Na třicet studentů se 18. dubna 2011 sešlo v Zelené posluchárně v budově Filozofické fakulty UK v Celetné ulici, aby se zúčastnilo semináře o možnostech studia ve Spojených státech. Seminář pořádalo Informačně-poradenské centrum UK.

Účastníky přivítala pracovnice IPC UK Bc. Martina Kollinerová a informační kampaň zahájila přehledem webových zdrojů, které k tomuto tématu nabízí rektorát UK a ze kterých mohou zájemci o studium v zahraničí čerpat potřebné informace. Podrobněji a s aktuálními údaji o způsobech, jak se jako studenti mohou na stipendium dostat do USA, pak posluchače seznámila PhDr. Jana Pištorová z Odboru pro zahraniční vztahy UK. Studenti mohou využívat meziuniverzitních dohod, které UK uzavřela s mnoha americkými univerzitami, fakultních dohod, pak je třeba sledovat webové stránky zahraničních oddělení fakult, a dále mohou vycestovat prostřednictvím mnoha různých projektů a stipendijních programů jako jsou například Freemover, Fulbright a další.

PhDr. Jana Pištorová, Odbor pro zahraniční vztahy UK

Pokud bude student trpělivě hledat na internetu, informace bezpochyby najde, ale to podstatné a nejcennější, co tyto semináře IPC nabízejí, jsou konkrétní rady a doporučení pracovníků, kteří tyto žádosti posléze vyřizují: na co si dát při podání žádosti o stipendium ať už jakéhokoliv typu pozor, a jaké chyby neudělat, což se na webových stránkách s pouhým soupisem potřebných formulářů těžko dozví. Dokonce i když je student po mnoha výběrových kolech vybrán, čekají na něj další nástrahy, tentokrát americké administrativy. Požadavky se liší stát od státu a podle jednotlivých amerických univerzit, jejich fakult a vědeckých pracovišť; jsou zkrátka velmi různé a pro Středoevropana nezvyklé.

Čili co je všechno ve hře? Na prvním místě kvalitně zpracovaná žádost a motivační dopis, mezinárodně uznávané jazykové zkoušky z angličtiny, osobní a zdravotní doklady; při úspěšném přijetí pak potvrzení pro americké imigrační úřady, banku a sociální a zdravotní systém a konečné potvrzení o přijetí vystavené americkou univerzitou. Na meziuniverzitní dohody vyjíždějí na americké univerzity spíše posluchači doktorského a magisterského studia, studenti bakalářského stupně z nižších ročníků méně. Stipendium, které UK studentovi poskytuje, je 6-7000 USD za semestr.

„Zapomeňte na ERASMUS,“ zahájil svou přednášku Ing. Jakub Tesař z Fulbrightovy komise, Česko-amerického vládního stipendijního programu.

Fulbrightova komise poskytuje tři stipendia: stipendium pro (post)graduální studium, Fulbright- Masarykovo stipendium (Junior) a stipendium pro doktorské studium vědy a techniky. Pro všechny zájemce o studium na amerických univerzitách poskytuje bezplatné konzultace. A proč by měli studenti zapomenout na ERASMUS? „Fulbrightovo stipendium je individuální a uděluje se bez účasti univerzity, fakulty nebo jejich stipendijních programů,“ řekl Ing. Tesař. „Není určeno pro studenty-bakaláře. Výhodou tohoto stipendia je velký výběr škol bez ohledu na meziuniverzitní dohody.“

Stipendium je velmi štědré, plně hradí náklady na studium, cestovné a životní náklady studenta včetně kapesného po dobu jednoho roku. Pokud se studium protáhne, další rok/roky si student už hradí sám. Výše příspěvku Fulbrightovy komise je 38-40 000 USD na jednoho studenta. Důležité je připravit kvalitní projekt studia v Americe, co, kde a proč chcete v Americe studovat a komisy o tom přesvědčit. Naše filozofie je ta, že absolvent Fulbrightova stipendia by měl mít takové studijní cíle, ze kterých bude mít po jeho návratu z USA prospěch celá Česká republika, aby měly multiplikační efekt.“

Každoročně o Fulbrightovo stipendium skutečně bojuje 40 uchazečů, na americké univerzity, včetně těch nejprestižnějších, jich skutečně odjede 10 - 15. „Máme pověst náročné přihlášky a pověst výběrové organizace,“ usmíval se Ing. Tesař, „proto si někdy studenti netroufají se výběrového řízení vůbec zúčastnit. Víme ale, jak je těžké hodnotit sám sebe, a proto by vám tento postoj nemělo bránit v soutěži, možná uspějete právě vy.“

Druhé Fulbright- Masarykovo stipendium (Junior) je určeno pro velké talenty – možné budoucí lídry státu, které komise hledá v akademickém sektoru. Třetí Fulbrightovo stipendium pro doktorské studium vědy a techniky je pouze nominační, komise nabídne vybrané kandidáty, ze kterých si potom v USA udělají finální výběr.

Pohled a zkušenosti z druhé, už americké strany přinesla vystoupení tří studentů Univerzity Karlovy, kteří tyto studijní pobyty absolvovali. Na Fulbrightovo stipendium vycestoval Vojtěch Zeisek studující na Katedře botaniky PřF UK, který působil na Missouri Botanical Garden v Saint Louis, na meziuniverzitní stipendia vyjeli Tomáš Brodec z Fakulty sociálních věd UK, v Americe studoval 3 měsíce na New Orleans University v Lousianě, a Štěpán Šembera z Lékařské fakulty Hradec Králové, místem jeho tří měsíčního působení bylo jedno z nejprestižnějších zdravotnických zařízení na světě Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě.

Jejich zkušenosti byly vesměs velmi pozitivní. Podrobně své kolegy informovali o náročném administrativním kolečku, které museli absolvovat při podávání žádosti o stipendium i po jeho udělení, o zkušenostech s ubytováním a stravou, studijních podmínkách a systému studia na amerických univerzitách nebo vědeckých ústavech, o vybavení knihoven i laboratoří. Rovnocennou zkušeností pro ně bylo ochutnávání cizí země, rozdílností a specifik měst, místní kultury i tradic a rozmanité skladby obyvatel. K jejich pobytu patřila i účast na akcích studentských spolků a kulturních programů i poznávací výlety za přírodou.

UK - startovací stránka

Fulbrightova stipendia

(Marie Kohoutová)