Helena Zdráhalová • foto: archiv RNDr. Michala Pitoňáka • 4. prosince 2014

Za hranicemi objevil queer geografii. Nový obor teď rozvíjí v České republice

Před dvěma lety dostal současný doktorand na Přírodovědecké fakultě UK RNDr. Michal Pitoňák Cenu rektora za svou výjimečně kvalitní diplomovou práci. Zřejmě jako vůbec první se v České republice zabýval tématem queer geografie. „Tato cena pro mě měla a má velký význam. Ukázala mi, že moje práce má smysl. Dodala mi elán k tomu, abych se tomuto tématu věnoval i v rámci svého doktorského studia,“ podotkl. Letos, dva roky od získání tohoto ocenění, podpořila finančně jeho výzkum věnující se queer geografii také Grantová agentura Univerzity Karlovy.

Michal Pitoňák našel nový směr svého vědeckého směřování v zahraničí

Michal Pitoňák našel nový směr svého vědeckého směřování v zahraničí

Queer geografie je obor, který se začal rozvíjet v 90. letech v anglosaských zemích. Vychází ze sociální geografie, která studuje život lidí v prostoru. Zabývá se jejich interakcemi a způsoby, které je strukturují, organizují či determinují. Do tématu však zahrnuje také queer teorii, která poskytuje prostor pro nenormativní pohlížení na svět.

„Queer teorie jako postmoderní teorie narušuje určitou strukturalistickou představu o tom, že je všechno nějakým způsobem dané nebo rozdělené podle vzorců. Proto se s tematikou queer pojí symbol duhy. Když se podíváme na rozhraní barev duhy, nejsme schopní přesně určit, kde se jedná ještě o oranžovou a kde už o červenou, přechody jsou volné. Ze stejného důvodu není strukturalismus a strukturální pojetí světa funkční, protože svět rozděluje pouze na jedny a druhé. Podstatou geografie sexualit inspirované queer teorií je, že o sexualitě nelze uvažovat pouze v kategoriích hetero a homo. Queer teorie umožňuje vidět geografický prostor složitěji,“ vysvětlil Michal Pitoňák. Ve svém výzkumu tak sleduje například to, proč se větší města stávají často útočištěm lidí s menšinovou sexuální orientací či jak se vyvíjí jejich život v prostoru, ať už vymezeném hranicemi států, měst, čtvrtí nebo ulic.

K tématu queer geografie se Michal Pitoňák dostal během svého semestrálního studijního pobytu na Univerzitě ve Stockholmu, kam vycestoval v rámci programu Erasmus. Do Švédska odjížděl s pochybami, jaké oblasti se v sociální geografii konkrétně věnovat, zpátky se vracel jako člověk nadšený novým oborem, který se dnes šíří do celého světa. Sám pak začal pečovat o jeho zakořenění i v české půdě. „Nakonec jsem pod vedením Jany Spilkové z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje napsal k tomuto tématu diplomovou práci, kterou ocenil i rektor. Nebylo to ale vůbec jednoduché,“ vzpomínal Michal Pitoňák s tím, že prosadit výzkumné téma v novém oboru a dostat se v České republice k adekvátní odborné literatuře nebylo snadné, většinu odborných publikací si tak musel nakoupit sám, veřejné knihovny mu příliš materiálu neposkytly. Nakonec však všechny problémy zdolal a dnes už pracuje na dizertaci.

Jeho projekt Queer geografie: Komodifikace, segregace a globalizace sexuálních identit ve městech? letos navíc získal finanční podporu Grantové agentury Univerzity Karlovy. Výsledky výzkumů se Michalu Pitoňákovi daří publikovat v impaktovaných časopisech, s příspěvky vystupuje na mezinárodních vědeckých konferencích po celém světě a téma také popularizuje prostřednictvím tuzemských médií dostupných široké veřejnosti. O postmoderním pojetí sociální geografie navíc přednáší na Přírodovědecké fakultě UK.

Že se snaží nepsat jenom do šuplíku, dosvědčuje i to, že v současné době pracuje na článku, který se věnuje hodnocení homofobního klimatu na českých základních školách. „V našem výzkumném centru GeoQol jsme s docentkami Janou Spilkovou a Dagmar Dzúrovou toto téma prozkoumávali a nyní budeme publikovat studii, která se snaží zmapovat, co je s místním nastavením možné dělat a jakým způsobem homofobní postoje na školách zmírnit, aby nevedly k různým rizikovým dopadům – depresím, záškoláctví, šikaně či dokonce sebevražednosti u dětí,“ vysvětlil.

Do budoucna by Michal Pitoňák rád založil výzkumnou skupinu inkluzivní geografie, která by studovala to, jak člověka a jeho nezbytně časo-prostorový život ovlivňuje sexuální orientace, gender, pohlaví, rasa, věk, etnicita, náboženství či zdraví. Už dnes se snaží prosadit intersekcionální přístup v geografii, kdy by výše zmíněné osy lidské diferenciace již nebyly přehlížené či studované odděleně, ale staly se běžnou součástí sociálně-geografické analýzy. Nyní tak hledá spolupracovníky, jimž by tato problematika byla blízká a chtěli by se jí spolu s ním věnovat.






Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.