Akademická obec vyzvala veřejnost u příležitosti 17. listopadu k větší aktivitě

Výročí a odkaz historických událostí spojených s datem 17. listopadu si připomněla Univerzita Karlova slavnostním setkáním akademické obce v prostorách Velké auly Karolina. Řečníci se zaměřili zejména na nezastupitelnou roli univerzity v celospolečenském dění, její příspěvek k obraně občanské a lidské nezávislosti a demokratického řádu.

„Naše historie ovšem učí, že Univerzita Karlova dokázala překonat nejrůznější nesnadné – a někdy dokonce až katastrofální – situace. Nic nás nezlomilo, jen posílilo a vybavilo zkušenostmi a sebevědomím z úspěšného zmáhání problémů,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy profesor Václav Hampl, který ve svém projevu vyzval akademickou obec, aby se ve větší míře než dosud aktivně podílela na širokém spektru aktivit jejího samosprávného řízení.

„Dokud zůstane obec členů naší univerzity v klíčových věcech jednotná, vnitřně solidární a obecně kultivovaná, dokud dokážeme udržet vysokou úroveň akademické diskuse i realizovaného odborného zájmu, dokud se bude dařit motivovat studenty a doktorandy k dobrodružství vědeckého poznání – do té doby můžeme říci, že s úspěchem naplňujeme odkaz a poslání obou velkých jubileí, která si dnes připomínáme,“ pronesl na závěr svého proslovu.

Vztah k hodnotám vzdělanosti jako veřejného zájmu zmínil ve svém projevu také předseda Hlávkovy nadace profesor Václav Pavlíček. Hlávka, jak uvedl, věnoval veškerý majetek k podpoře vzdělanosti českého národa, ale nechtěl se omezovat pouze na získání lepších dovedností, ale jeho cílem bylo zajistit emancipací české vědy důstojné místo v Evropě. Profesor Pavlíček vyzdvihl aktuálnost této myšlenky v době, kdy se znovu opakují požadavky podporovat jen takové oblasti a obory, které přinášejí bezprostřední ekonomický užitek.

Komplikované roli vysokoškolských studentů se věnovalo společné vystoupení jejich zástupců, Markéty Havelkové a Josefa Fontany. „Právě dnešní den, jenž je částečně věnovaný i vzpomínce na aktivní studenty, je smutné konstatovat, že zde existuje široká skupina studentů, kteří se rozhodli z jakéhokoli důvodu zůstat mimo aktivní akademickou obec. Tato šedá apatická masa, která se vůbec nezajímá o fungování své alma mater a šířeji celé naší společnosti, tvoří bohužel většinu studentů,“ uvedli. Oba představitelé rovněž vyjádřili lítost nad tím, jak malá část studentů má zájem přidat ruku k dílu. „Toto je podle nás veliká škoda a vskutku promarněná příležitost,“ konstatovali. Společný projev zakončili nadějí, že počet aktivních studentů se v následujících letech zvýší.

V rámci oslav Mezinárodního dne studentstva předal rektor Univerzity Karlovy poprvé Cenu Jaroslava Jirsy za nejlepší učebnici roku. Cenu, nazvanou po dlouholetém řediteli univerzitního nakladatelství Karolinum, která je určena autorům a autorským týmům z Univerzity Karlovy za vysokoškolské učebnice získali:

v oborech lékařsko-farmaceutických:

za publikaci Cutaneous Adnexal Tumors kolektiv autorů vedený docentem Dmitriem Kazakovem z Lékařské fakulty UK v Plzni

v oborech společenskovědních:

za Učebnici klasické japonštiny Mgr. Tomáš Klíma z Univerzity Palackého v Olomouci, kterou vydalo Nakladatelství Karolinum

v oborech přírodovědných a matematicko-fyzikálních:

publikace Analýza metod pro maticové výpočty (Základní metody), vydaná nakladatelstvím Matfyzpress. Učebnici připravil kolektiv autorů Dipl.-Math Jurjen Duintjer Tebbens, RNDr. Iveta Hnětynková, Ing. Martin Plešinger, prof. Zdeněk Strakoš, RNDr. Petr Tichý.