Muzeum Komenského v Přerově a Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pořádají výstavu Egyptologie. Úspěchy české vědy objektivem Martina Frouze. Výstava velkoformátových fotografií Martina Frouze bude instalována v prvním patře přerovského zámku a přístupná veřejnosti od 15. 7. do 25. 9. 2011, od 8 do 17 hodin (denně kromě pondělí). (tisková zpráva Českého egyptologického ústavu FF UK)

Soubor fotografií prezentuje vědecké aktivity Českého egyptologického ústavu FF UK, který působí v Praze a Káhiře. Výsledky jeho přes padesát let trvajících archeologických výzkumů představuje na výstavě několik desítek fotografií, jejichž autorem je fotodokumentátor a fotograf Martin Frouz. Ten má díky své dlouholeté spolupráci s Českým egyptologickým ústavem možnost nejen dokumentovat archeologické výzkumy, odkrývané stavby a nalezené předměty, ale i rekonstrukční práce a další moderní postupy, které směřují k záchraně těchto památek pro další generace. Většina jeho práce se odehrává přímo v zemi na Nilu, ve výběru fotografií tedy nebylo možné pominout ani všední život současného Egypta.

Výstava – nově připravená pro přerovský zámek – čítá přes padesát fotografií rozčleněných do tří základních částí: „Egypt“, „Abúsír“ a „Poušť“.

Část „Egypt“ zahrnuje nejen záběry všeobecně známých i méně prezentovaných památek Egypta, ale také scény každodenního života; nechybí zde ani letecký pohled na asuánskou přehradu.

DVEŘE VEZÍRA KARA. Nepravé dveře vezíra Kara byly objeveny v jeho nádherně zdobené kapli v roce 1995. Tato stéla, vsazená v západní stěně kaple, byla symbolickou branou oddělující svět živých v údolí Nilu od světa zesnulých umisťovaného na západ, do pouště, říše smrti, zla a nicoty. Touto branou vstupoval do hrobky a odcházel z ní duch zesnulého během zádušních obřadů konaných na jeho počest.

Druhá část „Abúsír“ se věnuje archeologickému nalezišti, které leží přibližně 20 km od Káhiry. Jedná se o místo, které již více než 50 let zkoumají čeští egyptologové. Ti se ve své činnosti soustřeďují nejen na výzkum pyramidových komplexů a soukromých hrobek z doby stavitelů pyramid (asi 2700–2180 př. Kr.), ale i velkých šachtových hrobek z tzv. sajsko-perské doby (7.–5. století př. Kr.).

ÚCHVATNÁ VÝZDOBA. Jemná reliéfní výzdoba z Cheruefovy hrobky z období Nové říše (asi 1543–1080 př. Kr.). Hrobka leží nedaleko Hatšepsutina chrámu na západním břehu Nilu, naproti Luxoru. Její stěny oživují rytiny sličných tanečnic, hudebnic, nosiček obětin ale i mnohých zvířat.

Ve třetí části „Poušť“ se vydáme daleko mimo běžně navštěvované oblasti Egypta, do nitra Západní, (Libyjské) pouště. Poznáme nejen oblast el-Hajezu na okraji oázy Bahríja, ležící přibližně 500km od Káhiry, ale i vzdálenější, dnes neobydlené končiny. Vydáme se po stopách expedice Gilf Kebír 2008 k Vodní hoře nebo k Jeskyni plavců či Jeskyni šelem. Dotkneme se tak časů před vznikem egyptského státu (konec 4. tisíciletí př. Kr.), ale i doby, kdy u pouštních cest své pevnosti budovali Římané.

Velkoformátové fotografie (50x70cm a 100x70cm) doplní v rámci výstavy výběr publikací z rozsáhlé knižní produkce Českého egyptologického ústavu. Návštěvník výstavy se také bude moci seznámit s pracovními nástroji egyptských dělníků, přírodninami (např. vzorky minerálů z pouště) a s dalšími dovezenými předměty, které dokreslí atmosféru Egypta ve výstavních prostorách.

Výstavu dále rozšíří projekce smyčky obsahující dalších několik tisíc záběrů, které podrobněji představí jednotlivá témata.

Cestu z nádvoří zámku ke dveřím výstavní a projekční síně v prvním patře zpestří návštěvníkům dalších více než dvacet snímků. Kromě více než dvoumetrové fotografie dokumentující výzdobu kaple hodnostáře Intiho a zdobené stély (tzv. nepravých dveří) jeho otce, vezíra Kara, kteří žili přibližně před 4300 lety, se kolem návštěvníka rozvíří do všemožných tvarů se formující písek nebo jej zaujme výtvarný potenciál přírodního kamene či vátého písku, ať již byly fotografovány za svitu měsíce či v žáru slunce.

