Visegradský hudební tým

Více jak kdy dříve si uvědomujeme v dnešní době absenci citu a smyslu pro tradice a hodnoty v nich uložené. Mluvíme o globalizaci ve všech možných oblastech a někdy zapomínáme na národní bohatství, které je uloženo v písních, básních, folklorním umění, architektuře a jinde. Obohacovat se, spolupracovat, to ale v kultuře  a v hudebním vzdělávání neznamená unifikaci hodnot, ale právě naopak! V rozdílnostech, v onom spektru všech kvalit, je bohatství, které těší a sjednocuje. Kdo dělá hudbu, ten zároveň rozdává kolem sebe radost. Hudební vzdělávání nemusí být nudné a předmět hudební výchova ve školách všech stupňů rovněž skýtá velké možnosti tvořivého pedagogického vyžití. A platí to i v dnešní době, plné masmediálních technologických programů a projektů. Například interaktivní tabule, vytváření školních nahrávacích studií, zakládání souborů s využitím techniky – to je skutečná perspektiva radostné práce pro učitele hudby, žáky i pro rodiče. Nesmí však scházet smysluplný obsah,  společenské hodnoty, úcta k tradici i touha objevovat nové, hledání průniků. Ve vyváženém dialogu obsahu a formy i ve výměně infomrací o hudebním vzdělávání mezi státy spočívá základ lepší budoucnosti i pro hudební výchovu dětí a mládeže.

Více jak kdy dříve si uvědomujeme v dnešní době absenci citu a smyslu pro tradice a hodnoty v nich uložené. Mluvíme o globalizaci ve všech možných oblastech a někdy zapomínáme na národní bohatství, které je uloženo v písních, básních, folklorním umění, architektuře a jinde. Obohacovat se, spolupracovat, to ale v kultuře  a v hudebním vzdělávání neznamená unifikaci hodnot, ale právě naopak! V rozdílnostech, v onom spektru všech kvalit, je bohatství, které těší a sjednocuje. Kdo dělá hudbu, ten zároveň rozdává kolem sebe radost. Hudební vzdělávání nemusí být nudné a předmět hudební výchova ve školách všech stupňů rovněž skýtá velké možnosti tvořivého pedagogického vyžití. A platí to i v dnešní době, plné masmediálních technologických programů a projektů. Například interaktivní tabule, vytváření školních nahrávacích studií, zakládání souborů s využitím techniky – to je skutečná perspektiva radostné práce pro učitele hudby, žáky i pro rodiče. Nesmí však scházet smysluplný obsah,  společenské hodnoty, úcta k tradici i touha objevovat nové, hledání průniků. Ve vyváženém dialogu obsahu a formy i ve výměně infomrací o hudebním vzdělávání mezi státy spočívá základ lepší budoucnosti i pro hudební výchovu dětí a mládeže.

Proto také pod záštitou MŠMT  se uskutečnily v Praze v letních a velmi  slunečních dnech od 16. do 20. července 2007  Mezinárodní hudební semináře visegradských zemí. Ty reprezentovaly významná hudební pracoviště univerzit a vysokých hudebních škol v České republice, ve Slovenské republice, v Polské republice a v Maďarské republice. Hostitelskou školou byla Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a její katedra hudební výchovy. Semináře se uskutečnily v prostorách Konzervatoře Jana Deyla a v konferenčním sále MŠMT v Praze.  Pracovní tým tvořili národní koordinátoři  Evropské asociace učitelů hudební výchovy se sídlem v Bruselu (EAS) a další specialisté, celkem 20 lidí. Měla jsem jako doktorandka možnost  se zúčastnit tohoto setkání.  Účastníky semináře svolal  doc. Miloš Kodejška z Pedagogické fakulty UK v Praze, který je zároveň koordinátorem EAS pro Českou republiku. Jeho spolupracovnicí byla koordinátorka EAS pro Slovenskou republiku doc. Irena Medňanská z Prešova, která je jako členka Prezidia EAS v Bruselu zodpovědná za vývoj hudebního vzdělávání v tzv. bývalých Východoevropských zemích. Jakodalší důležité osobnosti pro budoucí spolupráci spatřuji Prof. Gabrielu Konkol z Hudební akademie v Gdaňsku, která je koordinátorkou EAS v Polsku a rovněž  profesorku Szegedské univerzity Noemi Maczelku z Maďarské republiky. Kolektiv byl vytvořen  nejenom  z vysokoškolských učitelů ze zůčastněných zemí, ale i ze studentů, doktorandů a učitelů z praxe. V letošním roce řešil problematiku hudebního vzdělávání dětí předškolního a mladšího školního věku  a neopomenul se také zaměřit na vysokoškolské hudební vzdělávání a jeho problematiku.

