Co teď, s kým a kam – budoucnost Evropské unie

Na další směřování EU se zaměřuje letošní zpráva EEAG (European Economic Advisory Group) mnichovského ifo Institutu a Centra pro ekonomická studia. Pravidelnou analýzu makroekonomických a společenských trendů v bloku evropské osmadvacítky tentokrát provedlo sedm ekonomů z šesti zemí pod vedením prof. Giuseppeho Bertoly z Univerzity v Turíně.

V Praze zprávu představí Clemens Fuest, kterého list Frankfurter Allgemeine Zeitung vyhlásil nejvlivnějším německým ekonomem za rok 2017. Prof. Fuest je ředitelem mnichovského ifo Institutu a jedním z autorů zprávy. Vedle makroekonomického přehledu za uplynulý a na nadcházející rok se ve své prezentaci zaměří na budoucnost dalšího rozvoje EU, na potenciální model unie klubů, v nichž by se sdružovaly státy se zájmem o spolupráci pouze v jednotlivých oblastech, a na problém rozkližování EU do bloků severních a jižních zemí.

Český komentář ke zprávě přednese Marek Mora, člen bankovní rady ČNB a ředitel pro rozpočet, daně a regionální politiku v Generálním sekretariátu Rady Evropské unie.

Akce se koná v pondělí 19. března 2018 v 16.00 v ekonomickém institutu CERGE-EI, společném pracovišti Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR (Politických vězňů 7, Praha 1). Pracovním jazykem přednášek i následné diskuse bude angličtina. V případě zájmu se, prosím, z důvodu omezené kapacity sálu registrujte do 14. března.

Ekonomická krize v různých podobách, migrační krize a Brexit. Uplynulá turbulentní dekáda v EU přinutila členské státy se více zabývat otázkami dalšího rozšiřování (či naopak zmenšování) bloku a užší spolupráce v rámci něj. Ochota k další evropské integraci je však různá. Proto se letošní zpráva EEAG zaměřuje právě na příčiny a symptomy, a také na možné nápravy této integrační malátnosti. Autoři se ptají, co drží společnosti pospolu, a ukazují, jak ekonomické a společenské interakce v národních státech a mezi nimi silně určuje důvěra.

Důvěra či nedůvěra v národní a evropskounijní instituce, ale také pohled jednotlivých členů na sebe sama a na ostatní mají významný vliv na míru, s níž lze Evropskou unii integrovat do fungující komunity států. Lze konstatovat, že velkou roli hraje kvalita a prestiž daných institucí. Neméně důležité jsou ale i povědomí a známost. Země, které jsou v Unii déle, požívají více důvěry než nedávno přibyvší členové a nečlenové.

Ukazuje se, že rychlé rozšiřování EU je dvojsečná zbraň. Může zvýšit povědomí, omezit negativní stereotypy a odstranit skryté bariéry, které nedostatečná důvěra představuje při ekonomické spolupráci. Vzrůstající diverzita však může posílit podezřívavost, a důvěru naopak snížit.

Proto se zpráva EEAG věnuje hlavně dvěma modelům dalšího vývoje, které by mohly důvěru posílit: 1. ”Kluby”, neboli multilaterální ujednání, která by usnadnila koordinaci témat mezi stejně smýšlejícími státy. To by mimo jiné znamenalo, že práva povinnosti členství v EU budou dělitelná. 2. Pokračující konvergenční procesy, které časem zredukují ekonomické rozdíly v EU. To však nebude možné bez aktivního zapojení národních vlád a jejich efektivity.