Autor fotografií a koncepce výstavy: Martin Frouz

Pořadatelé výstavy:

Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (http://egyptologie.ff.cuni.cz/)

Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je vědeckou institucí zaměřenou na bádání o starověkém Egyptě, archeologický výzkum v Egyptě a na pedagogickou činnost. Jeho pražské pracoviště bylo založeno roku 1958, káhirská pobočka o rok později. Podnětem k založení ústavu se stala plánovaná československá účast na mezinárodním archeologickém projektu, vyhlášeném organizací UNESCO, na záchranu památek Núbie ohrožených stoupajícími vodami nově budované Vysoké přehrady u Asuánu. Po splnění vědeckých úkolů v Núbii dostali čeští egyptologové možnost pokračovat v práci v Egyptě, v Abúsíru, na královském pohřebišti z doby stavitelů pyramid. V posledním desetiletí se egyptologický ústav začal podílet na výzkumu a ochraně památek v oáze el-Hajez v Západní poušti a na výzkumu starověkých památek Súdánu. Vědecký záměr Výzkum civilizace starého Egypta umožnil rozšíření aktivit ústavu také o projekty týkající se koptského a islámského období egyptských dějin.

Muzeum Komenského v Přerově p.o. (http://www.prerovmuzeum.cz)

Muzeum Komenského v Přerově, p. o. působí v oblasti muzejnictví, památkové péče a ochrany přírody. Stálé expozice muzea jsou umístěny na přerovském zámku, kde se rovněž konají výstavy a jiné kulturní akce. Součástí muzea je také středověký hrad Helfštýn, známý rozvojem tradic uměleckého kovářství, a ornitologická stanice ORNIS v Přerově.

Současné Muzeum Komenského v Přerově vzniklo postupným slučováním několika přerovských muzeí. Nejstarší z nich, Museum Komenského, bylo založeno z iniciativy ředitele měšťanských škol Františka Slaměníka v roce 1888 a patří k nejstarším institucím svého druhu na světě.

Za spolupráce:

Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP Ústí nad Labem (www.geolab.cz)

Otevřeno: od 15. 7. do 25. 9. 2011, denně mimo pondělí (Út–Pá 8–17, So–Ne 9–17)

Slavnostní otevření: 14. července 2011 v 17 hodin v prostorách přerovského zámku

MgA. Ing. Martin Frouz (*7. 3. 1970)

Fotograf, fotodokumentátor a pedagog. Jeho spolupráce s Českým egyptologickým ústavem FF UK započala v roce 2003, kdy jako fotograf české redakce časopisu National Geographic poprvé navštívil Abúsír. S touto redakcí spolupracuje od roku 2002, kdy začala vycházet česká mutace tohoto světoznámého časopisu. V tiráži časopisu jej můžete nalézt jako fotoeditora, ale mnoho fotografií také sám tvoří.

Ve své fotografické tvorbě se věnuje především tématům historie, archeologie a dokumentace památek. K jeho nejdůležitějším projektům patří kromě Egypta rovněž dokumentace Karlova mostu (ale i pozůstatků Juditina mostu), Pražského hradu (katedrály sv. Víta, archeologických vykopávek, korunovačních klenotů a mnoha dalších témat), paleolitického umění (zejména z oblasti Moravy, ale i jiných částí světa). V současnosti připravuje ke knižnímu vydání fotografický projekt Hledání – chrám Srdce páně v Praze na Vinohradech.

Kromě fotografie a fotodokumentace v rámci různých vědních oborů se rovněž realizuje ve volné tvorbě.

Své praktické a teoretické zkušenosti z oblasti fotodokumentace a spolupráce s médii předává v posledních letech studentům na několika vysokých školách.

Kromě praxe v médiích a reklamě se ve své tvorbě opírá o dosažené technické vzdělání, a to na ČVUT – Katedře přesné mechaniky a optiky (ukončení 1993) a FAMU – Katedře fotografie (ukončení 1999). Na FAMU v současné době pokračuje v doktorandském studiu.

S jeho fotografickou tvorbou se můžeme setkat nejen na výstavách a v časopisech, ale také na stránkách populárně-vědeckých a odborných publikací, z nichž lze jmenovat:

Počátky umění, Jiří A. Svoboda, Academia 2011

Archeologie Přerovska, Muzeum Komenského v Přerově p. o. 2010

Plavci v písku, Miroslav Bárta, Martin Frouz, Dryada 2010

Chrám světa, Miroslav Verner, Academia 2008

Petřkovice, On Shouldered Points and Female Figurines, AVCR Brno 2008

Karlín, Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, Karmelitánské nakladatelství 2007

Martin Frouz je dvojnásobným držitelem ocenění Zlaté oko v soutěži Czech Press Photo.