Američan Benjamin Frommer odpřednáší o Ghettu bez zdí. V češtině

12. 12. 2011, autor: Matěj Smlsal, rubrika: i-Forum informuje

Před sedmdesáti lety odjel do Terezína první transport s židovskými obyvateli. Z téměř vysídleného města nedaleko Litoměřic se tak začalo stávat ghetto. Židé však byli utiskováni již předtím – ačkoliv nežili v ghettech, nacistické zákazy jim ho připomínaly. A právě o letech 1939 až 1941 hovoříme jako o období ghetta bez zdí. Stejný název nese i přednáška amerického profesora Benjamina Frommera, který přijede o období útlaku diskutovat v úterý 13. prosince na Filozofickou fakultu UK.

V lednu roku 1939 jsou Židé propouštěni ze státní správy, o dva měsíce později mají zákaz disponovat majetkem. V červnu na území protektorátu vstupují v platnost další omezení vyplývající z Norimberských zákonů. Od srpna nesmějí Židé vstupovat i na vybraná veřejná prostranství, v dopravních prostředcích jim je určena plošina v zadní části vozu. Zákazů přibývalo a čím dál více připomínaly středověká ghetta. Tentokrát však jejich hranice nebyly určeny územně, ale tzv. bez zdí.

O dané období se zajímá i původem americký historik Benjamin Frommer, který naplánoval na úterý přednášku s názvem Ghetto bez zdí. Hlavním tématem bude podíl českých fašistů, byrokratů a místní policie na zavádění antisemitských opatření v protektorátu. Přednáška je naplánována právě k příležitosti sedmdesátého výročí první deportace českých Židů do koncentračních táborů a ghett. Ta se uskutečnila 24. listopadu 1941, kdy do Terezína odjelo více než tři sta mužů.

Dvaačtyřicetiletý Benjamin Frommer, který vystudoval Harvardovu univerzitu, přednáší dějiny střední a východní Evropy na Northwestern University v Chicagu. Před šesti lety vydal knihu Národní očista – retribuce v poválečném Československu, jejíhož českého překladu se čtenáři dočkali v loňském roce. „Zjistil jsem, že česká poválečná retribuce postihla statisíce lidí, a rozhodl jsem se, že tak obrovský a kontroverzní historický jev si zaslouží prostudovat,“ popsal loni pro Hospodářské noviny, jak se ke studiu českých dějin dostal. V současné době připravuje studii o pronásledování českých a moravských Židů a jejich vyloučení ze společnosti v době nacistické okupace.

Sám Frommer hovoří dobře česky. „Nejdříve jsem se učil ruštinu, ale více mne oslovily dějiny a kultura středoevropských národů. Když jsem si vybíral další jazyk, díky Praze zvítězila čeština,“ dodal profesor. Na studium v Československu získal i stipendium.

Přednáška se koná v úterý 13. prosince od 15.50 hodin v místnosti č. 200 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na Palachově náměstí.