Dobeš odpískal školné, studentům to nestačí

Hned den po studentských bouřích Josef Dobeš ohlásil, že boj o školné vzdává, vrátil se ale k ná vrhu takz vaného zápisného. S tím už dříve přišla Karlova univerzita. Vysoko školáci by tak platili při zápisu do studia a na začátku každého semestru, přičemž o částce se bude ještě jednat. Prozatím se mluví o 2 000 korunách za semestr. Podle Dobeše by měli navíc platit ti, kteří překročí standardní délku studia. Nyní je roční prodloužení bakalářského nebo magisterského programu zdarma. Také by chtěl zvýšit poplatky pro vysokoškoláky, kteří navštěvují více škol. Za souběžné studium nebo překročení jeho délky by tak mohli dát až 26 tisíc korun ročně.

„Je to vlastně ústupek a vyjití vstříc studentům,“ řekl Dobeš. Týden neklidu přesto pokračoval. „Školné rozhodně nebyla naše hlavní výtka,“ sdělil Radiožurnálu místopředseda Akademického senátu Univerzity Karlovy (ASUK) Josef Fontana. Hlavní problém reformy vidí v tom, že by omezila samosprávu vysokých škol zřízením no vých orgánů a snížila zastoupení studentů v ASUK. Jestli vysokoškoláci nakonec za prodloužení studia budou platit, však ještě není jisté. Premiér Petr Nečas chce ještě jednat s rektory. „Jsem přesvědčen, že vládě i akademické obci jde o to, abychom měli kvalitnější školství. Jsem si jistý, že se nakonec shodneme,“ uvedl pro server Novinky.cz. Až do pátku se bude v rámci Týdne neklidu konat mnoho happeningů, debat, diskuzí, přednášek, divadelních představení a koncertů. Protesty podporuje i řada známých osobností, například dokumentaristka Olga Sommerová. Akce se účastní studenti ve všech univerzitních městech. Vrcholem byla úterní Noc univerzit a středeční pochod.

BARBORA ZŮNOVÁ

Článek převzat se svolením FSV UK

Foto Jakub Plíhal

OBSAH REFORMY

• Rozdělení univerzit na výzkumné (pro magistry a doktory) a praktické (bakaláře)

• Ustanovení rad vysokých škol, které převezmou většinu pravomocí akademických senátů (rozhodování o rozpočtu, majetku, výběr rektora)

• Třetinu členů rady bude volit ministerstvo, třetinu rektor a třetinu akademický senát

• Větší kontrola hospodaření vysokých škol

• Vznik Národní akreditační agentury, která bude na VŠ dohlížet. Prověrky pro ni by prováděly soukromé firmy

STUDENTŮM VADÍ

• Menší vliv akademických senátů, do kterých si studenti volí své zástupce

• Hrozba korupce – do rad by podle nich zasedli lidé, kterým nejde primárně o zájmy škol

• Soukromé firmy, jež budou provádět prověrky – spíš než o VŠ by se podle studentů staraly o vlastní zisk

• Systém školného