Univerzita Karlova si drží své místo v žebříčku světových univerzit

Dne 11. září 2012 byly zveřejněny výsledky dalšího z celosvětových žebříčků vysokých škol, QS World University Rankings (QS). Ten náleží k nejstarším světovým žebříčkům vysokých škol, v letošním roce byl uveřejněn již po deváté (do roku 2009 ve spolupráci s Times Higher Education). Přes proměny metodologie se jeho kritéria (na rozdíl od způsobů jejich výpočtu¹) od roku 2005 nezměnila, přičemž se dotýkají tří oblastí: vědy a výzkumu, studia a internacionalizace.

Prvním měřítkem vědecké činnosti je pro QS celosvětové šetření mezi akademickou obcí, jehož respondenti mají za úkol na základě deklarované znalosti oboru, země a regionu/regionů identifikovat až deset domácích, resp. až třicet regionálních nejlepších vysokých škol v oblasti vědy a výzkumu. Druhým je počet citací na akademického pracovníka v pětiletém období podle mezinárodní bibliografické databáze Scopus.

Kvalita studia je v QS odvozována od šetření mezi zaměstnavateli, které se opírá o obdobné principy jako šetření mezi akademickou obcí a snaží se identifikovat vysoké školy s nejlepšími absolventkami/absolventy, a poměru studentů a akademických pracovníků.

Měřítkem internacionalizace jsou dva indikátory, podíl studentů, resp. akademických pracovníků ze zahraničí na celku studentské, resp. akademické populace.

V porovnání s jinými globálními žebříčky QS přikládá větší váhu kritériím, která jsou založena na osobní zkušenosti a individuálním hodnocení. Šetření mezi akademickou obcí a zaměstnavateli tvoří polovinu výsledného skóre instituce, přitom rozhodně není zaručena rovnoměrnost rozložení odpovědí mezi regiony, není zveřejňována návratnost rozeslaných dotazníků a otázka kvality zde souvisí zejména s reputací dané instituce.

Ze zveřejněných údajů lze dopočítat, že v rámci šetření mezi akademickou obcí v roce 2012 ² pocházelo z České republiky přibližně 230 odpovědí, z podobně lidnatého Maďarska však 876 odpovědí. V podílu na celku odpovědí Maďarsko předčilo například Malajsii, Čínu či Rusko. Celkem osmdesát procent odpovědí pocházelo ze třiceti zemí (nejvíce ze Spojených států amerických a Velké Británie). Na možnou problematičnost tohoto šetření upozorňuje též neobvykle vysoká hodnota směrodatné odchylky (57,5 při průměru 69,3) tohoto indikátoru ³.

Podobně v rámci šetření mezi zaměstnavateli v roce 2012 například podíl odpovědí ze Singapuru (v absolutních číslech 610) předčil podíl z Brazílie či Ruska, přičemž třicet zemí dohromady složilo celkem 85 procent odpovědí. Z České republiky pocházelo celkem 56 odpovědí.

QS nezveřejňuje dostatečně podrobné parametry šetření. Bez vyhodnocení na základě těchto podrobnosti je obtížné říci, zda jsou mezi institucemi vskutku výrazné rozdíly či zda v pozadí stojí nerovnoměrné rozložení odpovědí, popř. aktivita konkrétních institucí (vysoké školy například mohou zpracovateli rankingu zasílat seznam nejčastějších zaměstnavatelů jejich absolventek/absolventů) či skutečnost, že QS zveřejňuje samostatné zprávy pro regiony Latinská Amerika a Asie.

Pozice Univerzity Karlovy se výrazně u těchto indikátorů neměnily, tj. šetření mezi akademickou obcí (z 203. na 202. místo) a zaměstnavateli (z 301.+ na 296. místo).

Univerzita Karlova pro rok 2012 celkově figuruje na 286. místě, tzn. o deset příček níže než v roce 2011. V této souvislosti je třeba říci, že tento pohyb není v rámci dané stovky ničím výjimečným: průměrná změna oproti roku 2011 v rámci první stovky činí 5 míst, v rámci druhé stovky 14 míst a v rámci třetí stovky 20 míst. Rozdíly mezi stovkami naznačují různou stabilitu umístění. Nabízí se otázka, zda se s klesajícím umístěním neprojevuje výrazně i vliv nepatrných rozdílů.

To lze pěkně ilustrovat na příkladu umístění Univerzity Karlovy v indikátoru počítaném jako poměr mezi studenty a akademickými pracovníky, jehož váha činí dvacet procent. Zatímco v roce 2011 tento poměr umístil Univerzitu Karlovu na 230. místo, v roce 2012 figuruje na pozici 301+, což na první pohled signalizuje hluboký propad; druhý pohled však ukazuje, že zatímco v loňském roce dosáhl tento poměr hodnoty 12,08 studenta na jednoho akademického pracovníka, v letošním roce činil 12,12. Z hlediska kvality vzdělávání, kterou by tento indikátor podle QS měl odrážet, jde o zanedbatelný rozdíl, zatímco v žebříčku přináší výrazný propad ⁴.

