23. května 2005

Děkani filozofických fakult se sešli v Praze

U příležitosti prvního výročí vstupu do Evropské unie proběhlo 19.-22.5. historicky prvnísetkání devětadvaceti děkanů filozofických fakult z patnácti zemí Evropy. „Absolvoval jsem podobná setkání v zahraničí a myslím, že může být velkým přínosem i pro nás,“ řekl iFORU děkan pražské Filozofické fakulty prof. Jaroslav Vacek „jde o první setkání tohoto druhu a společně s partnery jsme se shodli, že má svůj smysl.“

Ve shodě s Boloňskou deklarací, společným prohlášením ministrů školství v roce 1999, se děkané shodli, že je „zejména nutné se soustředit na cíl posílit mezinárodní konkurenceschopnost evropského systému vysokého školství.“ A dvojnásobně se to týká filozofických fakult, které prozatím v konkurenci technických škol spíše ztrácí. „Je naším hlavním úkolem dostat do vědeckých projektů mnohem více financí,“ řekl profesor Vacek. „Nemůže nám jít jen o teoretickou vědeckou činnost, ale musíme se pokusit i o její aplikaci.

Rozhovor s děkanem Filozofické fakulty profesorem Jaroslavem Vackem na dvoře Toskánského paláce

Jak Vás napadlo setkání děkanů filosofických fakult?

Loni někdy v květnu nebo v červnu jsem si říkal, že by bylo prospěšné uspořádat takovéto setkání. Navíc v té době Česko přistoupilo do EU a já už měl za sebou několik setkání tohoto druhu v zahraničí.

Máte na letošním děkanském setkání připravené konkrétní projekty, na kterých byste chtěli spolupracovat?

Snažili jsme se vytvořit projekt zaměřený na demografické změny v Evropě. Uvidíme, jak se to ujme a zda ho vůbec bude možné realizovat. Nejde však o projekt nový, už předtím jsme ho připravovali s kolegy, kteří měli o spolupráci zájem. Co se týká jiných projektů, je třeba říci, že jejich realizace v rámci Evropy je velmi složitá. A to nejen kvůli administrativním překážkám, které se koneckonců dají překonat, ale i kvůli nutnosti vejít se do určených témat.

Počítáte i s jinou než vědeckou spoluprací mezi fakultami?

Vědecká spolupráce je vždycky tou hlavní. Ale rozhodně se počítá i s výměnami studentů. Ty však nejsou tak naléhavé, protože je o ně zčásti postaráno v rámci Erasma. Co teď hlavně potřebujeme, je dostat více financí do vědeckých projektů, a umožnit spolupráci, která by měla i praktický dopad. Není pochyb o tom, že demografické proměny Evropy jakožto navrhované téma může mít velký význam pro politiku i ekonomiku.

Primárním cílem děkanského setkání byla především výměna vědeckých a pedagogických zkušeností: „Chtěli bychom, aby se prostřednictvím tohoto setkání prohloubila spolupráce při vytváření společných programů - tzv. „joint degrees“,“ řekla iFORU jedna z organizátorek Denisa Kollmanová. „V praktické rovině to znamená např. uznávání výsledků přijíždějícím i vyjíždějícím studentům.“

Záštitu nad setkáním převzal ministr zahraničí Cyril Svoboda, který společně s prezidentem Klausem zahájil na půdě filozofické fakulty akademickou diskusi o Evropské unii a tzv. euroústavě. „Využili jsme toho, že nám pan ministr nabídl širší spolupráci při organizování evropských diskusí.“ Páteční program setkání zahájil náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda, který prohlásil, že setkání evropských děkanů zrovna v Praze dokazuje, že po patnácti letech se konečně stáváme plnohodnotným členem vzdělané Evropy.

Petr Svoboda