Chvála hledající bezradnosti

1. 3. 2012; autor: P. K.; rubrika: Téma

Zmasovění univerzit na politickou objednávku a chronické podfinancování vysokého školství byly tématem diskusního setkání „Konec (jedné ideje) university?“, které se uskutečnilo ve středu 29. února v odpoledních hodinách. Za Ústav filosofie a religionistiky FF UK se k debatě pořádané v rámci Týdne neklidu připojili doc. Štěpán Špinka, doc. Jakub Čapek, PhDr. Milan Lyčka a odborní asistenti Václav Němec a Jakub Jirsa.

Bezhlavé zmasovění vysokých škol, které mění způsob pohledu jak na jednotlivce, tak na vysokou školu je podle doc. Štěpána Špinky jednou ze slabin dnešního vysokého školství. Jak uvedl, muselo přitom být od počátku jasné, že stát nebude mít dostatek prostředků pro přijímání většího počtu studentů. To v minulosti probíhalo na univerzitách na politickou objednávku.

Zleva: doc. Jakub Čapek, doc. Štěpán Špinka, Václav Němec Ph.D., PhDr. Milan Lyčka a Jakub Jirsa Ph.D.

„Jeden ministr může odejít, ale problémy zůstanou, stejně jako může odejít vláda a problémy zůstanou. Situace, ve které se nacházíme, je výrazem určité bezradnosti. Nebylo moc jasné, co v polistopadové době má být univerzita. Bezradnost se netýká jen politických elit, ta je obecná, já si dokonce myslím, že se do jisté míry týká i lidí, kteří jsou na univerzitě,“ zdůraznil doc. Špinka.

Mezi další slabiny českého vysokého školství zařadili diskutující jeho chronické podfinancování (což je mimo jiné jeden z důvodů „létajících profesorů“), nedostačující diverzifikaci vysokých škol nebo chybějící koncepci fungování univerzit stejně jako jejich roli ve veřejném prostoru.

Kritiku směřovali řečníci i do vlastních řad akademických pracovníků, kteří v některých případech svými „zabetonovanými“ postoji přispívají ke ztrátě mezinárodní konkurenceschopnosti svého oboru. Podle Václava Němce by mohl situaci změnit vyšší počet zahraničních pedagogů na českých univerzitách, kteří  by ovšem poté, co se seznámí s platy, nabídky neodmítali.

Stát nemá být jen počtářem, ale má být i ochráncem vzdělanosti

Předmětem diskuse byla i veřejná kontrola financování vysokých škol obsažená v předloženém záměru návrhu zákona o vysokých školách. Podle doktora Milana Lyčky zastupuje zájmy veřejnosti MŠMT a jediným kontrolním mechanismem by měl být audit.

Po státu bychom  podle docenta Špinky měli požadovat právní prostředí, které bude rozlišovat kvalitu škol nastavením pravidel. V mnoha případech stát při udílení akreditací selhal a nezasahoval, jako v případě plzeňské právnické fakulty, přestože měl dostatečné množství informací.

To je jedná malá bitva, musíme se připravovat na delší pochod

„Proti tomu, co se tady děje, jsme v defenzivě, ale jsme připraveni, že v tom  budeme pokračovat,“ uvedl zástupce akademického senátu FF David Pavlorek v závěru diskuse. Ta se z původních osmi okruhů stihla věnovat pouze dvěma a o jejím pokračování budeme na i-Foru s předstihem informovat.