Martin Linhart (FF UK) • foto: Martin Hundák • 1. srpna 2013

Studenti se speciálními potřebami mají nárok na různé formy podpory

Pro úspěšné absolvování vysoké školy někdy nestačí jen studijní úsilí, v některých momentech je třeba překonat i překážky kladené do cesty okolním prostředím. Pomocnou ruku při jejich zdolávání nabízí systém podpory studentů se speciálními potřebami, jehož podobu na FF UK v rozhovoru přiblížil PhDr. David Čáp, koordinátor péče o studenty se speciálními potřebami.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Pro začátek by bylo vhodné vymezit okruh osob, kterých se poskytovaná pomoc týká. Kdo všechno se tedy pod pojmem „studenti se speciálními potřebami“ skrývá?

Jedná se o poměrně široký soubor osob. Zahrnuje studenty se smyslovým handicapem, tedy neslyšící, nedoslýchavé, nevidomé či s jiným postižením zraku. Dále do této skupiny patří studenti s tělesným handicapem, s omezenou hybností dolních nebo horních končetin. Speciální potřeby mají také studenti a uchazeči se specifickými poruchami učení, konkrétně s dyslexií, dysgrafií či dysortografií. A stejně tak i studenti s chronickým tělesným či psychickým onemocněním.

PhDr. David Čáp, koordinátor péče o studenty se speciálními potřebami

PhDr. David Čáp, koordinátor péče o studenty se speciálními potřebami
Co musí nově přijatý student podniknout, aby mohl systém podpory využít?

Především je pro něj výhodné, když rovnou v přihlášce k přijímacímu řízení požádá o modifikaci přijímacího řízení na základě svého handicapu.  V případě přijetí jej pak mohu oslovit s nabídkou pomoci a zápisu do evidence studentů se speciálními potřebami. Dalším nezbytným krokem je tzv. funkční diagnostika. Ta má za úkol určit, jaké konkrétní úpravy studijního programu nebo procesu ověřování znalostí student potřebuje k tomu, aby byly jeho speciální potřeby naplněny. A po jejím absolvování již může nabízené služby plně využívat. Výsledkem funkční diagnostiky jsou rovněž doporučení adresovaná příslušným pedagogům a katedrám, která je informují, jak by měli konkrétnímu studentovi vyjít vstříc, aby byl jeho potenciál rozvíjen a naplněn.

Jaké formy pomoci jsou handicapovaným studentům poskytovány?

Především se jedná o pět tzv. klíčových podpůrných služeb zajišťovaných Kanceláří pro studenty se speciálními potřebami rektorátu UK. Patří mezi ně podpora jazykového vzdělávání nabízející výuku jazyka i speciálně upravené učební materiály. Rovněž sportovní aktivity určené přímo pro studenty se speciálními potřebami jsou realizovány centrálně. Další formou podpory, určenou zvláště nevidomým, je digitalizace studijních textů. Neslyšící a nedoslýchaví studenti naopak využívají služby tlumočnické, mezi něž krom samotného tlumočení patří i zapisování a přepisování textů. Poslední z klíčových služeb představuje asistence při studiu – může se jednat o doprovod, doučování, ale nabývá i jiných podob.

Samotná FF UK nabízí služby Psychologického poradenského centra FF UK, realizuje konkrétní úpravy studia a zkoušek, zajišťuje bezbariérovost studia, vybavuje učebny a ostatní prostory vhodnými technologiemi a celkově organizuje podporu takovým studentům.

A v čem spočívá náplň vaší práce?

Koordinátor je takový styčný důstojník mezi dvěma částmi akademického světa. Komunikuje jak se zaměstnanci rektorátu a akademickými pracovníky FF UK, tak se studenty. A vedle zprostředkování informací do určité míry i organizuje a zajišťuje péči. Dále provádí funkční diagnostiku, připravuje modifikaci přijímacího řízení a přijímá od studentů i vyučujících podněty ke zlepšení podmínek studia studentů se speciálními potřebami a pokouší se je uvést do praxe. Také může zajistit některé specifické pomůcky nebo se zasadit o určité stavební úpravy. V některých případech rovněž intervenuje u vyučujících, aby vyšli studentům vstříc např. vhodnými studijními materiály (v případě nevidomých tzv. editovatelné elektronické dokumenty, které může přečíst speciální software), individuálními konzultacemi či výukou nebo pořadím u zkoušky (v případě studentů, kteří by vlivem dlouhého čekání trpěli extrémním stresem, a tím by byl jejich výkon ovlivněn).

Shodou okolností jsem také psycholog a přednáším na katedře psychologie, takže se podílím na chodu Psychologického poradenského centra FF UK.

Vnímáte nějaké rezervy v poskytování pomoci studentům se speciálními potřebami? Chystají se v tomto směru nějaké změny?

Asi nejpalčivějším problémem je v současnosti bariérovost některých budov FF UK, zvláště prostor v Celetné 20. Za zlepšení by patrně stálo i povědomí studentů o poskytovaných službách, jejichž existenci někdy ani nevnímají. Tato skutečnost vedle dalších faktorů v letošním roce podnítila změnu v pojetí funkce koordinátora, na niž byla přenesena větší míra iniciativy. V těchto intencích se na Filozofické fakultě snažím evidenčně podchytit dosud neregistrované studenty s handicapem a seznámit je se službami, které by mohli využít. Vedle toho se snažím zlepšit dostupnost informací o této pomoci i mezi ostatními příslušníky akademické obce, aby se o ní v případě potřeby dozvěděli včas, dokud lze jejich problém úspěšně řešit.

PhDr. David Čáp vystudoval speciální pedagogiku – etopedii na PedF UK a psychologii na FF UK. Nyní přednáší a studuje doktorské studium na katedře psychologie FF UK. Vedle výkonu funkce koordinátora péče o studenty se speciálními potřebami působí i v Psychologickém poradenském centru FF UK v Praze. Zde poskytuje především psychologické poradenství a psychoterapii zaměřenou na osobnostní rozvoj, krizi a mezilidské vztahy.






Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Kontakty

REDAKCE
E-mail: forum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.