V pořadí čtvrtý ročník akce Scientia Pragensis se uskutečnil tradičně poslední listopadový pátek v areálu VŠE v Praze. V rámci Dne vědy na přednáškách prezentovali nejnovějšími poznatky z oblasti vědy a výzkumu odborníci z pražských vysokých škol. Univerzitu Karlovu reprezentovali doc. PhDr. Václav Matoušek, CSc., z Fakulty humanitních studií UK a prof. Ing. Zdeněk Sedláček, DrSc., působící na 2. lékařské fakultě UK.

Celkem deset přednášejících se vystřídalo 26. listopadu v moderní aule hostitelské Vysoké školy ekonomické. Z každé zúčastněné instituce – České zemědělské univerzity v Praze, Českého vysokého učení technického, Univerzity Karlovy, Vysoké školy ekonomické v Praze a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze – dostali příležitost před posluchače předstoupit dva přednášející.

V dopolední části programu vystoupil s humanitně zaměřeným tématem doc. PhDr. Václav Matoušek, CSc., který je od roku zaměstnancem Fakulty humanitních studií UK, kde na katedře obecné přednáší problematiku archeologie. Svůj vědecký zájem směřuje na archeologické studium novověku, a to zejména na bojiště třicetileté války a problematiku industriální archeologie.

Docent Matoušek rozdělil svých přidělených 30 minut do dvou částí. V té první seznámil posluchače s archeologií novověku jako s mladou výzkumnou disciplínou, která vychází jednak z domácí tradice archeologického výzkumu středověku, jednak z obecně historické antropologie. Vzpomenul i na významná jména tohoto oboru. V druhé části se věnoval konkrétním výzkumům, které byly provedeny v rámci diplomních prací či během doktorského studia studenty FHS UK.

Oblast přírodních věd zastupoval prof. Ing. Zdeněk Sedláček, DrSc., který pracuje v Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FNM. Ve svém výzkumu se zabývá molekulární genetikou člověka, zejména analýzou genetických defektů u pacientů trpících různými dědičnými chorobami, genetickou predispozicí k nádorovým onemocněním a genetikou autismu a mentální retardace.

Profesor Sedláček si zvolil hodně odborné téma a před posluchače předstoupil s přednáškou o tom, co se můžeme dočíst v genetické informaci člověka. Analýza genomu například přinesla překvapivé zjištění, že počet našich genů výrazně nepřevyšuje počet genů méně komplexních organismů a že náš genom je téměř z poloviny tvořen parazitickými repetitivními sekvencemi. Mezi sebou se ovšem navzájem geneticky lišíme nejen občasnými nukleotidovými záměnami, ale i většími přestavbami chromozómů.

(Lucie Kettnerová)