Jedenácté zastavení si musí každý najít sám

„Glyptotéka Lubo Kristka pro mne představuje vyvrcholení jeho uměleckého zrání,“ tvrdí PhDr. Barbora Půtová, Ph.D., z Ústavu etnologie Filozofické fakulty UK, spoluautorka knihy Kristkova podyjská glyptotéka. Tento specifický soubor soch se nachází v oblasti Podyjí a nová publikace by k němu měla přitáhnout více pozornosti ze strany nejen odborné veřejnosti.

PhDr. Barbora Půtová, Ph.D., spoluautorka publikace Kristkova podyjská glyptotéka, působí v Ústavu etnologie Filozofické fakulty UK

PhDr. Barbora Půtová, Ph.D., spoluautorka publikace Kristkova podyjská glyptotéka, působí v Ústavu etnologie Filozofické fakulty UK

Můžete přiblížit, co to vlastně glyptotéka je?

Glyptotéka v původním významu představovala sbírku glyptiky – rytého skla, kovu či kamenů. Ve významu pozdějším a pro nás důležitějším tento pojem znamená sbírku antických soch. Přeneseně jde o budovy, kde se tyto sbírky nacházejí, známe například glyptotéku v Mnichově.

Glyptotéka Lubo Kristka pro mne představuje vyvrcholení jeho uměleckého zrání, zejména v oblasti skulptur a plastik. Jde o určité defilé jeho uměleckých projevů. Táhne se podél řeky Dyje, tedy od Moravské Dyje po soutok Moravy a Dyje, a zasahuje na území tří států – České republiky, Slovenska a Rakouska. Glyptotéku tvoří dohromady jedenáct zastavení a všechna jsou popsána kromě jedenáctého, utajeného. Vnímavý a otevřený poutník, který už prošel všemi deseti, si toto jedenácté musí v krajině nalézt sám.

Vznikla všechna tato díla nově?

Zastavení třetí, Život. Umělec vytvořil Kristkovu podyjskou glyptotéku podél řeky Dyje v letech 2005 až 2006. Kristek následuje myšlenku souborného uměleckého díla, tzv. Gesamtkunstwerk. Jeho tvorba spojuje všechny umělecké druhy v jeden celek, jenž vrcholí v Zámečku Lubo v Podhradí nad Dyjí – v Kristkově údolí božské pomíjivosti tónu, kde se usadil po návratu z emigrace po roce 1989.

Zastavení třetí, Život. Umělec vytvořil Kristkovu podyjskou glyptotéku podél řeky Dyje v letech 2005 až 2006. Kristek následuje myšlenku souborného uměleckého díla, tzv. Gesamtkunstwerk. Jeho tvorba spojuje všechny umělecké druhy v jeden celek, jenž vrcholí v Zámečku Lubo v Podhradí nad Dyjí – v Kristkově údolí božské pomíjivosti tónu, kde se usadil po návratu z emigrace po roce 1989.
Díla, která představují jednotlivá zastavení, vznikla v některých případech konkrétně pro cestu, jiná ale pocházejí z doby dřívější. Zastavení třetí, Život, umístěné v rakouském Drosendorfu, je plastika z roku 1973. Na přelomu 60. a 70. let vzniklo podobných plastik více a pro mě osobně jako pro kunsthistoričku v sobě kumulují to, co je v mistrovi Kristkovi nejlepší. Dokázal se tehdy vyrovnat tomu, co analogicky vznikalo v západní Evropě i ve Spojených státech.

Jak moc tedy sochy zapadají do krajiny?

Lubo Kristek se v místě každého zastavení snažil zohlednit kulturní a historický kontext, jeho genius loci. Vezmeme-li v úvahu například zastavení osmé u Janova hradu, kaplička zde původně neexistovala. Kristek instaloval kromě kapličky i svou vlastní plastiku, nicméně místní, jejichž rodiny zde žijí po několik generací, si mnohokrát vůbec neuvědomili, že do krajiny přibyl nový element.

Znáte v Evropě více podobných artefaktů?