Dalším indikátorem, u něhož oproti loňskému roku Univerzita Karlova zaznamenala větší pokles, je podíl studentů ze zahraničí na studentské populaci, konkrétně o padesát míst. Meziročně se přitom podíl studujících ze zahraničí nepatrně zvýšil (ze 13,4 procent na 13,6 procent). Nabízí se obdobné vysvětlení jako v předchozím případě; navíc je třeba dodat, že podle zprávy QS bylo toto kritérium v roce 2012 „nejdynamičtější“: v rámci první stovky meziročně vzrostl počet studujících ze zahraničí o deset procent a právě toto kritérium rozhodlo o prvním místě MIT.

Oborově došlo k mírným poklesům i vzestupům, ne však o více než 10 míst, nepočítáme-li obory inženýrské, které nejsou zaměřením UK a ve kterých boduje spíše „nahodile“.

	2011	2012
Social Sciences and Management	229	239
Natural Sciences	174	169
Life Sciences and Medicine	250	250
Engineering and Technology	325	376
Arts and Humanities	184	174
Celkem	276	286

Ze zemí bývalého východního bloku se před Univerzitou Karlovou v letošním roce umístily Lomonosovova univerzita (116), Humboldt-Universität zu Berlin (130), Petrohradská státní univerzita (253).

Univerzita Karlova v klasifikaci QS náleží do kategorie největších institucí, které se zabývají celým spektrem oborů a jejich výzkumná orientace je velmi silná. Mezi – z tohoto hlediska – stejné instituce, které se umístily ve třetí stovce, náleží: Universität Frankfurt am Main (201), Universität Hamburg (205), Indiana University Bloomington (210), Sapienza – Universita di Roma (216), Universidad Complutense de Madrid (226), University of Ottawa (240), Universita degli Studi di Milano (256), Universität Erlangen-Nürnberg (269), Universita degli Studi di Padova (298).

Již dříve, na počátku července 2012, se Univerzita Karlova umístila v oborovém žebříčku QS: v první dvoustovce figurovala v matematice, filozofii, moderních jazycích, farmacii, geografii, humanitních vědách, ekonomii, sociologii a statistice.

Níže uvedený graf ukazuje, že v rámci zemí, jejichž instituce jsou zastoupeny mezi prvními 400, došlo k nejvýraznějším posunům zejména u mimoevropských zemí – nejvýrazněji u Latinské Ameriky, dále např. v některých asijských zemí (Tchaj-wan, Jižní Korea apod.). O některých z těchto zemí je známo, že zlepšení své pozice v rankingu věnují vlády významnou pozornost – ať již cílenou politikou internacionalizace včetně finanční podpory či výraznou propagací mezi zaměstnavateli.

Závěr

Výše uvedená analýza ukazuje, že QS ranking o skutečné kvalitě institucí opět vypovídá omezeně. Dále se ukazuje, obdobně jako tomu bylo i u rankingu ARWU, že rozdíly mezi institucemi, zejména ve třetí stovce a dalších jsou velmi nepatrné, téměř zanedbatelné a příliš nemá smysl hovořit o poklesu či vzestupu, pokud se jedná o 10–20 míst. Ukazuje také, že nepatrné změny (navýšení počtu studentů na učitele o 0,04 vede k pádu více než 100 míst v indikátoru s váhou jedné pětiny. Přitom je to možné ovlivnit lepší evidencí nebo nepatrnou změnou metodiky sběru dat. Lze tudíž uzavřít pouze konstatováním, že Univerzita Karlova udržela své místo mezi nejlepšími 2 % světových univerzit, pro další zlepšování kvality však žebříček příliš impulzů nepřinesl.

1

V průběhu let se například změnila výchozí databáze pro výpočet bibliometrického indikátoru (přechod z Web of Science na Scopus) či způsob výpočtu celkového skóre, resp. skóre jednotlivých indikátorů (procentuální přístup, používaný do současné doby ARWU, byl vystřídán standardizovanými skóry). V roce 2011 byly poprvé vyloučeny auto-citace apod.

2	Skóre tohoto indikátoru je odvozeno od posledních tří šetření.

3	Údaj z roku 2011.

4

Za poklesem Univerzity Karlovy v rámci tohoto indikátoru přitom mohou být nejen nepatrné početní rozdíly (směrodatná odchylka tohoto indikátoru dosáhla v roce 2011 hodnoty 0,2), ale i doplnění chybějících dat ze strany některých institucí: za domnělým poklesem kvality (pád o deset míst v rámci světa) tak může stát zlepšená evidence.