Hlávkův biskupský rezidenční areál na seznamu dědictví UNESCO

13. 9. 2011, autor: PhDr. Dagmar Rýdlová, CSc., red., rubrika: i-Forum informuje

Dne 28. 6. 2011 byl na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsána jedna z nejvýznamnějších architektonických realizací českého architekta a stavitele Josefa Hlávky. Areál řecko-pravoslavné církve v Černovcích, hlavním městě západní Bukoviny, byl zařazen na seznam na základě žádosti Ukrajiny. O historii a významu Hlávkova architektonického areálu v Černovcích přednášel generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr na zahradní slavnosti, která se konala v pondělí 12. září 2011 na zámku Josefa Hlávky v Lužanech.

Položení kytice u hrobky Josefa Hlávky v Přešticích Foto ©Zdeněk Hrabica

K vytvoření projektu areálu vyzval v roce 1860 Josefa Hlávku Pravoslavný religiozní fond, státní organizace určená pro podporu křesťanských církví východní orientace v rakouské monarchii. Zakázka to byla v 19. století v Evropě naprosto ojedinělá a mimořádná. Všechny evropské biskupské stolce měly své rezidence postavené nejpozději v době baroka.

Josef Hlávka navrhl areál velmi originálně v duchu romantického historismu. Bylo to jediné kompletní sídlo biskupa včetně katedrály, budovy teologické fakulty, semináře a vlastní budovy sídla biskupa, které bylo v 19. století v Evropě realizováno. V roce 1867 získal Josef Hlávka na světové výstavě v Paříži za tento svůj architektonický projekt ocenění stříbrnou medailí.

Realizace velkolepého Hlávkova projektu byla velmi obtížná. Z ekonomických důvodů Hlávka prosadil, aby byl areál postaven z místních materiálů přes to, že v Černovcích ani v jejich okolí neexistovalo pro tak velkou stavbu vhodné zázemí a zabezpečení.

Za datum dokončení je všeobecně považován rok 1882 přes to, že některé části areálu začaly sloužit svému účelu podstatně dříve. Bukovinská metropolitní diecéze se do areálu nastěhovala v roce 1876 a kněžský dům byl otevřen ještě dříve, v roce 1874.

Původnímu účelu, pro který Josef Hlávka areál navrhl, sloužily budovy do konce druhé světové války. Po připojení Bukoviny k Sovětskému svazu, byla v areálu umístěna pracoviště místní univerzity, která byla založena v roce 1875. Národní univerzita Jurie Feďkoviče, jedna z předních ukrajinských univerzit, sídlí v areálu dodnes.

Nadání Hlávkových dlouhodobě a úzce spolupracovalo s Národní univerzitou v Černovcích a podporovalo ji při získávání podkladů pro vypracování žádosti Ukrajiny o zapsání Hlávkova areálu do seznamu kulturního dědictví UNESCO.