Marcela Uhlíková • foto: Marcela Uhlíková • 20. února 2020

Tým docenta Mosingera vyvíjí obvazy budoucnosti

Kombinuje vlastnosti nanomateriálů – nanočástic a především nanovlákenných membrán s vlastnostmi fotogenerovaného singletového kyslíku. Tak by se dala stručně popsat technologie, jejímž vývojem se zabývá výzkumný tým docenta Jiřího Mosingera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nanovlákenné membrány by v budoucnosti mohly být využívány k výrobě sterilních krytů ran nebo speciálních mikrobiálních filtrů. Přenos výsledků výzkumu nanomateriálů do praxe zajistí spin-off LAM-X, a. s.

„Specifické vlastnosti získaných fotoaktivních materiálů umožňují vysoce efektivní eliminaci široké škály patogenů, jako jsou bakterie, viry a další,“ shrnuje Jiří Mosinger přínos materiálu, který dokáže významně ovlivnit například průběh hojení ran u pacientů. Vlastnosti fotoaktivních nanomateriálů zaručuje tzv. singletová forma kyslíku, která je velmi oxidativní, cytotoxická, krátce žijící, a tudíž s velmi krátkým dosahem. Cytotoxický singletový kyslík je generován prostřednictvím fotosensitizované reakce. Získaný nanomateriál se po ozáření viditelným světlem stává sterilní.

Jak dlouho se vývoji materiálu věnujete?

Fotosensitizovanými reakcemi se zabývám v rámci své pracovní skupiny Fotochemie a supramolekulární chemie porfyrinoidů na katedře anorganické chemie poměrně dlouho. První testy fotoaktivních nanomateriálů jsme prováděli již kolem roku 2007. Bylo třeba si ještě „posvítit“ na faktory, které procesy a účinnost ovlivňují. Teď se nacházíme ve stádiu, kdy je vhodné výsledky výzkumu představit a hlavně nabídnout ke komerčnímu využití.

Budou tedy finance na další výzkum…

Máme samozřejmě další nápady, kudy pokračovat. Ale ty z taktických důvodů prozradit nemohu. Kromě toho se chci se svým týmem zaměřit na optimalizaci stávajících materiálů. S výzkumem nanomateriálů mi pomáhají především studenti, spolupracujeme i s mikrobiology, především virology. Co do počtu, nejsme žádný velký tým, jsme teď čtyři.

Jak je to se zájmem studentů o přírodní vědy, cítíte zlepšení?

Spíše bych řekl, že se více rozevírají jakési pomyslné nůžky: potkávám se se studenty, kteří jsou neobyčejně zapálení, mají pozoruhodné znalosti v oboru, jsou chtiví poznání. Na druhé straně jsou studenti s nevyhraněnými zájmy, těkajícími od jedné vysoké školy ke druhé; snaží se najít sami sebe. Častěji než dříve se dnes stává, že narazíte na vysloveně nešikovného, myslím tím nezručného studenta. Jde o problém, který jde napříč obory, naštěstí těch šikovných je pořád převaha.

Je to věda dělat vědu?

Na Přírodovědecké fakultě panuje skvělá tvůrčí atmosféra, věda se zde dělá velice dobře. Na univerzitní půdě mě baví svoboda v bádání. Nikdo a nic vám nesvazuje ruce. Všude jinde, v jiném vědeckém ústavu, byste byla „lapena“ cíleným programem. Mám to tady velice rád, líbí se mi zdejší architektura, atmosféra, člověk je v hlavním městě, a přece v jiném světě, stranou života velkoměsta. Mám prostě rád Albertov!

…dodal vědec, který od nanomateriálů rád odpočívá sportem – hraje tenis, plave nebo jezdí na kole.






Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.