Kdybychom měli hodnotit pracovní atmosféru, tak žádnému účastníkovi nechyběla kreativita a iniciativa. Společně a skoro spontánně tak vznikl tzv. „Visegradský hudební tým“. Byl a věřím, že zůstane i pro příští období vzorem mezinárodní spolupráce hudebních i jiných expertů. V přednáškách a v diskuzích zazněla zajímavá témata, která považuji za velmi důležitá pro zkvalitnění hudebního vzdělávání  i v celoevropském měřítku. Pracovní dny vyplnily referáty o hudebně vzdělávacích systémech práce v zemích V4  doc. Jany Palkovské (Praha),  Dr. Aleny Tiché (Praha), doc. Miloše Kodejšky (Praha), doc. Marie Slavíkové (Plzeň), doc. Ireny Medňanské (Prešov), Dr. Jany Hudákové (Prešov), Prof. Noemi Maczelky (Szeged), Marty Ubermann (Rzeszow), Anity Lehmann (Rzeszow), Gabriely Konnkol (Gdaňsk). Účastníci se také zabývali obsahovou náplní discipliny Pedagogika a didaktika hudební výchovy a rovněž pedagogickou praxí v základních školách a v základních uměleckých školách. Mezi neodmyslitelné osobnosti slovenské hudební pedagogiky patří Prof. Eva Michalová, která  pronesla referát o osobnosti učitele hudby v kontextu současného kompetenčního vzdělávání. Vhodné a prohlubující témata přednesly další účastnice. Dr. Markéta Kozinová (Konzervatoř Jana Deyla v Praze) se věnovala hudebnímu vzdělávání slabozrakých a nevidomých dětí a mládeže, Mgr. Stanislava Mihoková (Prešov) představila mezinurodní projekt EU Grundwig, ve kterém charakterizovala senzitivní období v hudebním vývoji dětí. Příjemnou atmosvéru  seminářů dotvořily i koncerty Prof. Boaze Sharona (Florida), Prof. Noemi Maczelky (Szeged) a MgA. Víta Gregora (Praha). Veškerý program byl zasazen do rámce  Mezinárodních mistrovských klavírních kurzů, které pořádá PedF UK v Praze ve spolupráci s mnoha univerzitami a hudebními akademiemi ze světa. Tuto tradice vznikla již před 14 lety ze spolupráce mezi  Floridskou univerzitou na Floridě (USA) na Katedrou hudební výchovy PedF UK v Praze. Před „Visegradským hudebním týmem“  stojí ještě mnoho práce. Příští setkání se uskuteční opět na půdě PedF UK v Praze a zaměří se na  kvalitativní hodnocení  vzdělávacích obsahů v hudebním vzdělávání v zemích V4

V čem  spatřuji hlavní smysl činnosti „Visegradského hudebního týmu“ a jeho perspektivy do dalších let? Jeho účastníci chtějí kvalitně přiblížit systémy hudebního vhzdělávání v okolních zemích, budou se snažit ukázat společné a rozdílné znaky v osnovách hudební výchovy ve školách, a to zejména v kvalitativní oblasti.  Položí důraz na informovanost a sjednocování bakalářských a magisterských studijních programů, především výstupů z bakalářského a magisterského programu. Tým chce  rovněž přispět ke zlepšení podmínek pro studijní pobyty v cizině pro studenty i pro učitele Doufejme, že příští ročník přinese nejenom opět hezkou pracovní atmosféru, ale vybídne i další experty do práce, která má smysl pro udržení tradic a zárveň  v hledání společných průniků v hudebních kulturách našich národů.

PaedDr. Lenka Sochová,

doktorandka PedF PU v Prešově

(ze slovenského jazyka přeložil školitel

doc. Miloš Kodejška z PedF UK v Praze)