Tomáš Sachr • 15. října 2004

Studium v zahraničí - mnoho příležitostí i méně peněz

V uplynulém akademickém roce vycestovalo na studijní pobyt v zahraničí jen z Univerzity Karlovy 879 studentů. Největší část z nich, zhruba jedna pětina, směřovala do Německa. Stejně jako v předchozím případě, drží se na druhém místě skupina zemí v čele s Francií, následovanou Španělskem a Portugalskem již tradičně. V posledních dvou letech ale narůstá zájem o severské země, nejvíce Finsko. „Severské země nabízejí v naprosté většině případů možnost studia v angličtině. Navíc jsou to státy, které studentům poskytují materiální zázemí na vysoké úrovni, říká Michal Maršálek, DiS., z odboru pro zahraniční styky Univerzity Karlovy, který má na starost programy Sokrates a Erasmus.“

Programy Sokrates a Erasmus nejsou jedinou možností, jak vycestovat za studiem na zahraniční universitě. Existuje řada programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, různé grantové programy nebo nabídky soukromých subjektů. Například německá DAAD (Německá národní agentura pro vzdělávání) každoročně poskytne prostředky ke studiu na některé z německých universit pro desítky českých studentů. „Pokud vím, tak ale žádný program v Evropské Unii nemá podobně pevný rámec jako Sokrates a Erasmus,“ říká Michal Maršálek.

I když se nejedná o klasické výměnné pobyty, je většinou studium na zahraničních univerzitách v rámci programů Sokrates/Erasmus realizováno ve formě dvoustranných dohod. V roce 2003/2004 přitom Univerzita Karlova zaznamenala 35% nárůst počtu zahraničních studentů, kteří za studiem v České republice přicestovali. Ze zemí EU, Švýcarska a Norska to bylo celkem 498 studentů. Velkou většinu ale tvořili studenti ze Slovenska. Podle Michala Maršálka studenti z bohatších zemí západní Evropy o studijní pobyty v České republice příliš nestojí. Je zajímavé, že jejich pozornost se často obrací k asijským a africkým státům.

Aktualitou letošního roku pro každého studenta, který o studijním pobytu na některé ze zahraničních univerzit přemýšlí, je snížení stipendií. Pokles je výrazný, studenti přišli o celých 100 euro měsíčně. Ve Finsku nebo Velké Británii tak výše stipendia klesla na 400 euro za měsíc, v Německu na 320 euro, a například v Estonsku si student přijde jen na 130 euro měsíčně. „Celkově dle mých zkušeností stipendium stačilo, pokud jste nehodlali nějak extrémně cestovat. A to i v případě, že jste za ubytování na jednolůžkovém pokoji zaplatili 205 euro,“ říká Petr Černý z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který v minulém roce strávil semestr na University of Oulu ve Finsku. Budou-li stačit v letošním akademickém roce snížená stipendia, se teprve ukáže.

Tomáš Sachr