40. výročí sebeupálení Jana Palacha připomene rozsáhlý sborník

14. ledna 2009 přivítáme na svět jedinečný sborník textů a dokumentů, které se týkají studenta Filozofické fakulty UK Jana Palacha. Kniha bude mít 640 stran a je rozdělena do pěti samostatných částí.

První část tvoří historické statě, které se věnují nejen Janu Palachovi, ale také Janu Zajícovi, Evženu Plockovi a dalším „živým pochodním“ ve východním bloku. Autorem úvodní studie je historik Petr Blažek, který se zaměřuje především na rekonstrukci Palachova činu samotného a dní, které mu následovaly.  V druhé části knihy jsou zveřejněny starší eseje J. S. Trojana a L. Hejdánka, profesorů UK, a J. Chalupeckého. Nové texty pro sborník připravili T. Halík, M. C. Putna, J. Kranát, V. Cílek a I. Yannakakis.

Třetí část předkládá čtenáři ohlasy Palachova činu ve filmu, literatuře a klasické hudbě. Čtvrtá je přetištěním rozsáhlé dobové reportáže z pera novináře Jiřího Lederera.

Poslední a nejrozsáhlejší částí sborníku je edice dokumentů z Archivu bezpečnostních složek, tedy např. všechny čtyři poslední Palachovy dopisy, které při vyšetřování události shromáždila StB. Sborník doplňuje DVD s šesti filmy – amatérské záběry z cesty Jana Palacha a jeho kolegů z VŠE do Sovětského svazu, dokument z roku 1996 Příběh Palachova hrobu, film Jan 69 Stanislava Miloty a Jaromíra Kallisty, desetiminutové Ticho Milana Peera a Československé filmové týdeníky č. 4 a 5 z ledna 1969.

Křest knihy proběhne 14. ledna 2009 při vernisáži výstavy o Janu Palachovi v Křížové chodbě Karolina (Ovocný trh 3, Praha 1). Výstava vedle historických fotografií představí unikátní exponáty dokumentující život a smrt Jana Palacha i jeho následovníků Jana Zajíce a Evžena Plocka a reakce veřejnosti i státní moci na tyto události. Jedním z nich je Palachův písemný návrh zaslaný studentskému představiteli Lubomíru Holečkovi, v kterém Jan Palach vyzývá své kolegy k obsazení budovy Československého rozhlasu. „Je to důkaz, že Jan Palach přemýšlel o různých způsobech, jak ovlivnit vývoj událostí. Sebeobětování pro něj nebylo na prvním místě,“ vysvětluje spoluautor výstavy Jakub Jareš z Filozofické fakulty UK. Výstava v Karolinu potrvá do 14. února.