Lucie Kettnerová • foto: Vladimír Šigut, archiv nakladatelů • 21. dubna 2020

Knižní trh neskonal. Nové tituly stále vycházejí, i s autory UK

Velký knižní čtvrtek proběhl pouze na internetu, veletrh Svět knihy se podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů nakonec letos vůbec neuskuteční. Naštěstí vydavatelé knih nerezignovali a jejich knižní novinky udělají i v této době radost mnoha čtenářům. Jsou mezi nimi také tituly Nakladatelství Karolinum či odborníků spojených s Univerzitou Karlovou. Redakce iFora pro vás připravila několik aktuálních jarních tipů.

Nakladatelství Karolinum v polovině dubna představilo novou edici Studia poetica, která přináší významné překladové i české texty, jež poezii zkoumají nejen v rámci literární vědy, ale též v širších souvislostech s filozofií, uměním a aktuálními tendencemi v teoretickém myšlení.

Jonathan Culler: Teorie lyriky (brožovaná, 460 str., 1. vydání)

Prvním titulem vydaným v této edici je kniha literárního teoretika Jonathana Cullera Teorie lyriky v překladu Martina Pokorného. Teorie lyriky si klade za cíl přistoupit k oblasti lyrické poezie pružně a nedogmaticky, přitom ale s vědomím bohatých vnitřních vazeb tradice básnického psaní, poslechu a čtení, které se osvědčují v autorské i čtenářské zkušenosti, a tím ustavují jednotu žánru. Oproti hermeneutické otázce po smyslu básnického textu Culler zdůrazňuje to, o co báseň jazykově usiluje a čeho svou výpovědí dosahuje: v centru zájmu se tak ocitá například oslovování, chvála a hana či rytmus a rituál.

Jussi Parikka: Geologie médií (brožovaná, 202 str., 1. vydání)

Jussi Parikka svět médií zkoumá jako hmotnou součást geologické sféry: zabývá se například procesy těžby, které umožňují jejich vznik, nebo jejich posmrtným životem v podobě elektroodpadu a budoucích fosilií. Popisuje environmentální, sociální a ekonomický kontext novomediální kultury a rozbíjí iluze o její „čistotě“ a „imaterialitě“. Jeho kniha není jen důležitým příspěvkem k debatám o mediálních technologiích, novém materialismu a antropocénu, ale také průvodcem po současné umělecké praxi, která na tyto fenomény reaguje.

Tomáš Klíma: Učebnice klasické japonštiny (brožovaná, 212 str., 2. vydání)

Psychologové doporučují využít dobu koronavirovou k získávání nových dovedností. Proč tedy právě teď nezačít s japonštinou? Pomocníkem vám bude již druhé vydání učebnice klasické japonštiny, která je vhodná jak pro jazykové kurzy vedené učitelem japanologie, tak i pro samostudium.

Publikace sestává ze dvou svazků: Z učebnice s úvodním textem ve starém jazyce a popisem gramatických jevů s ukázkovými větami a cvičeními a z dodatků s důležitým rozšiřujícím materiálem pro překládání (gramatické tabulky, slovníček, seznam starých provincií s mapou, přehled starých jednotek nebo uctivých sloves atd.) a také s klíčem ke cvičením v učebnici.

Pavel Větrovec: První studium Starého zákona (brožovaná, 144 str., 1. vydání)

Možná právě v této nelehké době nastal čas více se seznámit s Biblí. Monografie z pera Pavla Větrovce předkládá systematické uspořádání základních informací ke studiu starozákonní biblistiky. Začíná všeobecným úvodem o charakteru Bible a pokračuje speciálním úvodem do jednotlivých částí a knih Starého zákona. Základní charakteristiky jednotlivých knih jsou organicky doplněny o krátké exegeze některých klíčových míst.

Autor vychází z katolického pohledu na Písmo, ale usiluje o srozumitelnost pro lidi jiných vyznání i bez vyznání – důrazem na obecně lidská témata nebo židovským dělením kánonu. Čtenáři nabízí jednak zařazení jeho předchozích poznatků o Starém zákoně do uceleného výkladu Písma, jednak možný základ pro jeho další detailnější studium biblistiky.

Jan Kuklík: Příběh československé ústavy 1920 I (brožovaná, 336 str., 1. vydání)

V únoru jsme si připomněli sté výročí vzniku československé ústavy. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května. První československá ústava je spojena se vznikem samostatného státu, ale i s osudovými okamžiky ohrožujícími samostatnou československou státnost v letech 1938/1939 a s nadějí na její obnovu v letech druhé světové války a po jejím skončení. Mimochodem ústavní listina z roku 1920 posloužila i jako jeden z inspiračních zdrojů při přípravě nové české ústavy v roce 1992.

Eva Semotanová: Hranice v krajinách (brožovaná, 475 str., 1. vydání)

Hranice provázejí člověka od jeho prvních krůčků na planetě Zemi. Jsou smyšlené i skutečné, nalézají se v prostoru i v lidské mysli. Tvoří mantinely, jimiž se společnost vymezuje na základě různých idejí, ideologií a zájmových či ovládaných krajin a územních celků – regionů. Regiony se v čase vyvíjely a měnily. Jejich polohu, rozsah a hranice formovaly geografické podmínky i prospěch jednotlivých skupin obyvatelstva, sdílejících společné mocenské, národní, hospodářské, kulturní a jiné, často velmi specifické cíle. Hranice se tak staly výraznou civilizační, historickou i geografickou hodnotou.

Publikace nabídne různé, často neotřelé pohledy na středoevropské hranice a poskytne srovnání s počátky středověkých hranic s hranicemi moderními, především ve 20. století.

Stanislav Komárek: Zápisky z pozdní doby (vázaná, 293 str., 1. vydání)

Kniha představuje souborné vydání autorových novinových článků a esejů z let 2014 až 2017. Doplňuje je několik novějších textů, dva obsáhlejší rozhovory a dosud nepublikovaná povídka. Jaké jsou problémy euroamerické civilizace v pozdní době? Co z toho, o čem se hovoří, je „pěna dní“ a co jsou problémy skutečné? Nejsou vlastně už od počátku lidských dějin stejné? Čím se podobáme zvířatům a čím se od nich lišíme? Do jaké míry utváří věda náš obraz světa? Která z našich současných témat jsou skutečně podstatná? Kdy je čas o nich psát a kdy je čas s tím přestat? Není nakonec nejlepší odpovědí na otazníky světa kolem nás mlčení?

Anna Christou: Žena v českém tradičním obrazu světa (brožovaná, 188 str., 1. vydání)

Anna Christou se zabývá rekonstrukcí obrazu (stereotypu) ženy v češtině – odhalováním struktury stereotypových charakteristik v jazyce a kultuře spojovaných se ženou. Jde přitom především o obraz tradiční, utvářený po staletí ještě před dramatickými proměnami společnosti (i role ženy) v moderní době.

Analýza dokladů z české slovní zásoby a textů lidových písní, drobných folklorních žánrů i klasické české literatury vedla k identifikaci a charakteristice čtyř specifických poloh jazykového obrazu ženy, vydělených z hlediska tří aspektů – věku, vzhledu a společenské role: mladá dívka (panna), manželka, matka a stará žena. Každá z nich nese jak rysy pro stereotyp ženy v jeho obecnosti společné, tak i rysy specifické.







Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Pokyny pro autory
Kontakty

REDAKCE
E-mail: iforum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.