V tomto objemu je to záležitost jedinečná. Sledujeme určitou aluzi na křížové cesty, posvátná místa, prameny, studánky… Dříve, když se v některé obci rozhodli vybudovat křížovou cestu, vzrostl význam onoho místa. Netýkalo se to přitom jen obce samotné, ale i okolní krajiny. Osobně doufám, že část Vysočiny, přes kterou Kristkova podyjská glyptotéka prochází, získá identitu místa, určitý lokální kontext i specifickou kulturu.

Proč vás osobně glyptotéka zaujala?

Obdivuji snahu ochránit, pozvednout krajinu, dodat jí identitu, dodat do lokálního kontextu pocit sounáležitosti. Každé zastavení už dnes žije svým životem, odehrávají se zde kulturní i osobní setkání, lidé nechávají u plastik květiny, místa platí i za turistické zajímavosti. Dále mne pak zajímá motiv putování. Když putujete, vyvážete se z určitého stereotypu, což je pro mě implicitně zakódováno v celém Kristkově díle. V roce 1968 emigroval do západního Německa a velmi silně reagoval na komodifikaci i komercializaci umění. Všechny happeningy, které vyvolávala jeho tvorba, nějak reagovaly a zároveň dokládaly, že umělecké dílo je jedinečné v konkrétním okamžiku. Svůj konkrétní zážitek můžu zachytit na fotografii, ale v podstatě je nepřenositelný.

Spolupracujete také s Výzkumným ústavem komunikace v umění v Brně. K čemu tato instituce slouží?

Výzkumný ústav má široké portfolio: snaží se upozorňovat na zapomenuté či opomíjené umělce, věnuje se divadlu neslyšících a podobně. Právě zde vyšla kniha o Lubo Kristkovi a ústav je i signatářem Berlínské deklarace o otevřeném přístupu k umění. Jakmile vyjde nějaká kniha například díky grantu, vždycky má omezený náklad. I proto je naše monografie umístěna na internetu k bezplatnému stažení na adrese www.glyptoteka.cz. Lubo Kristek není po mnoha letech působení v emigraci našim čtenářům příliš známý, a takto se s ním mohou seznámit nejen historici umění, ale i třeba lidé, které zajímá lokální kontext Znojemska a Podyjí, zkrátka všichni.

Součástí knihy jsou i naprosto zapomenuté plastiky. Ačkoliv o Lubo Kristkovi vycházely katalogy v Německu a tyto artefakty tam byly uvedeny, u nás je známe málo. Už tehdy šlo vlastně o „landart“, umělec místa opakovaně navštěvoval a zkoumal, zda se – často i poměrně veliké – sochy budou do krajiny hodit.

PhDr. Barbora Půtová, Ph.D., působí v Ústavu etnologie Filozofické fakulty UK. Zabývá se problematikou umění 19. století a výzkumy pravěkého a skalního umění. V umění západoevropské dekadence a symbolismu se zaměřuje na vztahy mezi literaturou a výtvarným uměním. V odborných pracích a studiích věnovaným umění mladého paleolitu a neolitu zachycuje zrození umění a lidské tvořivosti z hlediska antropologie umění a vizuální antropologie.





Posluchárna UK

Houpavé kytarové melodie, elektronika a energický projev. Na to se můžete těšit, když se vydáte na koncert indie pop kapely Known as Brooklyn. Rytmus téhle čtyřky muzikantů udává bubeník a student FHS UK Štěpán Keprta.

Pokračování


NEJappky

Cestování bezesporu patří ke studentskému životu, řada z nás vyzkouší během svého studia i mobility, jakými je Erasmus+ a skvělé příležitosti, jenž nabízí. Co když si ale chcete udělat kratší výlet? Často platí, že nejdražší položkou v rozpočtu výletu je ubytování. A právě s tím může pomoci aplikace, nebo spíš komunitní síť Couchsurfing.

Pokračování


Časopis Forum

Pro čtenáře Fora nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Pokračování


Prostor na UK

Nenápadná budova na vltavském nábřeží je již více než dvacet let sídlem studentů a vyučujících Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Mediální pozornosti se stavbě dostalo kvůli plynovému výbuchu z dubna 2013, který zdevastoval nejen Hollar, ale také další přilehlé domy a část ulice.

Pokračování




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.