Egyptologové představili objevy v Abúsíru

Veřejnou přednášku Nové objevy ve stínu pyramid: Abúsír 2012, která se uskutečnila ve středu 5. prosince v aule FF UK, před mikulášskou nadílkou upřednostnily stovky účastníků. Zástupci výzkumného týmu Českého egyptologického ústavu diváky seznámili s historií, průběhem a metodami náročných vykopávek, jednotlivými nálezy z doby Staré říše a překážkami, s nimiž se musí vypořádávat. Většina promítaného obrazového materiálu byla k vidění vůbec poprvé.

Profesor Miroslav Bárta, vedoucí výzkumu v Abúsíru, seznámil účastníky s jednotlivými částmi archeologické koncese, na nichž čeští archeologové působí. Upřesnil, že vykopávky v Abúsíru jsou největším českým projektem v zahraničí, a kromě jiných postupů přiblížil nedestruktivní metodu satelitního snímkování ve velmi detailním měřítku, která pomohla odhalit dosud neznámé památky.

Doktorka Hana Vymazalová, která se z Egypta vrátila teprve den před konáním přednášky, popsala vývoj výzkumu v letošním roce. Právě jí se podařilo objevit hrobku princezny Šeretnebtej datovanou do doby kolem 2500 př. n. l., k jejímuž komplexu náleží čtyři hrobky vysokých hodnostářů. Nejčetnějším druhem nálezů byla keramika, přičemž některé objevené typy nádob nejsou srovnatelné s žádnými dosud nalezenými. Nalezený soubor soch hodnostářů je navíc nejrozsáhlejším v Abúsíru. Dalším neobvyklým nálezem byly dřevěné modely lodí, jež patří mezi nejstarší svého druhu.

Staří Egypťané jako objekt zkoumání antropologů

Se stavbou těla a z ní vyvozeným způsobem života hodnostářů, kteří byli pohřbeni v jižní části české archeologické koncese, účastníky seznámila doktorka Petra Havelková z Antropologického oddělení Národního muzea v Praze a svým příspěvkem tak doložila mezioborovou spolupráci na FF UK. Na příkladech zhojených zlomenin ilustrovala kvalitu tehdejšího lékařství, která si s běžnými zraněními dokázala poměrně dobře poradit. Horší byla péče o zuby a stav kostry ve stáří. Výzkumy antropologů mohou například pomoci určit příbuznost zemřelých osob podle určitých znaků na lebce.

Česká egyptologie je světová

Profesor Miroslav Verner, nestor české egyptologie, v rámci přednášky stručně vyložil historii naší egyptologie a obtíže, které provázely fungování Českého egyptologického ústavu FF UK. Profesor Verner připomněl, že na podzim v roce 1971 byl v rámci normalizace Filozofické fakulty výnosem jejího děkana ústav zrušen jako zbytečné pracoviště potenciálních emigrantů. Tuto skutečnost pak postavil do kontrastu s faktem, že dnes je Český egyptologický ústav FF UK jedním z mezinárodních center egyptologického bádání.

Jedinečné možnosti poznání života Staré říše poskytují také (i dříve) nalezené písemné materiály a papyrové archivy administrativního a hospodářského charakteru, které dovolují nové objevy zasadit do hlubšího politického a ekonomického kontextu a přispět k pochopení královských zádušních kultů, ústředního bodu života ve starém Egyptě.

Profesor Verner připomněl, že kromě naleziště v Abúsíru působí expedice Univerzity Karlovy také v Západní poušti, v oáze el-Hajez a nově i v Súdánu v oblasti šestého nilského kataraktu.