Investice do vzdělání by se státu vyplatila. HDP by vzrostlo až šestkrát

Nová studie doc. Ing. Daniela Münicha, Ph.D., a Mgr. Tomáše Protivínského kvantifikuje dopady možných vzdělávacích reforem na hrubý domácí produktu České republiky v horizontu příštích 80 let. Pokud by se u nás zkvalitněním vzdělávacího systému podařilo zlepšit vzdělávací výsledky tak výrazně jako polské reformě, činil by podle autorů odhadovaný přírůstek HDP téměř 600 %.

Ilustrační foto

Ekonomové z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu se ve své studii Dopad vzdělanosti na hospodářský růst opírali o výsledky mezinárodního srovnání znalostí žáků PISA v oblasti přírodovědné a matematické gramotnosti.

Při simulaci autoři vycházeli z řady předpokladů obsažených v konstrukci modelu. Implementaci hypotetické reformy například stanovili na dobu deseti let (od roku 2015 do roku 2025), neboť tato doba představuje čas potřebný pro přípravu, přijetí a postupné zavedení reformy do praxe. Jako časový horizont zvolili 80 let jako dobu srovnatelnou s očekávanou délkou života obyvatel České republiky.

Z pěti nasimulovaných scénářů vykazuje největší přírůstek HDP ten, který se inspiroval polskou reformou. Podle něj by odhadovaný přírůstek HDP během následujících 80 let představoval ekvivalent 804 miliard korun ročně, tedy dvojnásobek současných ročních výdajů na důchody a šestinásobek ročních výdajů na školství.

„Cílem této studie je čistě ekonomicky a finančně ukázat řádovou velikost dopadů zvýšení vzdělanosti českých patnáctiletých žáků cestou vzdělávacích reforem. Jinými slovy ukazujeme, co je ekonomicky v sázce při oddalování žádoucích změn vzdělávacího systému. Odhady založené na simulačním modelu reflektujícím poznatky nejnovějších empirických studií dokladují výrazné příspěvky vzdělanosti k dlouhodobému hospodářskému růst, avšak až v dlouhém období,“ vysvětlují autoři.

Úplná verze studie