31. května 2011

Martina Hupková: Hrozby a rizika a trvale udržitelný rozvoj jsou průsečíky fyzické a sociální geografie

30. 5. 2011; autor: Petra Nyplová; rubrika: Studenti

RNDr. Martina Hupková z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy stála u zrození myšlenky pořádání studentské geografické konference New Wave v roce 2009. Nejdříve možná náhlá myšlenka vyústila v tradiční setkávání mladých geografů. Že by nová vlna? Protože jsme se s Martinou seznámily již v prvním ročníku bakalářského studia, bude rozhovor neformální.

V minulých letech se na New Wave objevily také přednášky geografů z praxe, jaké je takové vysněné geografické zaměstnání?

Vzhledem k širokému záběru geografie (od věd o zemi přes geoekologii k sociální, ekonomické, politické geografii a ještě dále) je obtížné obecně stanovit nějaké vysněné, nejlepší nebo typické geografické zaměstnání. Na geografii mě přitahuje právě spojení přírodních a sociálních základů, které ústí ve specifický pohled na svět. Fyzický geograf poznal během studia „sociálno“ a sociální zase „fyzično“, jeho přístup k řešení konkrétní problematiky bude tímto ovlivněn a myšlenkově inspirován. Metodicky se bude geograf odlišovat od jiných vědců způsobem vyjadřování – užitím kartografických metod (map) a geoinformačních technologií (prostorově orientovaných informačních systémů). Právě témata letošní konference ukazují průsečíky fyzické a sociální geografie - hrozby a rizika, trvale udržitelný rozvoj. Dle mého názoru by mělo být ideální geografické zaměstnání takové, ve kterém může geograf svůj specifický pohled na svět dobře rozvíjet a uplatnit, protože tím dotčenému zaměstnání dává nejvyšší přidanou hodnotu.

RNDr. Martina Hupková, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK

Letošní New Wave je už třetí, vzpomeneš si na nějaký netradiční příspěvek ze všech tří ročníků?

Nerada bych na tomto místě jmenovala konkrétní příspěvky, pravděpodobně bych toho ani nebyla schopna. Nejhodnotnějšími pro mě byly příspěvky, které plynuly v ideově bohatou diskusi. Zejména pak ty, u kterých jsem si po skončení řekla (nebo někdo jiný řekl): „aha, nenapadlo by mě se na to takhle dívat“.

Konference New Wave se vyznačuje také originálním grafickým zpracováním plakátů a všech dalších materiálů. Letošní ročník se nesl v duchu obrazu Devátá vlna, jejímž autorem je ruský malíř Ivan Konstantinovič Ajvazovskij. Mají plakáty New Wave v duchu slavných obrazů nějaký konkrétní význam?

Domnívám se, že i „věda může být krásná“, jak dokládá také název již tradiční fotografické soutěže Přírodovědecké fakulty. Význam plakátů je jednak v rozšíření povědomí mladých geografů o dílech významných malířů a jednak je cílem zalahodit jejich oku. Podle mého názoru je propagace ve vědě (ať už konference, myšlenek nebo vědy samotné) stále nedostatečná ale jistě důležitá. První ročník New Wave se nesl v duchu obrazu Geograf od Jana Vermeera, druhý ročník lemoval obraz Velká vlna japonského umělce jménem Katsushika Hokusai. Mezi přírodovědci je mnoho (nejen) umělecky nadaných studentů a domnívám se, že i estetické hledisko může jít ruku v ruce s vědou, jak to dokazují všestranně kreativní osobnosti typu Leonarda da Vinci nebo Richarda Feynmana.

Co bys přála konferenci New Wave do dalších let?

Konferenci bych přála, aby si stále zachovala svůj „styl“ a zůstala studentskou diskusní platformou ústící ve větší spolupráci a kontakt mezi rozličně profilovanými mladými geografy.

Děkuji za rozhovor a přeji, ať se všem tvým projektům daří!

O konferenci NEW WAVE