Hluk stojí Prahu 2,5 miliardy korun ročně – a bude dál narůstat

16. 11. 2011, autor: P. K., rubrika: i-Forum informuje

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy pořádá ve středu 16. listopadu konferenci Externí náklady dopravy: oceňování cestovního času a hluku z dopravy. Sympozium představí široké veřejnosti nejnovější poznatky v oblasti ekonomického hodnocení negativních dopadů dopravy. Při této příležitosti jsme hlavnímu řešiteli projektu Vojtěchu Mácovi položili několik otázek.

Hospodářské noviny informovaly tento týden o omezení počtu nočních letů na Letišti Praha Ruzyně kvůli překročení hygienických norem hluku. Jak je na tom Česká republika s hodnocením hluku z dopravy?

Prozatím neexistuje dostatek projektů, které by hodnotily hluk z ekonomické stránky, samozřejmě existují údaje o nákladech na protihluková opatření, ale hluk má dopad na ekonomickou výkonnost obyvatelstva. Právě na tento aspekt bychom rádi na středeční konferencí poukázali. V současné době vznikají v Praze nové hlukové mapy, ale hluk dosud není důvodem pro zásadnější snížení realitní ceny nemovitostí, jak tomu je v západních zemích.

Pokud zůstaneme u Prahy, výzkumy dopadu hluku asi nebudou optimistické…

Podle našich výzkumů stojí Prahu současná hladina hluku ročně téměř 2,5 miliardy korun. Vyčíslená cena za hlučnost zahrnuje ekonomické dopady, způsobené např. ztrátou produktivity v důsledku rušení spánku a zvýšení nemocnosti. Pokud je člověk vystaven delší dobu určité hladině hluku, zvyšuje se epidemiologická pravděpodobnost infarktu myokardu – v případě Prahy odhadujeme, že ročně je zapříčiněno hlukem přibližně 81 infarktů.

Polovina obyvatelstva Prahy je dnes vystavena hluku, který má dopad na pohodu a 80 procent Pražanů snáší celodenně hluk 45 decibelů. Predikce do roku 2030 navíc ukazuje, že hluk v hlavním městě nebude klesat, ale narůstat. Přitom městské části minimálně využívají možnosti, jak hluk snižovat – řešením by bylo například užití tichého asfaltu, snížení rychlosti a podpora hromadné dopravy.

Zcela zásadním nedostatkem je chybějící koncepce dopravy a podpora protihlukových opatření. Z našeho výzkumu totiž vyplynulo, že třetinu všech opatření si dělají obyvatelé sami.

Informaci o hladině hluku naleznete na stránkách hlukové mapy ministerstva zdravotnictví.