Na naší univerzitě si zahraniční studenti snadno plní svá očekávání

16. 6. 2011, autor: P.K., rubrika: i-Forum informuje

Univerzita Karlova se stává pro zahraniční studenty stále atraktivnějším místem pro studium. Vyplývá to z nedávno zveřejněné statistiky Evropské komise o programu Erasmus. Na současné trendy programu Erasmus jsem se zeptala Michala Maršálka, institucionálního koordinátora vzdělávacích programů EU.

Počet 1036 přijatých studentů na UK nás zařadil na 13. místo mezi evropskými univerzitami. Čím si vysvětlujete stoupající popularitu UK u zahraničních studentů?

Pokusím se vám odpovědět kombinací faktů i pocitů. Naprostá většina zahraničních studentů je ze svého pobytu u nás nadšena. Odpovídají tomu jejich zprávy i nesčetné žádosti o prodloužení pobytu na UK. Nemá smysl skrývat, že značný podíl na nadšení studentů tvoří Praha jako atraktivní destinace. Je ale řada dalších důvodů, proč naše univerzita nakonec u zahraničních studentů uspěje ve velké konkurenční nabídce.

Věřím, že to je především neustále se zlepšující nabídka cizojazyčného kurikula a kvalitní služby pro celkové zajištění jejich pobytu na UK. Jinými slovy, zahraniční studenti si na UK snadno plní svá očekávání. Ze strany naší univerzity to ovšem vyžaduje značnou práci na úrovni akademiků, administrátorů i našich studentů, bez jejichž pomoci by nebylo možné zvládnout přijetí tak velkého počtu zahraničních studentů.

Narůstající počet přijíždějících studentů je pro univerzitu skvělou vizitkou, ale za tím vším se skrývá spousta vynaloženého úsilí… 

To, že počet zahraničních studentů roste, nás nesmírně těší. V letošním roce poprvé na UK studuje více zahraničních studentů, než kolik jich v rámci programu Erasmus vycestovalo. UK tak má velmi dobrou vyjednávací pozici pro zajišťování dalších zahraničních pobytů pro naše studenty. Přijetí studentů je ovšem spojeno s velkou zodpovědností.

S narůstajícím počtem přijímaných studentů začíná mít UK kapacitní problémy na některých fakultách. Předpokládám, že také budeme muset řešit problémy s ubytováním, které je zatím automaticky alokováno každému přijíždějícímu studentovi, pokud jej předem neodmítne. K zajištění úspěšného pobytu každého zahraničního studenta na univerzitě je zapotřebí hodně mravenčí práce, na které se podílí velké množství lidí z celé univerzity.

V současné době se programu Erasmus účastní přibližně 90 procent evropských univerzit. Roste stále ještě počet participujících institucí?

Ano, institucí v programu Erasmus stále přibývá. Jednak to jsou nově vznikající (zpravidla soukromé) vysoké a vyšší odborné školy v evropských zemích, dále pak vzdělávací instituce nově zapojených států. Např. v roce 2011/2012 se do programu Erasmus zcela zapojilo Chorvatsko. První bilaterální dohoda (mezi FF UK a Chorvatskou univerzitou v Záhřebu) byla podepsána 10 dní po oficiálním oznámení o vstupu Chorvatska do programu!

Evropská unie pravidelně uvolňuje na program Erasmus přibližně 450 milionů eur, ale o výši stipendia se rozhoduje na národní úrovni. Může tato skutečnost ovlivnit představu Bruselu, že by v roce 2012 mohly v rámci programu vycestovat až 3 miliony studentů?

Představy Bruselu o realizaci programu Erasmus byly od roku 2007/2008 s prominutím megalomanské. Brusel předpokládal 6 milionů vyslaných studentů do konce roku 2013/2014. Po dvou letech je zřejmé, že některé instituce (naši univerzitu nevyjímaje) si na svůj kvantitativní strop už sáhly a pro vyslání většího počtu studentů by musely začít vysílat měně kompetentní studenty. Tři miliony studentů v roce 2012/2013 bych ovšem považoval za reálný počet.

Co se týká rozpočtu, již před dvěma lety schválil Evropský parlament mírné a kontinuální navyšování rozpočtu na mobility programu Erasmus až do roku 2014. Naštěstí se tak stalo před ekonomickou krizí. S narůstajícím počtem zapojených institucí, resp. vyjíždějících studentů, pak finanční podpora na jednoho studenta zůstává meziročně stejná a velmi pravděpodobně taková zůstane až do roku 2013/2014.

Jsou účastníci programu Erasmus financování pouze ze zdrojů Evropské unie?

Stipendium každého studenta tohoto programu je složeno ze zdrojů EU a tzv. dofinancování ze státního rozpočtu, které poskytuje MŠMT ČR. V případě České republiky je toto dofinancování v porovnání s dalšími členskými zeměmi významné a tvoří přibližně 50 % celkové finanční podpory na mobility studentů. V průměru tak naši studenti čerpají podporu ve výši 400 eur na měsíc. Jak správně uvádíte, o konkrétní diferenciaci podpory do jednotlivých zemí rozhoduje výkonný výbor programu Erasmus na národní úrovni.

Tento přístup ze strany našich řídících orgánů vítáme, neboť studenti ze všech institucí ČR studují v zahraničí za stejných podmínek a s finanční podporou, která jim dovolí studentský život v zahraničí na kvalitativně slušné úrovni. Přístup národních agentur se však v jednotlivých zemích liší a dofinancování z národních zdrojů není samozřejmostí. Podle našich informací např. polští studenti jezdí do zahraničí s podporou přibližně 120 eur na měsíc (!)

Mezi přijatými studenty je větší zájem o studijní pobyty než o stáže. Proč studenti spíše upřednostňují pobyty?

Studijní pobyty dávají našim studentům možnost splnit část svého studijního programu v zahraničí, což je jeden ze základních principů programu Erasmus. Kvalifikační podmínky pro praktické stáže studentům nedovolují, aby mohli paralelně s praxí zároveň absolvovat výukové předměty. Na praktické stáže tedy vyjíždějí studenti, kterým se tato aktivita hodí do jejich studijního programu. Jsou to studenti vyšších ročníků zejména lékařských oborů, přírodních věd nebo pedagogiky.

Relativně nízký počet studentů na praxi v zahraničí není dán nezájmem o tuto aktivitu, ale hlavně výší alokovaných prostředků. Univerzita Karlova může čerpat prostředky na praktické stáže pro pouze dvě až tři desítky studentů ročně. Máme ovšem zprávy, že Národní agentura hodnotí průběh praktických stáží pozitivně a má zájem na navyšování prostředků pro tuto aktivitu v následujících letech.