Jaromír Mazák (FF UK) • foto: Thinkstock, FF UK • 24. dubna 2015

Kdo bude příštích pět let vládnout Spojenému království?

Na půdě Filozofické fakulty UK vystoupil 13. dubna s přednáškou o volebních prognózách dr. Stephen Fisher z Oxfordské univerzity. Kdo vyhraje ve Velké Británii 7. května volby, jak se prognózy dělají a proč se jim zatím české agentury obloukem vyhýbají?

Kdo bude příštích pět let vládnout Spojenému království?

Kdo bude příštích pět let vládnout Spojenému království?

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 potřebovala Strana zelených na zisk jednoho mandátu 56 tisíc hlasů, zatímco ODS a ČSSD jen něco málo přes 23 tisíc hlasů. Vyvolalo to pozdvižení a debaty o nastavení volebního systému. Je vůbec ještě poměrný? Ve Velké Británii by pravděpodobně nikdo ani nezvedl obočí. Země s tradicí většinového volebního systému je zvyklá, že vítěz bere vše. Nebo alespoň byla. Poslední volby v roce 2010 vedly k vytvoření první vládní koalice v zemi od druhé světové války. Z prognóz dr. Stephena Fishera z Oxfordské univerzity, které prezentoval 13. dubna na půdě FF UK, vyplývá, že také nadcházející květnové volby vyústí s největší pravděpodobností v další koalici. Co se v Británii změnilo?

Dr. Stephen Fisher z Oxfordské univerzity

Dr. Stephen Fisher z Oxfordské univerzity
Navzdory časté představě Britové volí i jiné strany než labouristy a konzervativce. Liberální demokraté, třetí nejsilnější strana ve Velké Británii, získávají kolem 20 % hlasů již od poloviny 70. let. Většinový volební systém nicméně vždy vedl k tomu, že strana nakonec obsadila jen velmi málo křesel britského parlamentu, takže na vítěznou stranu jich zbyla více než polovina a vláda v koalici se nekonala. Výsledek liberálů v roce 2010 nebyl raketovým vzestupem, z hlediska počtu křesel si oproti předchozím volbám dokonce mírně pohoršili. Velmi malý rozdíl mezi labouristy a konzervativci ale vedl k tomu, že ani jedna strana nebyla schopna vládnout sama, a tak nakonec poražení konzervativci vytvořili vládu s liberály.

Labouristé prožili podobně hořké volební vítězství jako čeští sociální demokraté v roce 2010, kdy sice získali nejvyšší počet hlasů, ale nebyli schopni sestavit vládu a museli se spokojit s rolí v opozici. Podle prognóz dr. Fishera se ale britským labouristům rýsuje slušná naděje na zadostiučinění. Na základě analýz aktualizovaných 21. dubna 2015 předpovídá Fisher konzervativcům 35 % hlasů a 288 křesel, zatímco labouristům 33 % hlasů s 263 křesly. Obě strany se tedy z povahy britského volebního systému budou dělit o přibližně 69 % hlasů, ale 85 % křesel. Labouristé přitom mají takřka nulovou šanci na vytvoření jednobarevné vlády, ovšem více než 50% pravděpodobnost, že by mohli vládnout v koalici s jinou stranou. Vládu konzervativců Fisher vidí s 46% prognózou. Že budou schopni vládnout sami, však jeho analýzy předvídají s 9% pravděpodobností. Paradoxní je však především to, že existuje přibližně 23% možnost – alespoň podle Fisherova modelu –, že volby sice vyhrají konzervativci, ale vládnout budou labouristé, byť nutně v koalici.

Fisherovy prognózy prověří až den voleb, který je stanoven na 7. května 2015. V tuto chvíli stojí ještě za povšimnutí, že mediálně výrazná strana UKIP, prosazující vystoupení Británie z EU, získá sice cca 12 % hlasů, nicméně nejenže nemá šanci vstoupit do žádné koaliční vlády, ale pravděpodobně získá jen asi do pěti křesel v parlamentu.

Fisher své volební odhady založil na statistickém modelování, které vychází z pozorování minulých voleb. Platí, že vládní strana v Británii ztrácí podle průzkumů podporu během svého vládnutí, ale daří se jí rychle se zotavit v posledních měsících před volbami, kdy podporu opět nabírá. Opozice zpravidla kopíruje zrcadlově obrácený trend. Obecně platí, že pokud straně narůstá voličská podpora uprostřed volebního období, většinou tento nárůst neudrží a blíže před volbami dojde alespoň k částečné korekci. Předvolební průzkumy navíc mají v Británii historickou tendenci nadhodnocovat labouristy a podhodnocovat konzervativce. Fisherův prognostický model tyto opakující se skutečnosti zohledňuje, a snaží se tak přesněji odhadnout výsledek voleb.

Britové volí i jiné strany než labouristy a konzervativce. Liberální demokraté získávají kolem 20 % hlasů již od poloviny 70. let.

Britové volí i jiné strany než labouristy a konzervativce. Liberální demokraté získávají kolem 20 % hlasů již od poloviny 70. let.
V České republice se agentury o prognózy zatím nepokoušejí. Přestože ne každý si je toho vědom, výsledky předvolebních průzkumů prezentované v médiích nejen v období vrcholící volební kampaně se v Česku nesnaží odhadovat výsledek voleb. Místo toho jen odhadují rozložení sil v daný moment. Která agentura tedy první zvedne hozený ručník a pokusí se o volební prognózu v Česku? A je to vůbec realistické? Česko má kratší historii voleb, ze které je možné vyvozovat trendy a „zákonitosti“. Poměrné volební systémy jsou navíc obecně spojeny s větším množstvím relevantních politických subjektů, takže je třeba sledovat trajektorie většího množství stran. Ty navíc nezůstávají stejné, ale poměrně rychle se ve sněmovně střídají; v ČR jen v posledních volbách přibyly dvě nové strany a v těch předchozích také dvě. Možná se tedy budeme muset smířit s tím, že volební prognózy vyžadují méně prchavé politické prostředí, než jaké máme v Česku. Ale možná to někdo přece jen zkusí.

Návštěva dr. Fishera organizovaná katedrou sociologie FF UK byla podpořena grantem „Obnovení kursu sociologie politiky a jeho inovace v návaznosti na mezinárodní standardy“ z vnitřní soutěže FF UK o rozvojové prostředky na rok 2015. Dr. Fisher spolupracuje na odborných publikacích s doktorskou studentkou FF UK a absolventkou Oxfordské univerzity Kristýnou Chábovou.

















Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Kontakty

REDAKCE
E-mail: forum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.