Sto let moderní filologie

Konferenci na téma „Moderní filologie na prahu třetího tisíciletí", jež se konala u příležitosti stého výročí vzniku Kruhu moderních filologů, hostila Filozofická fakulta UK. Kromě připomenutí milníků v historii filologickém bádání byly reflektovány i současné problémy, ke slovu se dostali rovněž mladí doktorandi.

Úvodního slova se ujala proděkanka FF UK doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc., která označila sté výročí sdružení za událost zcela mimořádnou. „Je přirozené, že se při této příležitosti ohlížíme zpět, co nám historie přinesla do dnešního moderního pojetí filologie a dalších oborů, jimž se věnujete,“ prohlásila proděkanka Gillernová. Navíc ocenila, že se obor neuzavírá před světem, ale dívá se i kolem sebe a hledá určité souvislosti. „Ačkoliv mým oborem je psychologie, přicházím v poslední době stále častěji do kontaktu s mladými doktorandy, kteří se zabývají didaktikou konkrétního jazyka,“ uvedla příklad. Dále připomněla, že filologie patří k významnému směru bádání na Filozofické fakultě.

Čestný předseda Kruhu moderních filologů doc. Josef Hendrich zahájil svou přednáškou blok věnovaný historii sdružení, v rámci nějž byly připomenuty i vztahy s Pražským lingvistickým kroužkem a Jazykovědným sdružením ČR. Obě zmiňovaná sdružení byla mj. i spolupořadateli konference. PhDr. Petr Čermák, Ph.D., z Ústavu románských studií FF UK pak představil Časopis pro moderní filologii.

V odpoledním programu se rokovalo ve dvou souběžně běžících blocích nazvaných MODERNÍ FILOLOGIE JAKO VĚDA: koncepty a metodologie a MODERNÍ FILOLOGIE: spolupráce s dalšími disciplínami, v níž Univerzitu Karlovu reprezentovala PhDr. Zuzana Jettmarová, M.Sc., (Ústav translatologie FF UK) prací V čem stagnuje česká translatologie.

V závěru konference se svými příspěvky vystoupili ti, v jejichž rukou je budoucnost moderní filologie, tedy studenti doktorandských programů.

(Lucie Kettnerová)