Praha hostila 4. plenární zasedání mezinárodní badatelské sítě CLIOHRES, tisková zpráva

Od 27. do 29. 11. 2008 se v Praze uskutečnilo již 4. plenární zasedání badatelské sítě CLIOHRES, která vznikla jako pětiletý projekt 6. rámcového programu EU a začala působit v červnu 2005 pod vedením Univerzity v Pise (prof. Ann Katherine Isaacs) a v Reykjavíku (prof. Gudmundur Halfdanarson). Letošní výroční zasedání bylo zaměřeno na problematiku genderu jako problému profese a výzkumu.

CLIOHRES vznikla v červnu 2005 s podporou 6. rámcového programu EU. Jako největší funkční více oborová síť humanitních vědců doplňuje základní výzkum zajišťovaný badatelskými projekty financovanými z různých zdrojů. Projekt vytvořil mezinárodní kolektiv 180 badatelů ze 45 institucí v jednatřiceti zemích. Každou instituci reprezentují dva zkušení badatelé a dva doktorandi. Síť je zaměřena na historii a příbuzné humanitní obory a obohacuje výchovu 90 zúčastněných doktorandů o nové prvky. Příspěvek Evropské komise je adresován přímo doktorandům, na podporu aktivního vytváření sítě a publikaci kolektivních knih a úspěšně obhájených disertací. EK při hodnocení výsledků klade důraz na uplatňování transnacionálního přístupu a komparace. Na rozdíl od domácích hodnotících kritérií, kdy je nejvíce ceněno individuální autorství, EK požaduje a vysoko hodnotí kolektivní práce, vytváření mezinárodních týmů a kolektivní autorství.

Síť vytvořila otevřený prostor pro spolupráci mezi obory, mezi generacemi a stoupenci různých metodologií, přičemž překračování právě metodologických hranic se ukazuje být nejobtížnější. Polovinu členů tvoří doktorandi a mezi zkušenými badateli je zastoupena jak střední, tak starší generace odborníků. Vzhledem k tomu, že zapojení doktorandi byli od začátku různě pokročilí, začínající i blížící se k obhajobě, došlo během prvních tří let k obměně účastníků. Počet studentů, kteří získali zkušenost práce v mezinárodní badatelské síti se téměř zdvojnásobil. Díky této koncepci se počet členů sítě, respektive jejích spolupracovníků stále rozšiřuje. Každý členský tým, každá pracovní skupina má svůj osobitý styl práce a svůj vlastní okruh spolupracovníků. 

Po třech letech práce je zřejmé, že badatelská síť CLIOHRES je prokazatelně aktivní, úspěšná a velmi výkonná. Vydala osmnáct kolektivních knih, tři společné tzv. transversální sborníky a čtyři doktorské disertace. Čtvrtý rok projektu je v plném proudu. Excelentní badatelská síť se stala nástrojem změny, která se dotkla především doktorandů. Pravidelná práce a osobní kontakty v rámci mezinárodního kolektivu rozšiřují představivost a nabízí konfrontaci různých národních tradic v historickém resp. společenskovědním výzkumu. Stále více jsou viditelné a hmatatelné výsledky i zkušenosti z procesu vytváření tzv. excelence ve výzkumu v humanitních vědách, které jsou jinak všeobecně přehlíženy, podfinancovány a tím i považovány za méně hodnotnou součást vědeckého života. Výsledky tohoto projektu dokazují opak.

Účast Univerzity Karlovy – Filozofické fakulty

Celá síť CLIOHRES je členěna do šesti tematicky velmi široce zaměřených pracovních skupin: 1) státy, legislativa, instituce; 2) moc a kultura, včetně jazyků, umění a architektury; 3) náboženské a filozofické koncepty; 4) práce, gender a společnost; 5) hranice a identity; 6) Evropa a svět. Tým FF (Semináře obecných a komparativních dějin při ÚSD) pracuje v páté tematické skupině, zaměřené na problematiku studia vztahu hranic a identit, kterou vede autorka zprávy. V prvním roce se projektu účastnily dvě docentky – politoložka Blanka Říchová (nyní FSV) a autorka zprávy, za studenty Mgr. Martina Krocová a Mgr. Ondřej Daniel. V průběhu druhého a třetího roku je nahradili Mgr. Jaroslav Ira a Mgr. Eva Kalivodová a antropoložka a iberoamerikanistka doc. Markéta Křížová (SIAS). Tento tým je členem konsorcia, širší tým spolupracovníků je s projektem spojen jen velmi volně.

Jak síť funguje?

Pracovní skupiny zasedají třikrát do roka – dvakrát individuálně, jednou u příležitosti výroční plenární konference. Cílem těchto setkání je diskuse nad společnými tématy a společná příprava kolektivních knih, jejichž prostřednictvím jsou zveřejňovány výsledky práce členů skupiny a jejich spolupracovníků. Diskusi napříč celou sítí navíc oživuje šest povinných velkých tzv. transversálních témat: občanství (2005), migrace (2006), diskriminace a tolerance (2007) a gender (2008), identita a občanská společnost (2009), jimž jsou věnovány i diskusní panely organizované u příležitosti plenárních zasedání CLIOHRES. Výsledky jsou publikovány knižně nakladatelstvím Edizioni Plus – Pisa University Press a přístupné veřejnosti zdarma na www.cliohres.net (Luďa Klusáková)