Dvě výročí současně si připomněli studenti a absolventi Katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy i hosté, kteří se 10. prosince 2010 sešli ve velkém sále, aby přednášeli a diskutovali o hudbě. Jedním jubileem bylo 100. výročí narození skladatele a významného hudebního pedagoga Klementa Slavického, druhým, neméně významným, bylo 20. výročí založení studijního oboru Hra na nástroj na KHV PedF UK. První konferenci tohoto druhu organizátoři věnovali právě Klementu Slavickému a klavírní instruktivní literatuře 20. století.

„Hudba Klementa Slavického, autora instruktivních skladeb, provázela celé naše mládí, ať už jsme jeho skladby hráli sami, spolužáci na hudebních školách nebo později naši žáci,“ přivítala účastníky konference doc. MgA. Jana Palkovská, vedoucí Katedry hudební výchovy PedF UK.

„Pro nás, klavíristy, je tato konference velmi významná událost. Doufám, že otevře novou tradici setkávání našeho kolegia interpretů a pedagogů ať už formou pravidelně vydávaných sborníků či tématicky sourodých monografií, nebo komorních koncertů Katedry hudební výchovy a že pomůže i do budoucna udržovat kontakty v rámci klavírní komunity i osobních vztahů.“

Konference se jako čestný host zúčastnil i Tomáš Slavický, vnuk Klementa Slavického

Ve svém vystoupení doc. Palkovská dále přiblížila specifika oboru Hra na hudební nástroj studovaného na Pedagogické fakultě UK a vysvětlila nutnost a příčiny vzniku takto specializovaného studijního oboru. „Důvodů, proč jsme tento obor otevřeli, bylo několik a dlužno dodat, že všechny jsme naplnili a ten podstatný se ještě prohloubil a získal svůj smysl. Legendární ředitel Konzervatoře v Praze prof. Václav Holzknecht kdysi prohlásil: ... Je chybou, že absolventi konzervatoří nemohou učit na základních školách hudební výchovu. Musíme něco udělat pro to, aby to šlo... Dnes naši absolventi mají aprobace pro základní a střední školy jako jsou gymnázia nebo pedagogické střední školy a mohou tuto profesi úspěšně vykonávat.“

První vysokoškolskou institucí, která začátkem 80. let 20. století tento obor otevřela, byla dnešní Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Další rozvoj oboru a nové cesty, jakými by se studium oboru Hra na hudební nástroj mělo ubírat, studijní plány i profil absolventa, vykrystalizovaly postupně právě také na KHV PedF UK. Studium hry na hudební nástroj na pedagogické vysoké škole má podle doc. Palkovské mnoho pozitiv. „Přicházejí ho sem studovat často absolventi konzervatoří, pro které ale umělecká studia nebyla z mnoha důvodů vhodná. Najednou vidí svůj obor z jiného úhlu, poznají svou profesionalitu, jak hudbě rozumí, jak úžasné povolání je učitelství, co vše jsou schopni dokázat, hudbou žijí a sami často mají talentované, silně motivované dítě, kterému se mohou naplno věnovat. Všichni víme, jak je studium na konzervatoři nebo na akademii extrémně náročné a ne vždy motivující pro výkon pedagogického povolání, tito absolventi pečují především o svůj umělecký růst. Naši absolventi naopak věnují veškerou svou energii a svůj um svým žákům.“

MgA. Vít Gregor, PhD., vedoucí oddělení umělecké výchovy, KHV PedF UK, poté shrnul zkušenosti z 20letého působení oboru na KHV PedF UK a detailně se věnoval především systému hudebního vzdělávání v bývalém Československu a v dnešní ČR.

Vedle hudebních akademií se zaměřil zejména na střední hudební školství. „Na dlouhou dobu existoval jediný hudební ústav a to byla Pražská konzervatoř, to si dnešní zájemci o studium hudby vůbec neuvědomují. V r. 1919 pak vznikla Konzervatoř v Brně a dnes máme tolik středních hudebních škol, že žádná evropská země tolik konzervatoří nemá. Je to luxus, o který musíme pečovat. Ale později vznikl požadavek hudebního vzdělání pro každého.“ Na systému výuky jak tehdejších Lidových škol umění, dnes ZUŠ, konzervatoří a také vysokých hudebních škol, kdy každá zasahovala určitý segment hudebního vzdělání určité věkové kategorie populace a naučila určitý profil dovedností, dr. Vít Gregor ukázal, že žádná z nich nebyla komplexní a věnovaná především učitelství hudby. Vznik oboru Hra na hudební nástroj jako vysokoškolsky specializovaného studia mělo tedy své hluboké opodstatnění, protože výše jmenované systémy hudebního vzdělávání doplnilo a skloubilo.

Konference Katedry hudební výchovy PedF UK se nevěnovala jen učitelství hudby a jeho dějinám, ale i ryze odborným hudebním problémům. Mezi příspěvky byla tak závažná témata jako například Kouzlo nově objeveného (ke klavírnímu cyklu Jaroslava Smolky ze Smetanova zápisníku motivů/MgA. Libuše Tichá, PhD.), Instruktivní literatura B. Martinů (nácvik diferenciace úhozu v závislosti na charakteru hudby/MgA. Ivo Kahánek, PhD.), Ctirad Kohoutek: Loutkové scény (Mgr. Magda Veličková), Norská klavírní instruktivní literatura 20. století (PhDr. Ondřej Konopa), Albánská klavírní literatura 20. století (Mgr. Egli Prifti), O Klementu Slavickém, životě s hudbou a síle přátelství (rozhovor Milana Slavického s MgA. Barborou Krištofovou, PhD. r z. 2007), Klavírní skladby Jiřího Horáčka (PhDr. Jiřina Jiřičková, PhD.), Klavírní skladby Eduarda Douši (Mgr. Eva Benešová) a další.

Součástí konference KHV PedF UK byla i malá prezentace hudebních vydavatelství a distributorských společností instruktivní i přednesové hudební literatury.

(Marie Kohoutová)