Okultění 2009 - a jak to bylo dál...

Vše a všichni jsou připraveni. Lexa (Alexandr Guha) s Nelou (Hermannovou) oficiálně zahajují šestý ročník Okultění a krátce představují jednotlivé dílny. Přibývá tváří a rukou vyzdobených ornamenty, hady, motýly a květy z dílny bodypaintingu. Hned vedle je na zemi rozložená akční malba a hlouček u ní se otřásá smíchy při interpretaci portrétu jedné z přítomných dívek.

Pokračujeme k velkému hrnci neukrývající ani guláš ani grog, ale barvu pro batiku. Přes něj skoro není vidět video koutek s heslem „řekni do kamery něco vtipného“. Nápis u stolku s nůžkami, lepidlem a hromadou obrázkových časopisů nabízí koláž slovy „vystříhej a nelep“.

Dávku imaginace musíte vyvinout i v občerstvovacím koutku při výrobě svého chlebíčku. Nechybí vinný šenk a hudba. Hudbu hraje DJ spolu s účastníky „dýdžejovského“ kurzu, kteří se střídají u mixážního pultu.

Po výuce mixování hudby se můžeme nechat vyfotit na facebook s deštníkem, s maskou nebo bez a při tom si vybírat, které předměty z velkého kufru, ležícího u vedlejšího stanoviště, použijeme pro svou vlastní 3D-instalaci. Dva hoši zde právě tvoří člověka z trička, ramínka a placaté lampy.

Podle momentální potřeby nás buď uklidní nebo naopak více nabudí výklad tarotových karet u dalšího stolku. Spočinout pak můžeme v improvizované čajovně obaleni vůní z ovocných tabáků vodních dýmek a horkého čaje.

Tagování si vyzkoušíme na zdi pokryté papírem. Jak udělat správný tag? Tak to vám prozradí detailní návod Tomáše Šťástky. Po zvěčnění motivem se můžete zvěčnit veršem, který se stane součástí kolektivní básně. Básně, ale již napsané, čekají přímo pod kaštanem u cedule „fonetika“. Poukazují na posunuté významy, melodii, smysl pro hru s tvary a celkovou odlišnost básníků třicátých let minulého století oproti klasické poezii.

Nejen pro ty, kteří se sotva naučili chodit, je připraveno další stanoviště s nápisem „hra“. I když tyhle účastníky happeningu, kteří dorazili v kočárcích, láká právě nejvíce krabice s hračkami a kostkami.

S konzumací vína a postupným tmavnutím oblohy se stává akce hlasitější a spontánnější. Profesoři se proplétají mezi studenty a Lexa s Nelou natáčejí jednotlivá stanoviště videokamerou. Západem slunce končí worshopy, ale setkání pokračuje jako after party v salonku nedalekého klubu.

S čím přijdou studenti katedry kulturologie příští rok? Přijďte a uvidíte!

(Jitka Hejlová)