Nová laboratoř pomůže při zkoumání imunity

Laboratoř slavnostně otevřel děkan 1.LF prof. Tomáš Zima (vpravo).

Imunologie je jedním z nejrychleji se rozvíjejících lékařských oborů, pokrok je zde do značné míry podmíněn kvalitou techniky, která je pro výzkum potřeba. Na 1. lékařské fakultě UK byla včera otevřena nová laboratoř buněčné imunologie, která by se měla zařadit po bok špičkových pracovišť u nás.

Nová laboratoř by měla pomoci například při léčení autoimunitních onemocnění, budou se tu zkoumat případy selhání imunity, reakce organismu po transplantacích nebo testovat nové vakcíny. Novinkou imunologického výzkumu poslední doby je například snaha o vyvynutí protinádorových vakcín. Tudy by podle vědců mohla vést cesta v boji s rakovinou.

Vědeckých postupů pro zkoumání obranyschopnosti organismu je celá řada, na Albertově se bude sledovat produkce lymfocytárních linií, budou se zkoumat tkáňové kultury, kultivovat buňky. Na buněčných liniích se ale budou testovat i nové léky.

U příležitosti otevření laboratoře se na půdě 1. lékařské fakulty sešly špičky oboru. Malou exkurzi do historie a současnosti imunologie obstaral přítomným Doc. Ivan Šterzl, přednosta Ústavu imunologie a mikrobiologie 1.LF a VFN, promluvila zde ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze, Prof. Blanka Říhová, nebo například emeritní předseda albertovského ústavu Prof. Ctirad John, který si právě v těchto dnech připomíná pětaosmdesátiny.

Na pracovišti 1. LF a VFN má diagnostika buněčné imunologie dlouhou tradici, první klíčové zařízení ve zkoumání imunity, průtokový cytometr, bylo v tehdejších zemích RVHP instalováno před 20 lety právě zde. Přesto teprve v posledních letech technický rozvoj na podkladě nových metod molekulární biologie a genetiky umožnil porozumění funkci některých populací buněk imunitního systému.