Ozvěny Juristické bojovky aneb I právníci si mohou hrát

6. listopadu se v Praze konal 1. ročník unikátní akce, jež spojila studenty i profesory Právnické fakulty UK ve společném zájmu o historii a právo. Nešlo však o obvyklou vědeckou konferenci nebo přednášku – 76 studentů ve 23 týmech se v rámci historicko-právní soutěže toulalo Prahou, luštilo šifry a pročítalo historické právní texty. 

Juristická bojovka, jak byla tato soutěž nazvána, však nebyla hrou čistě odbornou – a to i přesto, že konala pod záštitou katedry právních dějin a Ústavu právních dějin Právnické fakulty UK a do její organizace se zapojili prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc. a JUDr. Šouša. Odlehčenou, hravou formu a soutěživého ducha profesoři i organizátoři z právnické akademické organizace Juristi, o. s., včlenili přímo do úkolů, které studenti měli plnit. A tak se stalo, že studenti v rámci soutěže „páchali“ dobré skutky, umývali hrnce a talíře v neznámých hospodách a restauracích, psali básně s právní tematikou a uplatňovali svůj umělecký talent zachycováním abstraktních právních pojmů, jmenovitě restorativní justice.

Přinášíme vám z této neobvyklé akce několik rozhovorů, a to jak s účastníky, tak s profesory a organizátory.

Odpovídá Pavla Menšíková, hlavní organizátorka akce, studentka 2. ročníku PF UK

Pověz mi, jak se akce Juristická bojovka vůbec narodila?

Moc ráda si hraju. Nedávno jsme s kamarády vyhráli sportovně-luštitelskou hru. (I když musím přiznat, že ne mojí zásluhou...) Taky se mi moc líbí, pokud je výuka zábavná. A přišlo mi zajímavé spojit hru s možností naučit se něco nového. Co takhle spojit městskou outdoorovou hru s právní tematikou? Studenti by v rámci ní poznávali Prahu, právo a současně se dobře bavili.

S právní tematikou znamená, že se hry účastnili jen právníci?

Většinou šlo o právníky, ale mohl se zúčastnit kdokoli, kdo měl zájem. S ohledem na typ úkolů ale měli výhodu ti se zájmem o humanitní vědy, historii a právo.

Jak vlastně celá akce od začátku do konce probíhala?

Ráno se účastníci shromáždili na právnické fakultě, dozvěděli se pravidla a pak odstartovali prvním úkolem – tajenkou poschovávanou v budově. Ta je odkázala na tajemnou osobu na židovském městě. A od ní už získali většinu dalších úkolů včetně bonusových šifer.

Pak se rozeběhli po městě a začali úkoly řešit. Měli na to čas jen do 16 hodin, kdy byl pro všechny konec v K4 (aka Studentských sklepech) v Celetné. Vedle úkolů a luštění ještě plnili dobré skutky.

Co bylo cílem hry?

Cílem hry bylo nasbírat co nejvíce bodů. Bylo na strategickém rozhodnutí účastníků, zda dají přednost plnění úkolů, luštění tajenek nebo plnění dobrých skutků. Též se museli rozhodnout, kam se vydají napřed a kam později. Fyzicky totiž nebylo možné splnit úkoly všechny. V různých lokalitách byly připraveny různé typy úkolů, které se na dané místo vázaly. Např. v Národním archivu museli studenti získat archivní dokument a nalézt v něm relevantní právní fakta, na Karlově mostě spočítat erby českých zemí, vyfotit se zde, tvoříc sousoší s právní tematikou apod.

A jak byly výsledky vyhodnoceny?

Na konci, v klubu K4, se všechny body sečetly a zkontrolovaly se i důkazy o návštěvě některých míst či splnění úkolů. „Bojovníci“ například museli donést potvrzení o tom, že vypili v jedné hospodě pivo nebo pivní tácek z dané hospody. Nebo organizátoři v odpovědním archu hledali razítko Vrchního soudu atd.

Vypít pivo ale příliš s právem nesouvisí?

Ano, to byla právě ta druhá rovina bojovky. Šlo o to si páteční den prostě užít, pobavit se, nebo si dát jen pivo v neznámé hospodě...

Kolik se prvního ročníku zúčastnilo lidí?

Sedmdesát šest lidí ve dvaceti třech týmech.

A plánuješ na akci navázat něčím podobným?

Po nutném odpočinku a vzpamatování se z letoška bych ráda. Máme nápady na další úkoly a také bychom rádi, aby se mohli zúčastnit i ti, na které se letos nedostalo. Kapacita totiž byla omezená. Navíc jsme se z mnohých věcí poučili a už víme, co bychom chtěli udělat příště lépe.

Takže se máme na co těšit?

Ano, doufám, že ano...

Juristická bojovka očima účastníka Marka Šuly, studenta 5. ročníku PF UK

Co tě na Juristické bojovce lákalo?

Podobných her jsem se účastnil ještě jako dítě, takže to byl takový recesistický návrat do dětských let. Spojení vědomostní složky, akční, chození, běhání a k tomu dohromady zábava v partě.

Který z úkolů ti přišel nejzajímavější?

Mytí talířů a hrnců v hospodě. Přijít do restaurace a zeptat se, jestli můžeš umýt jen tak talíř...myslím, že s tím se normálně nesetkávají.

A který se vám naopak nepovedl?

Nu, nám neuznali ani jednu fotku, protože jsem je zapomněli zapsat do výsledkového archu /následuje smích/.

Šli jste celou dobu společně, nebo jste se takticky rozdělovali?

Občas jsme se rozdělili - já jsem například luštil na fakultě šifry a kluci mezi tím plnili úkoly. Jinak jsme ale postupovali spolu. Také jsme měli jen jeden foťák, který byl hodně potřeba.

Zúčastnil by ses podobné akce znovu?

Ano, ale určitě bychom to museli lépe naplánovat. Na začátku jsme se strašně dlouho nimrali s různými úkoly, místo abychom hned vyrazili. Proto jsme pak nestíhali.

Připadaly vám šifry, které tvořily součást bojovky, těžké?

První a poslední šifra, tu jsme nevyluštili. Jinak jsme ale nápovědu nepoužili. /První šifru tvořila inverzní morseovka. Poslední pak grafická křížovka známá jako GRIDDLERS./

Poznali jste Dr. Šoušu, který se pohyboval v převleku na fakultě?

Poznali jsme ho, že je to asi on, protože měl výrazný převlek. Ale nevěděli jsem, že je to Dr. Šouša. My ho totiž v civilu vůbec neznáme.

A co cena Mirka Dušína, spáchali jste nějaký dobrý skutek?

Jasně. Kamarád dával nějakému bezdomovcovi drobné, asi desetikorunu.

Máš nějaké nápady jak bojovku do budoucna zlepšit?

Byla mi docela zima, takže raději nějaký teplejší den. A možná na začátku zlepšit rozdávání obálek. Jinak to ale bylo bezva!

A co bys na závěr vzkázal těm, co se letos nezúčastnili?

Určitě to doporučuju každému, kdo má v sobě stále ještě alespoň trochu té hravosti, o zábavu bude mít postaráno

Rozhovory s pedagogy, kteří se na akci podíleli, naleznete zde.

(Autor rozhovoru: Ondřej Horák, student 5. ročníku PF UK)