Dosud největší účast studentů, jejich zaujetí tématem a bezprostřední dotazy byly prvním dojmem z přednášky „Možnosti studia v zahraničí,“ kterou už třetím dnem pokračoval Orientační týden. Pro studenty prvních ročníků Univerzity Karlovy je pořádá Informačně-poradenské centrum UK.

Druhým dojmem byla náročnost celé problematiky a její administrativní složitost, kterou ale když student překoná, skutečně má šanci studovat na renomovaných zahraničních univerzitách podle vlastního výběru. Lektorka IPC Kateřina Klimentová slibovala stručnou a pouze informativní přednášku, která se nakonec díky živému zájmu studentů vyvinula v obsažnou diskusi a především krásnou vizi, za kterou stojí za to jít.

Informace o zdrojích, tedy kde se lze dočíst o možnostech studia v zahraničí a co je k tomu potřeba, je tou nejzákladnější; v době internetu je tvoří především odkazy na web Univerzity Karlovy, který pavoukem uživatele dovede k dalším institucím, nadacím, českým, evropským i mezinárodním vzdělávacím programům a komisím, přes které je možné zažádat o podporu při žádosti o studijní pobyt v zahraničí. Je důležité se těmito odkazy prokousat a zjistit, jaké jsou možnosti. „Je nezbytně nutné,“ doporučovala lektorka, „abyste svůj studijní pobyt v zahraničí plánovali dlouho dopředu, nejméně jeden rok.“ Jednak studenty čeká náročné administrativní řízení, ale především musí pilovat a na některých zahraničních univerzitách osvědčit i mezinárodním certifikátem znalost jazyka příslušené jazykové a kulturní oblasti, kde se univerzita nachází. A to nejde ze dne na den. Studenti také mohou vyjet až od 2. ročníku studia na UK. K tomu dále patří informace o základních typech zahraničních programů se zvláštním zřetelem na program ERASMUS, který je nejrozšířenějším a poměrně dosažitelným programem k studijnímu výjezdu do zahraničí, nebo o regionálních programech CEEPUS, AKTION, Fulbright Commision, Freemovers a dalších. Následoval výčet univerzitních, fakultních, mezinárodních, mezivládních či kulturních a jiných stipendií a dalších zdrojů dodatečného financování pobytu, o které mohou studenti zažádat.

Žadatel ke své žádosti potřebuje určité dokumenty, z nichž, jak upozornila Kateřina Klimentová, je vedle životopisu, který musí mít určité parametry, velmi důležitý především motivační dopis. „Student by si měl uvědomit, proč vůbec chce studovat na zahraniční univerzitě, jak dlouho a na jaký program se zaměří, aby ze svého pobytu získal maximum. Měl by si vybrat takovou oblast, která je mu profesně, jazykově a kulturně blízká. A co je nejdůležitější,“ zdůraznila lektorka, „měl by si vybrat takový program, který bude harmonizovat s jeho vlastním studijním programem na domovské univerzitě, tedy na UK, aby se mu počet kreditů, které v zahraničí získá, atestace, zkoušky a tak dále, započetly a uznaly do již probíhajícího studia na UK, které ale musí po dobu pobytu v zahraničí přerušit.

Webový odkaz se zkušenostmi kolegů, kteří už pobyt na zahraniční univerzitě absolvovali, může být uchazečům dobrým vodítkem, jaká je úroveň studia a celého pobytu třeba na univerzitě, která ho konkrétně zajímá.

Ale i na domácí půdě, tedy na vlastní katedře, čeká uchazeče obtížný zápas: několikastupňové pohovory s koordinátorem programu, kde musí osvědčit své studijní výsledky, zájem o profesní rozvoj na univerzitě, o kterou se uchází, jazykové a další znalosti, které koordinátora přesvědčí natolik, že jeho výjezd podpoří a doporučí dalšímu řízení. Přehled procesních záležitostí, jimiž musí student projít, ale na druhé straně celková statistika úspěšných, kteří skutečně vyjeli a pobyt realizovali, dává tušit, že tito mladí lidé se po tom všem nejen díky své touze po vzdělání a cestovatelskému duchu navíc stanou administrativně neobyčejně zdatnými a psychicky odolnými jedinci s neopakovatelnou zkušeností a životním a profesním náhledem.

(Marie Kohoutová)

Předchozí přednášky Orientačního týdne zde a ještě zde