Dekret kutnohorský: mezinárodní konference na půdě Karolina

Ve čtvrtek 22. ledna začala ve Vlasteneckém sále Karolina třídenní mezinárodní konference, která se zabývá významem a důsledky vydání Dekretu kutnohorského. Konferenci slavnostně zahájil rektor UK prof. Václav Hampl.

Akce, jejímiž pořadateli jsou Ústav dějin UK a Archiv UK, Institut mezinárodních studií FSV UK a Ústav českých dějin FF UK, se účastní přes padesát lidí. Příspěvek k tématu si připravilo 26 přednášejících. Ředitel Ústavu dějin UK a Archivu UK doc. PhDr. Petr Svobodný přivítal účastníky a připomněl, že Univerzita Karlova loni oslavila 660. výročí svého založení. Zmínil i letošní výročí spojená s Univerzitou – dobrovolnou oběť studenta Jana Palacha z roku 1969 a roli studentů 17. listopadu 1989. Vysvětlil, že lednový termín konference také připomíná jedno výročí, konkrétně 50 let od založení Ústavu dějin UK a Archivu UK.

Úvodní odborný příspěvek přednesli společně prof. PhDr. František Šmahel, DrSc. a Mgr. Martin Nodl z Centra medievistických studií Akademie věd ČR. Martin Nodl zmínil, že je sporné, zda se korporace čtyř univerzitních „národů“ na pražské Univerzitě uplatňovaly již od jejího založení. „První zmínka o jejich existenci se objevuje až v Ordinaciones pražského arcibiskupa a univerzitního kancléře Arnošta z Pardubic z roku 1360. Vše nasvědčuje tomu, že k faktickému rozrůznění mistrů a studentů podle univerzitních národů došlo až v souvislosti s nárůstem jejich počtu, kdy se rozdělení do přibližně obdobně velkých národních kurií mohlo po pařížském vzoru jevit pro správu univerzity nejvhodnějším způsobem.“

František Šmahel připomněl, že důsledkem Dekretu kutnohorského se pražská univerzita přiřadila k většině provinciálních vysokých učení a definitivně tak ztratila autoritativní prestiž z doby Karlovy. „Dříve či později muselo k této degradaci dojít. Dočasné ovládnutí artistické fakulty usnadnilo Husovu reformnímu kruhu rozšířit legální kampaň, současně mu však v okolních zemích přibyly zástupy učených odpůrců, kteří v boji proti české herezi spatřovali životní náplň,“ řekl. „Odchod sedmi až osmi set cizích studentů a mistrů měl i závažné hospodářské důsledky pro infrastrukturu služeb a živností na Starém Městě. A jelikož většina postižených hospodářů, krčmářů a nejrůznějších živnostníků patřila k německému obyvatelstvu, univerzitní secese zvýšila národnostní napětí v pražském souměstí.“

Součástí konference s názvem „Univerzity, zeměpáni a zemské církve: Dekret kutnohorský (1409) v kontextu doby od založení Univerzity Karlovy do augšpurského náboženského míru“ jsou také dvě výstavy: „Jan Palach ´69“ v Karolinu a „Pražský student“ v Clam-Gallasově paláci. Čtvrteční společenský večer doprovodí hudba z doby Dekretu kutnohorského v podání souboru Ars Cameralis.