"Svoboda není na věky," řekl prezident Klaus. Mluvil také o roku 1939

 Prezident Václav Klaus ve svých projevech k 17. listopadu mluvil o svobodě, o boji proti režimu a připomněl také opomíjené události roku 1939.

 U Hlávkovy koleje se u příležitosti 70. výročí studentských manifestací na pohřbu Jana Opletala nejvíce mluvilo o událostech podzimu roku 1939, na jehož význam se často v souvislosti s listopadovým děním 1989 zapomíná. Řečníci vyzdvihovali odhodlání studentů, jejich statečnost a vzpomněli na krutost potlačení demonstrací v roce 1939.

 Klaus komentoval, že právě u Hlávkovy koleje, kde se vzpomíná tradičně každý rok, se schází čím dál méně lidí. Ve svém projevu pak vzpomněl na oběti roku 1939, nejistotu a nesvobodu a varoval před nebezpečím vzniku nových, "spásných" idejí. "Nemyslím, že se k nám vrátí hitlerovský nacismus, ... ale bylo by chybou si myslet, že máme navěky vyhráno," prohlásil prezident. Tuto myšlenku s ním sdílel i primátor města Prahy Pavel Bém. Ve svém projevu vypíchl rok 1939 i léta další jako mezníky pro současnost. "Na nás je, abychom se poučili z chyb a poznali hranice své neomylnosti."

 Václav Klaus na svůj dopolední projev částečně navázal odpoledne na náměstí Republiky, když prohlásil, že svoboda není navěky. "Teď už je na každém z nás, aby s tou svou svobodou uměl naložit." Navzdory téměř neformální náladě odpovídající oslavě prezident zmínil, že je smutný z toho, že ne všichni se radují a znovu varoval, tentokrát před postupně ukrádanou svobodou. Lidé si podle něj všimnou, když jim někdo svobodu vezme naráz a citelně, a pak se brání. Postupného omezování si ale všimne jen malá část obyvatel. V obou svých projevech pak upozornil na upadající zájem veřejnosti o události, které pro český národ byly a jsou tak významné. Podle říjnového průzkumu agentury STEM považují dvě třetiny lidí sametovou revoluci z listopadu 1989 za jednu z nejvýznamnějších událostí soudobých českých dějin, vývoj po ní ale řadí k nejlepším obdobím českých dějin jen 43 procent respondentů.

 Den předtím prezident diskutoval se studenty na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Hlavním tématem byla sametová revoluce, ale zmínil i další, jako třeba vývoj práva a trhu v 90. letech a hrozbu enviromentalismu. Příkladem podle něho může být hnutí Greenpeace, které Klaus dlouhodobě kritizuje. Také ale podotkl, že ať už si o nich můžeme myslet cokoli, rozhodně by se podobné skupiny neměly rušit. "Hlavní výsledkem snažení během těch 20 let je smazání všech možných bariér," dodal.                          

Od Hlávkovy koleje a z náměstí Republiky Eliška Zvolánková, z Právnické fakulty Pavlína Nouzová

(článek vznikl ve spolupráci s FSV UK)