Komercionalizace výzkumu se stává nezbytnou nutností, vysvětloval vědecký atašé

Naučit se představovat smysl a výsledky vlastní vědecké práce laické veřejnosti a navázat větší spolupráci s firmami, které jsou schopné výzkum ocenit, zaplatit i využít v praxi. Na tyto oblasti by se měli vědci soustředit, pokud chtějí získávat peníze pro svá bádání i v budoucnu. Na veřejné přednášce na Přírodovědecké fakultě UK o tom v úterý 29. října hovořil vědecký atašé Britského velvyslanectví v Praze Dr. Otakar Fojt. Vycházel přitom ze zkušeností s financováním výzkumu ve Spojeném království.

Vědci se musejí naučit obhajovat svůj výzkum před veřejností, aby získávali finanční podporu z veřejných peněz i v budoucnu

Přednášku nazvanou Lze zbohatnout komercionalizací výsledků výzkumu? Třetí role vysokých škol a příklady ze Spojeného království uvedl děkan Přírodovědecké fakulty profesor Bohuslav Gaš, který také ocenil řečnické schopnosti a zkušenosti, jež doktor Fojt načerpal díky svému působení jako vědecký atašé.

Doktor Fojt posluchačům nastínil současnou situaci ve Velké Británii v oblasti financování vědy a výzkumu a upozornil na to, jak nutné je naučit se obhajovat smysl vědecké práce. Na britských ostrovech se totiž relativně snadno zavírají obory a třeba i celá pracoviště na univerzitách a dalších vědeckých institucích, pokud jejich pracovníci nepodávají špičkový výkon a neobhájí jej před veřejností. Podle doktora Fojta se tak dnes Velká Británie ubírá podobným směrem jako Švýcarsko, kde je trendem nepěstovat množství oborů, ale soustředit se jen na některé a ty vybrousit ve světovou špičku.

„Na vás jako vědce se začíná vyvíjet obrovský tlak, abyste dokázali, k čemu je věda dobrá, k čemu jste užiteční vy. Brzy už nebude možné zůstat jen ve svém jednom malém vědeckém oboru a vytvářet v něm třeba i špičkové světové publikace. Bude potřeba vysvětlovat všem, proč děláte to, co děláte, a co se stane, když společně s vámi zmizí i projekt, pracoviště, katedra nebo celá fakulta,“ podotkl doktor Fojt. „Zní to tak, že člověk bude muset prodávat svou práci, my na to nejsme moc zvyklí, i já se to musel učit, ale pochopil jsem, že jinak to nejde.“

Doktor Fojt vedle toho upozornil, že dnes na celém světě působí odhadem šest až sedm milionů vědců, a připomněl, k jakému obrovskému vědeckému rozvoji dochází např. v Číně. Obstát v této konkurenci je proto stále nesnadnější. „My jsme jen malinký kousek velké mozaiky, je třeba zamyslet se nad tím, v čem jsme schopní něco dokázat, kam směřovat vlastní úsilí,“ podotkl.

Při vědecké práci je však také nutné sledovat dění na trhu. Podle doktora Fojta je nesmírně důležité vytvořit na vědeckých pracovištích podpůrný, tvořivý tým, aby výsledky výzkumu snadněji nacházely uplatnění v praxi a zároveň tak na pracoviště plynuly peníze pro další bádání. „Je třeba začít po pomalých vstřícných krocích spolupracovat s firmami, konkrétně jim představit, co všechno je výzkumné centrum schopné poskytnout. Důležité je pokusit se navázat úzkou spolupráci. Nelze jen čekat, až se firma sama ozve,“ upozornil.

Úspěšné spolupráci s firmami a různými společnostmi může podle doktora Fojta nahrávat i udržování kontaktů univerzit s jejich absolventy, kteří odešli do praxe. Na příkladu univerzit v Cambridge a v Oxfordu nastínil možnosti takové spolupráce a doporučil pracovníkům Univerzity Karlovy takové vztahy pečlivě pěstovat.