Čtenářská konference na Pedagogické fakultě UK

Pedagogická fakulta UK pořádala ve dnech 24. a 25. září ve spolupráci s mezinárodní pracovní skupinou SILE/ISEL odbornou konferenci s názvem Počáteční čtení: čtu a stávám se čtenářem (Cesty propojení výzkumu a praxe). Cílem konference bylo prezentovat současný výzkum počáteční gramotnosti v pedagogice a psychologii a příbuzných humanitních vědách, a vytvořit tak prostor pro přenos poznatků základního i aplikovaného výzkumu do pedagogické i poradenské praxe.

Od prvního dne konference probíhal workshop mezinárodní pracovní skupiny SILE/ISEL (International symposium on educational literacy / Symposium international sur la littératie à l’école), jejíž ideou je propojit mezinárodní výzkumné pracovníky různých oborů (vzdělání, psychologie, lingvistika, literatura, zdravotnictví) zajímající se o podporu rozvoje pregramotnosti i gramotnosti v mateřské i základní škole. Hlavní pozornost byla věnována čtyřem tématům v oblasti pregramotnosti a počáteční gramotnosti: didaktickým postupům a intervencím, čtení a psaní v primární škole, podpoře žáků s problémy ve čtení a psaní a technologiím pro podporu čtení a psaní, viz zde.

Do Prahy přiletělo na 35 odborníků z mnoha vysokých škol západní Evropy a Kanady, kteří prezentovali výsledky svých bádání, často společně se svými kolegy-doktorandy. Hlavními garanty této sekce byli Denis Alamargot z Université Paris-Est Créteil a Marie-France Morinová z Université de Sherbrooke v Kanadě.

Druhý den se ke konferenci připojila i česká sekce programu

Zasedání v plénu, které bylo pro zahraniční návštěvníky tlumočeno do angličtiny, si kladlo za cíl postihnout celou šíři rozvoje počáteční gramotnosti. Úvodní příspěvek Radky Wildové a Anny Kucharské se zaměřil na vytyčení hlavních tendencí v rozvoji čtenářské gramotnosti v České republice, na proměnu chápání tohoto fenoménu a na podporu žáků s riziky v rozvoji gramotnosti.

Referát Gabriely Seidlové Málkové seznámil účastníky konference s odlišnostmi v počátečním čtení v jazycích a s netransparentní ortografií, jak se jeví na základě výzkumných šetření realizovaných u nás i v zahraničí.

Jak se dítě stává čtenářem, bylo námětem příspěvku Ondřeje Hníka, tentokrát skrze optiku literární vědy. Dopolední program uzavřeli zahraniční hosté – Denis Alamargot a Marie-France Morinová, kteří posluchače seznámili s odlišnostmi v přístupech k rozvoji psaní ve Francii a Kanadě.

Více informací naleznete zde.

Odpoledne probíhalo v české části programu pět sekcí

V sekci A, která byla zaměřena na didaktické procesy při rozvoji čtenářské gramotnosti, zazněla řada zajímavých příspěvků. Jejich společným jmenovatelem bylo hledání efektivních metodologicko-didaktických postupů při školním i mimoškolním rozvoji čtení. Z tohoto pohledu stojí za zmínku příspěvek Jany Kropáčkové, věnovaný rozvoji čtenářské pregramotnosti, a příspěvek Zuzany Maňourové, seznamující s praktickou aplikací analyticko-syntetické metody v její inovované podobě.

Zazněly i dva příspěvky věnované výzkumným činnostem v oblasti čtení a čtenářství. Příspěvek Veroniky Laufkové posluchače seznámil s kritickými místy při rozvoji čtení. Příspěvek Martiny Fasnerové byl věnován sledování efektivity a praktické aplikaci celostátního projektu na podporu čtení a čtenářství – Celé Česko čte dětem. V následující diskuzi zazněly především názory na hodnocení čtení a na využití dalších metod při počátečním rozvoji čtení.

V sekci B účastníci konference vyslechli 3 příspěvky. Jolana Ronková představila výsledky výzkumu týkajícího se čtení žáků, který šíří zkoumaného vzorku žáků, množstvím a kvalitou testových položek přinesl řadu informací o současném čtenáři (obliba čtení, preferovaná témata, frekvence čtení, vlivy prospěchu žáků na čtenářské dovednosti a osobnostní preference čtení aj). Věra Vykoukalová se zamýšlela nad změnami práce s textem z pohledu čtenářské gramotnosti a nastínila možnosti, jak s textem pracovat, aby byly rozvíjeny doposud opomíjené schopnosti a dovednosti. Irena Poláková představila průběh projektu podporujícího vznik a provoz školních čtenářských klubů, náplň práce a vliv na osobnostní rozvoj dítěte i jeho čtenářství a rovněž i vývojové posuny od nečtenáře ke čtenáři.

