Cenu Edvarda Beneše získali tři studenti Univerzity Karlovy

Už po sedmnácté byla udělena Cena Edvarda Beneše, jež je určena pro studenty vysokých škol, kteří mají zpracované některé z témat oboru historie 20. století nebo oboru sociologie. Slavnostní předání cen proběhlo 19. října v Památníku Edvarda Beneše v Sezimově Ústí. Mezi devíti oceněnými byli i tři studenti Univerzity Karlovy.

Anotace:

Osobnost slovenského komunistického politika a posledního komunistického prezidenta republiky přitahuje v současnosti stále častěji zájem historiků i historických publicistů. Husákovy životni osudy jsou výrazně poznamenány jeho mocenskými vzestupy i pády, při nichž se ocitl na obou stranách pomyslné politickomocenské hranice. Macháčkova soutěžní práce v širokém výkladovém záběru podrobně osvětluje klíčovou kapitolu Husákova politického životopisu, jež zahrnuje jeho politický pád a zatčení, tajný politický proces roku 1954 i jeho věznění, stejně jako jeho pozdější úpornou snahu o občanskou a politickou rehabilitaci a návrat do politického života. Autorovi se podařilo úspěšně zvládnout imponující materiálovou základnu, z níž také hojně ve svém analytickém textu cituje. Cenná a užitečná je také připojená příloha „Kdo byl kdo“, jež v podobě životopisného slovníku přináší téměř sto stručných biogramů osobností, které jsou nějakým způsobem spojeny s Husákovou kauzou.

Uzavíráme tedy konstatováním, že autor předložil zdařilou monografii, která si plně zaslouží ocenění a později, po dopracování a závěrečné redakci, také uveřejnění v knižní podobě.

Anotace:

Zuřivá protičeská kampaň, kterou v krizových měsících roku 1938 na svých stránkách rozpoutal německý ústřední nacistický list Völkischer Beobachter, se již před časem stala předmětem badatelské pozornosti českých historiků, takže je ve všeobecných ideologických parametrech i v mnoha konkrétních detailech už víceméně známa. Dosud chybějící pohled z české strany tehdejšího mezinárodněpolitického a vnitropolitického konfliktu nyní zaplnila soutěžní práce Anny Sálové, jež podrobně zkoumá, jak český tisk, zastoupený hlavními listy jednotlivých politických směrů, v období od počátku dubna do konce září 1938 pohlížel na sudetské Němce, na jejich hlavní představitele a na protistátní politické aktivity německé menšiny. Třebaže se český tisk tehdy ve svém negativním pohledu na sudetské Němce všeobecně shodoval, jeho intenzita se u jednotlivých listů poněkud lišila v závislosti na jejich politické orientaci. To je ostatně také jeden z významných poznatků této bohatě dokumentované soutěžní práce.

Anotace:

Jde jen zdánlivě o téma historické, spor o pozitivismus se vede a povede patrně stále. Autorka ukazuje tento spor z 60. let z obou historických stran – z hlediska minulosti, tedy klasických německých sporů o metodu a hodnocení, současně ale ukazuje, nakolik je spor živý i dnes, kdy hlavní aktéři již vstoupili na sociologické nebe. Nadto autorka uvádí obrovskou spoustu původního německého materiálu u nás neznámého, nicméně dobře se orientuje také v literatuře české. Kultivovaný jazyk a sociologický nadhled dokládá, že autorka by v budoucnu mohla významně přispět k rozvoji teoretické sociologie, jejž postrádáme.

Cena byla udělena za vynikající práci s prameny, stylistickou i věcnou příkladnost, volbu tématu i jeho nenásilnou aktualizaci.