Na tento ročník jsme pyšní. J. E. José Luis Bernal, velvyslanec Spojených států mexických, o Premio Iberoamericano 2009

Svéráznou připomínkou domova a podnětem k uvažování o vlastních dějinách a kultuře v jiných souvislostech jsou pro velvyslance, kteří každoročně vyhlašují a hodnotí soutěž o Iberoamerickou cenu, samotné soutěžní práce studentů českých univerzit. Tóny uznání, respektu a místy až lyrického stesku a dojetí, rozpoznatelné v podtónu projevů nejvyšších zástupců latinskoamerických zemí, dodávaly průběhu vyhlašování vítězů 17. února ve Vlasteneckém sále Karolina angažovaný, osobní ráz: studentské práce je překvapují svými tématy, novátorským pohledem, vyvolávají diplomatické diskuse a nutí porotu vydat ze sebe maximum; jsou deštěm oživujícím mysl. Více o tom J. E. José Luis Bernal.

Vaše excelence, před historicko kulturními tématy získaly první dvě místa Iberoamerické ceny 2009 práce z Vysoké školy ekonomické v Praze na témata politicko ekonomická. Znamená to, že jste je jako porota považovali za aktuálnější, která více vystihují současnost zemí latinskoamerického kontinentu?

Všech 26 témat bylo velmi zajímavých a porotci museli sloučit kvalitu jazyka, kvalitu samotné práce a až na závěr se posuzovalo téma, takže to byl poslední článek rozhodování. Všechny práce odevzdané ve španělštině byly výborné, ale velvyslanci ze španělsky mluvících zemí dokázali ocenit i kvalitu prací, které byly napsány v portugalštině. Mezi těmi 26 pracemi byla jedna, která byla vynikající svým obsahem, mě osobně připadla jako nejlepší, protože novátorským pohledem zhodnotila ekonomické vztahy mezi Českou republikou a latinskoamerickými zeměmi, ale bohužel v porovnání s ostatními skončila jako poslední kvůli nedostatečné jazykové úrovni. Takže pouze zajímavé téma nestačí. Práce, která zvítězila, měla skvěle vybrané téma, byla výborná svým obsahem a také jazykem.

J. E. José Luis Bernal, velvyslanec Spojených států mexických v ČR, ve Vlasteneckém sále Karolina, 17. 2. 2010

Jak obtížné je porovnávat tak rozdílná témata, kde nemůžete uplatnit stejné měřítko, a jak celý proces rozhodování poroty probíhá?

Nejdříve pracuje něco jako technická komise; vybere deset až dvanáct nejlepších prací, které pak přečtou velvyslanci. Z nich se následně vyberou ty, které postupují do dalšího kola a pak se teprve určí finální výběr, kde se už diskutuje o cenách, takže kol je několik. Letos práce hodnotilo deset velvyslanců latinskoamerických zemí, kteří mají různé odborné zázemí a byli tedy schopni pokrýt všechna témata od ekonomických přes literární a z dalších oblastí a navíc každému velvyslanci pomáhali další dva až tři odborníci, takže na hodnocení participovalo kolem 30 lidí. Například když jsou práce v portugalštině a hodnotí je španělsky mluvící velvyslanci, konzultují s velvyslankyní Brazílie a velvyslancem Portugalska, jaká je kvalita jazyka posuzované práce. Když je téma ekonomické, zeptají se velvyslance Bernala, tedy mě, protože jsem ekonom, literární téma posuzují všichni, vědecké téma konzultují s tím, kdo má odpovídající odborné zázemí. A pak jsou mezi nimi témata, která jsou hodně polemická. Zřejmě nejdiskutovanější bylo to, které skončilo na 2. místě, protože hodnotilo nynější politickou situaci v Latinské Americe, jestli je dobrá nebo špatná. Vyznělo jako zneužití demokracie a i když s tím velvyslanci nesouhlasí, dodržují zásadu svobody projevu vlastního názoru. Musí se na téma podívat, jak k němu autor přistoupil a jaké jsou jeho argumenty, a to, že s tímto názorem nesouhlasí, už nehraje takovou roli, protože jeho názor respektují. Součástí demokracie je právě svoboda vyjadřování názorů a kdyby velvyslanci takovou práci odmítli, protože s názorem autora práce nesouhlasí, potlačili by svobodné myšlení.

Je těžké v porotě dojít ke konsenzu, když jsou stanoviska odlišná?

Nebylo to zas tak těžké, protože nehodnotili téma, ale kvalitu práce, a protože práce byly velice kvalitní, víceméně se na všem shodli.

Jaký je další život oceněných prací? Podporujete je jako zadavatelé soutěže i potom?

Všechny práce se uloží v archivu Střediska ibero-amerických studií na Univerzitě Karlově a existuje i internetová stránka Premio Iberoamericano, kde jsou všechny práce ke stažení. Ale především se snažíme o to, aby vítězné práce byly vydány ve španělském, portugalském a dokonce i v českém jazyce a mohly zasáhnout širší publikum. Aby taková publikace vznikla, nejprve na ní musí pracovat příslušné ambasády zemí, které se účastní soutěže Premio Iberoamericano. Vzhledem k tomu, že záštitu nad soutěží převzala paní Livie Klausová, doufáme, že ji podpoří také nadace manželů Klausových.

Úsilí soutěžících i poroty bylo úspěšně završeno tímto slavnostním večerem. Co je pro vás největší motivací, abyste v soutěži pokračovali?

Soutěživost studentů. Ta nás motivuje nejvíc. Soutěže se účastnilo 26 studentů z univerzit z celé republiky a práce měly vynikající úroveň. Velvyslanci jsou velmi spokojení. Na tento ročník soutěže jsme opravdu pyšní.

Vaše excelence, děkuji za rozhovor.

Výsledky Premio Iberoamericano

(Marie Kohoutová)