Objevte dílo známého-neznámého malíře Antonia Campiho

Kdo někdy navštívil Milán, Cremonu nebo jiná města severoitalské Lombardie, pravděpodobně narazil i na práce malíře Antonia Campiho, který k tomuto regionu neodmyslitelně patří. V České republice jeho dílo příliš známé není, a i když je ve světě a pochopitelně především v Itálii mnohem proslulejší, odborná komplexní monografie o práci tohoto malíře druhé poloviny 16. století dosud chybí. V rámci dizertace na ní nyní pracuje Mgr. Pavla Hlušičková, doktorandka dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě UK. K tématu také připravila výstavu, již je možné až do poloviny ledna navštívit na fakultě.

Deskový obraz Ukřižování Krista s pašijovými scénami patří mezi nejznámější Campiho práce

Antonio Campi žil ve druhé polovině 16. století v Cremoně. Pocházel z umělecky velmi plodné rodiny, malířství se věnoval jeho otec i bratři. Antonio je autorem množství nástěnných a deskových maleb, jeho práce jsou dodnes k vidění v řadě lombardských svatostánků i šlechtických paláců. Řadu kreseb má ve svých sbírkách i Národní galerie.

Autoportrét Antonia Campiho

Jednou z jeho nejznámějších prací je deskový obraz Ukřižování Krista s pašijovými scénami, který vytvořil pro milánského biskupa Karla Boromejského. Obraz je dnes vystaven v pařížském Louvru. Okolnostem vzniku této práce se věnuje také jeden z panelů umístěných na výstavě Antonio Campi známý-neznámý, kterou Pavla Hlušičková připravila pro Katolickou teologickou fakultu UK. Jejím záměrem bylo lidem představit nejenom samotná malířova díla, ale i to, jak a proč je vytvořil. Na výstavě jsou proto k vidění třeba i reprodukce dobových účtů za objednaný obraz nebo zápisy z účetních knih.

Právě tyto všechny archivní materiály musela doktorandka během svého studia detailně zpracovat. Naučit se musela nejen současnou italštinu, ale bylo nutno se zorientovat i v textech napsaných italštinou 16. století (texty pro ni přepisoval její italský kolega Gianantonio Pisati). V zemi nějakou dobu pobývala a díky podpoře Grantové agentury Univerzity Karlovy mohla procestovat nejenom italské archivy, ale také paláce či kostely, na jejichž výzdobě se Antonio Campi podílel.

Pavla Hlušičková se musela při svém studiu prokousat řadou dobových dokumentů

„Dostala jsem se i do míst, které veřejnosti nejsou přístupné. Vidět to na vlastní oči bylo pro mou práci naprosto zásadní. Některá jeho díla jsou zaznamenaná třeba jen na černobílých fotografiích, některá nejsou nafocená vůbec. Navíc se ukázalo, že i v odborné literatuře jsou chyby. Dočetla jsem se například, že v Neapoli v bazilice sv. Františka z Pauly se od Antonia Campiho nachází deskový obraz zobrazující představení Krista v chrámu. Přijela jsem na místo a ukázalo se, že obraz v kostele posledních padesát let nevisí. V současné době zjišťuji, kde by mohl být. Nabízí se, že je umístěn v depozitáři některé z neapolských galerií. Zkrátka nelze nekriticky věřit všemu, co si člověk přečte. Vždy je lepší si informace ověřit,“ podotkla Pavla Hlušičková.

Kromě toho, že nyní připravila výstavu o italském malíři, dokončuje také svou dizertační práci. „Dílo Antonia Campiho není komplexně zpracované. Chybí materiál, který by celou jeho práci zasazoval do kontextu, nejsou popsány souvislosti. Výsledkem mé dizertační práce by měl být komentář k jeho životu a dílu a katalog jeho prací zařazených nejen do kontextu historických a církevních souvislostí, ale také do kontextu tvorby dalších soudobých malířů,“ vysvětila Pavla Hlušičková. Po obhájení by pak dizertaci ráda vydala jako publikaci, nejlépe v angličtině, aby i o tomto umělci konečně vznikla komplexní monografie dostupná zahraničním badatelům.