Martina Šulcková • 10. října 2004

Kolokvium věnované umění a vědě v Evropě v pozdním středověku a raném novověku

Řešitelský tým doktorského projektu Jazyky, literatura a kultura v českých zemích od pozdního humanismu po osvícenství (GA ČR, 405/03/H052), tvořený doktorandy a školiteli z několika ústavů a kateder Filozofické fakulty UK a z Filozofického ústavu AV ČR, navazuje v rámci plnění svého odborného úkolu kontakty s řadou vědeckých osobností a zahraničních institucí, jejichž výzkum se ubírá stejným mezioborovým směrem a soustřeďuje se na tentýž obecný cíl – na všestranné poznání minulosti, studované až dosud často v izolovaných humanitních vědních disciplínách, odhalování vzájemných interakcí a pochopení historických kontextů napříč dějinami jazyků, národů, politických systémů a kultur.

Interinstitucionální výměnu záměrů a poznatků v této oblasti uskutečnili řešitelé zmíněného projektu naposledy ve spolupráci s Graduiertenkolleg Ars und Scientia im Mittelalter und in der Frühen Neuzeit z německé Erberhard-Karls-Universität v Tübingen, a to formou kolokvia, které se pod názvem Wissenschaft und Religion im Europa des Spätmittelalters und der Frühen Neuzeit (zahrnujícím odborné i časoprostorové vymezení obou projektů) konalo na půdě Centra medievistických studií v Praze ve dnech 4.-6. října tohoto roku. Kolokvium zahájil děkan FF UK prof. PhDr. Jaroslav Vacek, CSc., vyslovením naděje, že toto setkání, které zároveň prokazuje vědecké aktivity mladých odborníků a jejich otevřenost jiným názorům a jiným úhlům pohledu, položí základy k trvalejší spolupráci českých a německých doktorandů i jejich školitelů.

(V podobném duchu promluvil též zástupce doktorského týmu z Tübingen Prof. em. Dr. Georg Wieland, který připomněl jeho aktivity v minulých letech, a prof. PhDr. Ivan Hlaváček, CSc., jenž skrnul dosavadní spolupráci Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR s tübingenskou univerzitou.

Vystoupení desítky členů-doktorandů obou projektů bylo formálně rozděleno do tří okruhů. První z nich byl věnován hraničním jevům a obdobím (příspěvkům k dějinám školství a vzdělání, náboženství a herezí, malířství a národních či sociálních emancipačních snah); druhý okruh se soustřeďoval na filosofické podloží raného novověku (představením děl a koncepcí Juana Caramuela, J. A. Komenského, F. Suareze a G. W. Leibnize) a třetí okruh byl zaměřen na možnosti žánrových, terminologických a komparativních studií (relace františkánských a jezuitských misionářů, pojem pauzy ve středověké a raněnovověké teorii hudby, srovnávací interpretace dobových německých a českých literárních památek). Příznačným průvodním jevem diskusí nad všemi probíranými tématy však bylo neustálé znovunalézání mezioborových souvislostí (rovněž v oblasti teologie, religionistiky, ikonografie, logiky, metafyziky, lingvistiky, filosofie jazyka, poetiky, historie oborů i každodenní reality; teorie fikce, vyprávění, modelů, symbolů) a především stále se vracející důraz na vzájemné zprostředkování pramenů a sekundární literatury.

Zdůraznění nezbytnosti poznání, důkladného studia a všestranného výkladu pramenů jako základní podmínky úspěšné vědecké práce v kterémkoli humanitním oboru tvořilo nezbytné pozadí tohoto kolokvia; veřejná prezentace a vyvolaná diskuse se staly jeho (naplněným) cílem a vzorem pro další podobná otevřená a inspirativní setkání nastupující odborné generace, rozvoj sítě jejích kontaktů a nezbytnou spolupráci, umožněnou díky doktorským projektům a uskutečněnou z aktivit jejich týmů.

Martina Šulcková

(členka doktorského týmu projektu GA ČR Jazyky, literatura a kultura v českých zemích od pozdního humanismu po osvícenství /405/03/H032/)

martina.sulckova@centrum.cz