prof. Ing. Josef Žáček, DrSc.

Prof. Žáček začal pracovat po skončení studií na FJFI ČVUT (obor jaderná fyzika) na MFF UK v. r. 1968, zpočátku na Katedře jaderné fyziky, později v Nukleárním Centrum a nyní v Ústavu částicové a jaderné fyziky. V r. 1974 obhájil kandidátskou disertační práci, v r. 1992  získal hodnost doktora fyzikálně matematických věd, v r. 1996 se úspěšně habilitoval před Vědeckou radou MFF UK.

            V pedagogické práci prošel všemi oblastmi činnosti. Vedl cvičení a praktika, přednášel, vedl řadu diplomantů a studentů doktorandského studijního programu. V současné době přednáší fyziku elementárních částic, experimentální metody subjaderné fyziky a další výběrové přednášky.

            Ve vědecké práci se zúčastňoval experimentů pořádaných v mezinárodních spolupracích. Do r. 1975 se podílel na zkoumání interakcí protonů s antiprotony při energiích 5.7 GeV, která se prováděla ve spolupráci s laboratoří CERN v Ženevě. Od r. 1974 se zapojil do experimentu, který zahrnoval spolupráci laboratoří ze SSSR, ČSSR a Finska. Jeho cílem bylo studium interakcí antiprotonů s protony při energii 22.4 GeV v bublinové komoře Ludmila. V r. 1978 se připojil k experimentu BCDMS, který se prováděl ve spolupráci laboratoří SÚJV Dubna, CERN,  Univerzita Boloňa, Max Plank ústav Mnichov a CEN Saclay v Evropském středisku pro fyziku elementárních částic CERN, který se zabýval interakcemi mionů s jádry uhlíku. V r. 1985-86 se zúčastnil experimentu CELLO realizovaného na urychlovači PETRA v laboratoři DESY Hamburk, jehož cílem bylo zkoumání interakcích elektronů s pozitrony při energii 50 GeV. Poslední dvě dekády se prof. Žáček podílí na rozsáhlém a prestižním mezinárodním experimentu H1, prováděném na urychlovači HERA v DESY Hamburk, jehož se zúčastňuje kolem 30 laboratoří z celého světa a který se zabývá tematikou interakcí  elektronů s protony při vysokých energiích. V r. 1986 byl jedním z hlavních iniciátorů účasti československých pracovišť subjaderné fyziky  (MFF UK, FzÚ AVČR Praha a ÚEF SAV Košice) v tomto projektu. Prof. Žáček vedl na MFF skupinu, která v r. 1986-1989 vyvinula technologii a zajistila produkci hardwarových komponent, které byly dodány do LAL  Orsay, kde byly kompletovány do modulů velkého kalorimetru. V r. 1994 motivoval účast pražských pracovišť na konstrukci detektoru SPACAL, který byl umístěn do aparatury H1 v. 1995. Je spoluautorem 150 publikací, z nichž některé jsou často citovány. Je autorem  monografie Úvod do fyziky elementárních částic, která byla publikována v r. 2005. V současné době zastupuje MFF v radě experimentu H1.