ně připravili exkurze a prohlídky Karolina, světoznámé knihovny Strahovského kláštera, národní kulturní památky kláštera v Plasech a také společenská setkání.

(Marie Kohoutová)