Skloubit studium a tréninky není nic lehkého, říkají úspěšní sportovci

Na zasedání Vědecké rady UK dne 18. prosince 2008 převzalo celkem 16 studentek a studentů Mimořádnou cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze z rukou Jeho Magnificence prof. Václava Hampla. Mezi nimi Mgr. Vendula Frintová, studentka 3. lékařské fakulty, a Richard Lukáš, student Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd. Oba jsou sportovci a oba mají blízko k vodě. Vendula Frintová skrze plavání. Její disciplínou je triatlon, v kterém startovala také na olympijských hrách v Pekingu. Richard se stal v roce 2007 mistrem republiky na osmě s kormidelníkem.

Redakce: Jaký úspěch ve sportu je pro vás nejcennější? Proč jste si vybrala zrovna triatlon? A jaké výzvy vidíte před sebou?

Mgr. Vendula Frintová: Od dětství jsem závodně plavala, což byl výborný základ pro přechod k triatlonu. Nejvíce si cením dvou stříbrných medailí z Mistrovství světa v kategorii do 23 let, na které bych ráda navázala i v kategorii dospělých. To se mi již částečně podařilo v podobě tří bronzových medailí při závodech Světového poháru. Pokud vydrží zdraví, určitě jsem neřekla své poslední slovo ani na olympijských hrách.

Proč jste si vybrala UK, jaký obor jste studovala?

Samozřejmě je UK nejprestižnější univerzitou v ČR, ale jen podle tohoto kritéria se rozhodovat určitě nedá. Chtěla jsem studovat biologii a Přírodovědecká fakulta UK mi to v plné míře umožnila.

Co se vám na UK líbilo/nelíbilo a jak se dařilo skloubit školu a vrcholový sport?

Jelikož jsem neměla individuální studijní plán, bylo někdy opravdu náročné skloubit studium a trénink. Na druhou stranu kreditní systém je dostatečně pružný a studentům umožňuje lepší hospodaření s časem.

Redakce: Jakým způsobem jste se k „svému“ sportu dostal?

Richard Lukáš: K veslování jsem se dostal před 5 lety, sám jsem si ho vybral. Nebýval jsem moc sportovní typ, určitě ne např. na míčové hry, tak jsem chtěl nějaký jiný typ sportu a když se ohlédnu zpět, veslování byla super volba...u vody, sluníčko, příroda v centru Prahy. Myslím, že každý sport, a sport tak náročný jako veslování obzvlášť, člověka jistým způsobem vychovává a učí ho pokoře a trpělivosti.

Jak často trénujete? A jak zvládáte skloubit sport se studiem?

Tréninky jsou 6x týdně a není to nic lehkého, pohybuje se to kolem 2 hodin čisté zátěže denně, takže tam trávím tak 3 hodiny + cesta tam a zpátky. Je to časově velmi náročné, navíc studuji hned dvě vysoké školy, ale přesto říkám, že se to dá. Sice to, co nejvíce omezuji, je spánek, protože tréninky jsou ráno před školou a pozdě večer, ale zatím to jde fajn, baví mě to a snad u toho vydržím :-)

Jaké obory studujete na UK?

Studuji sociologii a soc. antropologii na FSV a dánská studia v dvouoboru s českým jazykem a literaturou na FF. Filologické studium mě zajímalo už na gymnáziu, hlavně literatura česká i světová. Primárně jsem chtěl jít na český jazyk, ale vyučující nám doporučovali dvouobor, takže jsem si nakonec vybral ten druhý, na který mě vzali, tedy dánská studia. FF jsem si vybral z jasného důvodu, ve filologickém studiu je to v ČR špička a vyučují na ní největší kapacity ve svém oboru, aspoň v to věřím.

Jak se vám na UK líbí? Jste spokojen s kvalitou studia?

Spokojený jsem, univerzitní studium mi nabídlo tolik možností a nových zkušeností, kolik jsem si ani neuměl představit. To mi ale nebrání vidět zásadní nedostatky naší Alma Mater. Již samotné ocenění, které jsem obdržel. Peněžní částka s ním spojená byla velmi příjemná, ale když vynásobím počet oceněných touto částkou, vyjde mi celkem horentní suma. Možná je to tím, že studuji na FF a ne na nějaké dobře dotované fakultě, ale přijde mi velmi nekoncepční dávat takové sumy nám studentům, i když jsme se jistým způsobem vyznamenali, když tato částka, kterou jsme dostali, tvoří kupříkladu polovinu ročního rozpočtu některých ústavů na naší fakultě (po odečtení výdajů na platy), za který musí platit chod ústavu, nové knihy, počítače, vedení bakalářek a diplomek, a to nemluvím o vědeckém bádání. Nemyslím si, že ve vysokém školství je až tak málo peněz jak se říká, ale mimořádná cena rektora pro mě byla důkazem, že se s nimi nakládá nehospodárně a ne za účelem poskytnutí co nejkvalitnější výuky. A to mi přijde špatně.

Věra Voňavková