Na Právnické fakultě se diskutovalo o listopadu 1989 jako o trvalé výzvě

Při příležitosti dvacátého pátého výročí sametové revoluce se v sobotu 15. listopadu na Právnické fakultě UK uskutečnila diskuse Listopad 1989 – Trvalá výzva. Uspořádaly ji společně Univerzita Karlova, Spolek českých právníků Všehrd a Úřad vlády ČR.

Nejen před studenty, ale i před vyslanci, velvyslanci a televizními kamerami, vystoupil rektor UK prof. Tomáš Zima, který celou událost zahájil svým projevem. Svou řeč dále přednesli děkan Právnické fakulty prof. Jan Kuklík a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Nechyběli ani studentský mluvčí Listopadu 1989 Martin Klíma, novinářka a bývalá redaktorka Rádia Svobodná Evropa Lída Rakušanová či další dříve politicky činné osobnosti jako bývalý poslanec a čelný představitel Občanského fóra v letech 1989–1991 Petr Kučera a bývalý disident a senátor, předseda vlády České republiky v letech 1990–1992, Petr Pithart. Pozvání přijal také předseda vlády Bohuslav Sobotka, který se chopil slavnostního projevu. Celou diskusi moderoval Jan Pokorný z Českého rozhlasu.

Všichni hosté mluvili především o svých vlastních zážitcích a pocitech z listopadu 1989. V projevu Bohuslava Sobotky však nešly přeslechnout ani odkazy k současné situaci.

Lída Rakušanová se zmínila o roli médií během protestů. Nikdo ze současné generace studentů by si asi nedovedl představit, jak by se cítil, kdyby ho v televizních záběrech z demonstrací zařadili mezi rozvraceče republiky. Zásadní byl podle ní moment, kdy reportéři přestali dění komentovat prorežimně a začalo se vysílat jen to, co se doopravdy dělo.

I když se celá akce konala při příležitosti výročí 17. listopadu 1989, studenty zajímaly názory politiků i na současné tuzemské a zahraniční problémy. Hovořilo se tak například i o způsobech vyjadřování prezidenta Miloše Zemana v porovnání s jinými hlavami státu ve světě.

Snad nejvášnivější reakci Petra Pitharta vyvolala otázka studentky, která se ptala na to, proč nebyla po sametové revoluci zakázána komunistická strana. „Znáte nějakou proceduru, na jejímž základě by šlo něco takového provést? Tehdy žádná neexistovala. Politickou stranu zkrátka nešlo zrušit. Dnes je samozřejmě situace jiná, ale musíte vzít v potaz, že jen na Ústavní soud jsme čekali deset let. Opravdu jsme hledali nějakou ústavní úpravu, která by obsahovala takovou proceduru, ale žádnou jsme nenašli. Havel mohl jedině vykřiknout z okna Hradu, že komunistickou stranu zakazuje. Dovedete si však nejspíš představit, jak by to působilo,“ podotkl Petr Pithart.

Listopadové události roku 1989 významně ovlivnily naše životy, přestože si to možná mnozí z nás ani neuvědomují a státní svátek vnímají jen jako den, kdy nemusejí do práce či školy. My, co jsme sametovou revoluci nezažili, vše sledujeme jen jako ozvěny minulosti z televizních obrazovek. Je proto třeba uvědomit si, že státní svátek 17. listopadu tu není jen od toho, abychom získali jeden den volna navíc, ale měl by nám připomínat naši historii. Jak na diskuzi o listopadu 1989 řekl děkan Právnické fakulty prof. Jan Kuklík: „Ten, kdo nezná nebo se nezajímá o svou minulost, tomu hrozí, že ji bude muset znovu prožít.“