Papeže na ostrově vítají dobře prověření statisté, říká kubánský disident

27. 3. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: i-Forum informuje

Z kubánského vězení se po sedmi letech dostal jen pod podmínkou, že ostrov navždy opustí. Kubánský disident Rolando Jimenéz Pozada tuto nabídku využil a před dvěma lety přicestoval do České republiky, kde krátce po příjezdu získal politický azyl. Svým odchodem z „ostrova svobody“ však za sebou mosty nespálil a dál bojuje proti režimu, který na Kubě tyranizuje místní obyvatele. Právě proto vystoupil v pondělí 26. března na pozvání Nadace Forum 2000 na Fakultě humanitních studií UK.

Pozada se sešel se studenty právě v době, kdy na Kubu přicestoval papež Benedikt XVI. „Dnes bude papež sloužit mši ve městě Santiago. Lidi, které uvidíte postávat v davech na náměstích při papežově návštěvě, budou dobře prověření a vybraní statisté,“ upozornil a vzpomněl na sedm desítek lidí, které režim před papežovým příjezdem uklidil do vězení.

„Kubánci stále nemají svobodu slova ani svobodu shromažďování. Vláda pečlivě filtruje informace, které veřejnosti sdělí a které ne. Občanská společnost na Kubě stále neexistuje,“ popsal Pozada život na Kubě, který se s příchodem Fidela Castra a jeho rodiny k moci před padesáti lety zastavil.

Vládnoucí moc v zemi kontroluje vše. Podle Pozady na ostrově mohou pracovat jen takové organizace a iniciativy, které plně podporují režim a šíří jeho moc. „Státem jsou finančně podporovány. Je jich evidováno dva tisíce dvě stě a ani jedna z nich nemá v popisu své činnosti péči o dodržování lidských práv a svobod,“ podotkl.

Jednou z nejvýraznějších a nejmocnějších organizací jsou Výbory na obranu revoluce, které působí ve všech městech, ulicích i domech a které jako hlídací psi dohlížejí na to, jestli někdo nekoná protistátní činnost. Pozada jako vystudovaný právník připomněl také Národní asociaci právníků, jež sdružuje všechny pracovníky v oboru a dohlíží, zda nejdou proti režimu.

Právo se však v zemi dodržuje podle potřeb vlády. „Když mě zavřeli, požadoval jsem jako právník, aby byly splněny všechny procesně-právní náležitosti. Pět let jsem byl zavřený, aniž by se konal soud, který by vynesl verdikt. Až pak uspořádali soud. Toho jsem se ale po tom, jak se mnou jednali, odmítl zúčastnit. Odsoudili mě na dvanáct let,“ povzdechl si Pozada, který byl po sedmi letech v žaláři za podmínky, že odejde do exilu, propuštěn. Pozada přicestoval do České republiky, kde hned krátce po příjezdu v roce 2010 dostal se svou rodinou azyl.

Disident také připomněl tragickou ekonomickou situaci země. „Ekonomicky je na tom Kuba rok od roku hůř. Je běžné, že čtrnácti- až patnáctileté dívky přispívají do rodinného rozpočtu prostitucí. Na takovou dívku se ale kubánská společnost nedívá s pohoršením nebo lítostí, ale jako na hrdinku, která se tak dobře stará o svou rodinu,“ poukázal na to, jak padesát let diktatury na Kubě zdevastovalo morálku lidí. „Cílem mladých lidí je dnes emigrace, a to nejenom do zemí prvního světa. Chtějí kamkoliv pryč z tohoto ostrova,“ podotkl Pozada.

Tíživou finanční situaci Kubánců vláda vyřešila tím, že povolila drobný soukromý obchod, aby si mohli lidé alespoň něco málo přivydělat. Jejich podnikání ale nesmí přerůst do středních či vyšších rovin, to zakazuje zákon.

Vystoupení Rolanda Jimenéze Pozady vyvolalo v publiku řadu dotazů. Studenty například zajímalo, jak je to na Kubě s internetem. „Přístup k internetu kontroluje ministerstvo informací. Připojení mají jen oficiální instituce a některá výzkumná a turistická centra. Obyčejný Kubánec prakticky neví, co to internet je,“ vysvětlil Pozada. „Já sám jsem viděl, co internet všechno nabízí, až v České republice. Jsem přesvědčený, že v zemi, kde je volný přístup k internetu, nemůže diktatura dlouho fungovat,“ podotkl s tím, že situace na Kubě by se mohla do pěti let začít pomalu proměňovat a systém transformovat. Vše však závisí na tom, jak dlouho si ještě udrží současná vláda moc.