Prestižní Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowship dvakrát na UK

Anna Čermáková a Jan Kozák jsou dva akademici Univerzity Karlovy, kterým se podařilo získat grant Evropské unie na podporu mezinárodní mobility akademických pracovníků.

Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowship (MSCA IF) podporuje další vzdělávání a profesní růst výzkumných pracovníků, kteří již několik let působí např. v rámci domácí univerzity a u nichž se předpokládá, že již získali zkušenosti ve svém oboru. Profesní i osobní rozvoj akademiků je zajištěn především podporou jejich mezinárodní mobility, ať už jde o krátkodobé, či dlouhodobé stáže.

Právě spolupráce se zahraničními výzkumnými centry je hlavní podmínkou získání grantu – prostředky na výzkum nemohou výzkumní pracovníci získat v zemích, ve kterých dlouhodobě žijí, pracují nebo studují. Grantu lze využít také jako pomoci při návratu výzkumníků do Evropy nebo pro návrat ke kariéře např. po mateřské dovolené. 

Prestižní grant se podařilo získat dvěma akademickým pracovníkům Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – doktorce Anně Čermákové z Ústavu Českého národního korpusu a doktoru Janu Kozákovi z Ústavu filozofie a religionistiky.

Jak jste se o možnosti získat MSCA IF dozvěděli a co vás nakonec přivedlo k tomu, se o grant ucházet?

Anna Čermáková: O tomto schématu jsem se dozvěděla před delší dobou, když mi jeden profesor z Velké Británie doporučil, abych se o grant ucházela. V poslední době jsem měla pocit, že bych potřebovala více času na vlastní výzkum a také změnu prostředí pro načerpání nových poznatků. Když se mi pak podařilo vymyslet vhodné téma, oslovila jsem profesorku Michaelu Mahlbergovou z Univerzity v Birminghamu, jestli by byla ochotna mi tento projekt v rámci MSCA IF vést.

Jan Kozák: O této možnosti jsem se dozvěděl od zaměstnanců grantového oddělení FF UK. Ti mi také pomohli zorientovat se ve formálních požadavcích na podání grantové žádosti. V minulém roce jsem se zúčastnil informačního setkání a jednodenního školení ohledně MSCA IF, což hodně pomohlo. Na školení zdůrazňovali, že jde o prestižní a náročný grant, takže jsem byl připraven na to, že bude trvat několik let, než projekt dopiluji. Vůbec jsem nečekal, že uspěji hned napoprvé, a ještě s tak vysokým hodnocením (97,6 procenta, pozn. red.). O grant jsem se ucházel, protože jsem chtěl zkusit být hlavním řešitelem grantového projektu a získat nové zahraniční zkušenosti.

Jaké je téma vašeho projektu?

Anna Čermáková: Můj projekt se jmenuje GLARE, respektive Exploring Gender in Children’s Literature from a Cognitive Corpus Stylistic Perspective. Vychází z předpokladu, že téma genderu je stále aktuální. Chceme k němu přistoupit z hlediska jednoho z časných formativních zdrojů, tedy dětské literatury. Náš pohled je jednak diachronní, ale především pracuje s velkými korpusy dětské literatury. Podařilo se nám vyjednat přístup do nakladatelství Oxford University Press, které v současnosti disponuje největším korpusem dětské literatury. Součástí mého pobytu v Británii tedy bude i stáž v tomto nakladatelství. Hlavními teoretickými rámci pro náš výzkum jsou korpusová stylistika a kognitivní poetika.

Jan Kozák: Svůj projekt jsem nazval Symbolika těla v Severní Evropě: Kognitivní metafory a staroseverský mýtus od doby vikinské po pozdní středověk. Jeho cílem je zjistit, jakou symboliku a kulturní asociace mělo lidské tělo a jeho části v kultuře staré Skandinávie. Téma je aktuální proto, že i my dnes vnímáme věci okolo nás jako obdoby lidského těla – například lahve mají „hrdla“, stoly mají „nohy“, jehly mají „ouška“, proč je někdo „náčelník“, „hlavoun“ a podobně. Toto se děje z velké části podvědomě, přitom je to něco, co ovlivňuje naše hodnocení a postoje. Svět je jevištěm plným postav, k nimž automaticky zaujímáme určité postoje, protože je vnímáme antropomorfně. Nejenom předměty, ale i sama společnost má svoji „hlavu“, která je „nahoře“, a lidé ze „spodních vrstev“ jsou „dole“. Prostřednictvím oborů, jako jsou lingvistika, antropologie a religionistika, bych chtěl zmapovat právě hodnotové konotace spojené s lidským tělem.

Podmínkou získání grantu je jeho podání na některém ze zahraničních pracovišť. Jaké jste zvolili a proč?

Anna Čermáková: Přesouvám se do Velké Británie na Univerzitu v Birminghamu. Důvod je celkem jasný, jde o jedno z předních pracovišť korpusové lingvistiky a profesorka Mahlbergová, moje vedoucí, je přední expertkou v oblasti korpusové stylistiky.

Jan Kozák: Nejprve jsem zvažoval Reykjavík, kde to trochu znám a vím, jaké poklady se tam skrývají. Institut Árniho Magnússona schraňuje velké množství staroislandských rukopisů. Navíc jsem tam také chtěl vylepšit svou islandštinu. Nakonec mě ale kolegyně Helen Leslie-Jacobsenová z Univerzity v Bergenu přesvědčila, ať zkusím tuto školu, která má s granty MSCA IF vynikající zkušenosti.

Jak zatím probíhá vaše spolupráce s danými institucemi?

Anna Čermáková: Moje prozatímní zkušenost s univerzitou je skvělá. Mají velmi promyšlený způsob podpory při přípravě grantové žádosti. Velmi se na pobyt těším.

Jan Kozák: Prozatím jsme spolupracovali především na přípravě mého grantu. Ještě před vyhlášením výsledků mě můj supervizor profesor Jens Eike Schnall pozval na návštěvu do Bergenu, představil mi pracoviště a své kolegy a zorganizoval mi přednášku. Cítím z jejich strany velkou podporu, je to špičkové pracoviště s předními badateli v oboru, kteří jsou zároveň lidmi, s nimiž si rozumím i na osobní úrovni.