V sekci C zaznělo pět příspěvků, týkajících se určitých charakteristik vývoje dětí ve čtení a psaní, např. psaní v kontextu různých výukových postupů a vzorů (Comenia Script vs. běžné spojité psaní od Olgy Kučerové, Daniela Kubína a Anny Kucharské), psaní v předškolním věku (od Idy Viktorové), vstupu do čtenářství a jeho podpory v kontextu věku i vrstevnické skupiny (od Kateřiny Homolové a Markéty Šauerové), vývoje a podpory porozumění čtenému (od Dany Cibákové).

V sekci D byly prezentovány čtyři příspěvky, z nichž každý akcentoval jiný aspekt vývoje raných čtenářských dovedností, zvláště u dětí s riziky v rozvoji čtenářské gramotnosti. Veronika Plachá seznámila účastníky konference s metodologií a aktuálním rozpracováním svého výzkumu funkční gramotnosti v předškolním věku. Tereza Medřická, Veronika Bláhová a Anna Kucharská se ve svém příspěvku zaměřily na porovnání čtenářského výkonu dětí s rizikem dyslexie a jejich vrstevníků ve 2. třídě základní školy. Helena Franke přiblížila výzkum, porovnávající domácí gramotnostní prostředí dětí s vývojovou dysfázií a rodinným rizikem dyslexie s kontrolní skupinou dětí s typickým jazykovým vývojem. Poslední příspěvek, jejž přednesly Magdalena Gorčíková a Gabriela Seidlová Málková, prezentoval výzkum sledující jazykové, kognitivní a rané gramotnostní dovednosti dívek a chlapců prvních tříd základních škol. Účastníci i samotní autoři příspěvků ocenili odlišnost v přístupech, cílech i metodologii prezentovaných šetření.

Sekce E byla věnována porozumění čtenému textu a představovala výzkumný záměr i první výsledky projektu GA ČR – Typický vývoj a jeho rizika. Hlavní řešitelky projektu – Anna Kucharská a Gabriela Seidlová Málková – zdůraznily, že cílem není jen připravit nové nástroje pro diagnostiku čtenářských dovedností, včetně hodnocení porozumění čtenému, nýbrž také podat svědectví o vývoji porozumění čtenému textu v prvních čtyřech letech školní docházky, a to včetně postižení faktorů, které do rodícího se porozumění čtenému textu vstupují (kognitivní i jazykové předpoklady, ale také environmentální vlivy). Projekt se zaměřuje i na děti s riziky v rozvoji čtenářské gramotnosti – Klára Špačková představila specifické postavení problémového porozumění čtenému textu u dětí se specifickými poruchami učení, Eva Richterová pak u dětí s vývojovou dysfázií. Pozornost byla věnována i slabým čtenářům, tedy nespecifickým problémům v rozvoji gramotnosti, na což se zaměřil příspěvek Pavly Presslerové.

Konference umožnila setkání odborníků se společným zájmem o podporu čtenářské gramotnosti u žáků. Přinesla mnoho zajímavých setkání a byla pozitivně hodnocena. Mezi aktivními, ale i pasivními posluchači byli kromě expertů z vysokých škol z celé České republiky nejen studenti, ale i odborníci z praxe (zejm. ze škol a školských zařízení). Výsledkem pozitivního ohlasu je i to, že je plánováno v příštím roce uspořádat další běh konference.

Konference se konala v rámci projektu PRVOUK P15 Škola a učitelská profese v kontextu rostoucích nároků na vzdělávání a projektu GA ČR P407/13-20678S Porozumění čtenému – typický vývoj a jeho rizika.







Posluchárna UK

Houpavé kytarové melodie, elektronika a energický projev. Na to se můžete těšit, když se vydáte na koncert indie pop kapely Known as Brooklyn. Rytmus téhle čtyřky muzikantů udává bubeník a student FHS UK Štěpán Keprta.

Pokračování


NEJappky

Cestování bezesporu patří ke studentskému životu, řada z nás vyzkouší během svého studia i mobility, jakými je Erasmus+ a skvělé příležitosti, jenž nabízí. Co když si ale chcete udělat kratší výlet? Často platí, že nejdražší položkou v rozpočtu výletu je ubytování. A právě s tím může pomoci aplikace, nebo spíš komunitní síť Couchsurfing.

Pokračování


Časopis Forum

Pro čtenáře Fora nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.

Pokračování


Prostor na UK

Nenápadná budova na vltavském nábřeží je již více než dvacet let sídlem studentů a vyučujících Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Mediální pozornosti se stavbě dostalo kvůli plynovému výbuchu z dubna 2013, který zdevastoval nejen Hollar, ale také další přilehlé domy a část ulice.

Pokračování




Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.